Otázky a odpovědi: Příjem z dohod o provedení práce - připsání úhrady ve prospěch poplatníka

Příjem z dohod o provedení práce je považován za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů a způsob zdanění toho příjmu se odvíjí od skutečnosti, zda poplatník má u tohoto plátce daně učiněné (podepsané) prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů. Za předpokladu, že má učiněné prohlášení k dani, je z tohoto příjmu vždy sražena záloha na daň podle § 38h zákona o daních z příjmů. Za předpokladu, že poplatník u plátce daně neučinil prohlášení k dani a jsou splněny podmínky pro aplikaci srážkové daně podle § 36 odst. 2 písm. o) zákona o daních z příjmů (tzn. daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob), pak v uvedeném případě v souladu s § 6 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů – tj. z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč je srážena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (dále jen „srážková daň“). Přičemž v praxi u těchto příjmů ze závislé činnosti, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, se postupuje stejně „jako u mzdy z pracovněprávního vztahu“ – tzn. příjem se po skončení kalendářního měsíce zúčtuje a srazí se z tohoto příjmu buď záloha na daň (učiněné prohlášení k dani), příp. srážková daň, jak je výše uvedeno. To znamená, že se použije termín , kterým se rozumí zúčtování mzdy. Přičemž u těchto příjmů ze závislé činnosti sražené daně či zálohy na daň. Záloha na daň se odvádí podle § 38h odst. 10 zákona o daních z příjmů do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohu vznikla, avšak v případě použití srážkové daně se v tomto případě použije ustanovení § 38 odst. 3 zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že plátce daně je povinen sraženou daň odvést do konce měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku.

Postup ve Vámi uvedeném případě – tzn., daň by se pak u DOPP za 12/2018 srazila v lednu a uhradit by se měla v únoru – je správný.

K tomu je nutné uvést, že podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů – příjmy ze závislé činnosti nebo obdržené poplatníkem do 31. dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené či obdržené v tomto zdaňovacím období.

K Vaší úvaze, že „Pokud jsme daň zaplatili v 01/2019, je oprávněn si sraženou daň započítat na svém daňovém přiznání za rok 2018“ uvádíme, že skutečnost – tzn. do kterého zdaňovacího období příjem patří – – viz § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů.

Příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně (v případě neučiněného prohlášení k dani) za kalendářní měsíc prosinec 2018 se zúčtuje v měsíci lednu 2019, v tomto měsíci se také vyplatí poplatníkovi a povinnost odvodu sražené daně plátcem této daně je do konce února 2019 [v praxi většinou plátce daně postupuje shodně jako u zálohové daně a odvádí sraženou daň již v lednu 2019 (tzn. shodně se sraženou zálohou na daň), přesto, že povinnost odvodu je až následující měsíc].

K Vašemu poslednímu dotazu: „Pokud bychom daň zaplatili až 02/2019, i v tomto případě bychom mohli vystavit poplatníkovi potvrzení a uvést tam daň odvedenou v 02/2019?“

Pokud by tato situace nastala, tak v uvedeném případě z pohledu poplatníka – tzn. dohoda o provedení práce za kalendářní měsíc prosinec 2018 poplatníkovi až v měsíci únoru 2019 – by byla u poplatníka příjmem roku 2019 – viz § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno: Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy (více viz Pokyn GFŘ D-22). Uvedené platí bez ohledu na povinnosti plátce daně ve vztahu k finančnímu úřadu.