Otázky a odpovědi: Hudební produkce jako samostatná činnost z pohledu daní a účetnictví

Ad 2. V uvedeném případě je z hlediska DPH klíčové, zda pro uvedenou fyzickou osobu je činnost hudebníka, kterou provádí jako tzv. svobodné povolání ekonomickou činností, či nikoliv. Podle dosavadní definice se ekonomickou činností rozumí také soustavná činnost osob poskytujících služby. Přitom není podstatné, zda tyto služby poskytuje na základě živnostenského oprávnění nebo podle jiných právních předpisů jako tzv. svobodné povolání. Ze zadání vyplývá, že se zřejmě o soustavnou výdělečnou činnost uvedeného hudebníka jedná, a proto je třeba tuto činnost chápat pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), jako ekonomickou činnost, která je předmětem DPH. Je-li tedy uvedená fyzická osoba, která uvedené služby v oblasti kultury poskytuje, plátcem, vzniká jí povinnost přiznávat daň i z činnosti hudebníka, přestože ji neprovádí jako podnikatel na základě živnostenského oprávnění. Podle § 28 odst. 1 zákona o DPH vzniká povinnost plátci vystavit daňový doklad, na němž musí být uvedeny náležitosti podle § 29 zákona o DPH.

Ad 4. Pokud uvedené činnosti poskytuje hudebník, který je plátcem, jako svou ekonomickou činnost, jak bylo vysvětleno v odpovědi na dotaz č. 2, musí poskytované služby účtovat včetně DPH, a to bez ohledu na to, zda příjemcem této služby je plátce či nikoliv, nebo zda mu vzniká, je-li plátcem, nárok na odpočet či nikoliv. O ekonomickou činnost by se nejednalo, kdyby hudebník poskytl obci svou službu na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu, např. na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Potom by odměna, kterou by hudebník na bázi tohoto pracovněprávního vztahu obdržel, nepodléhala DPH.

Ad 3. a 4. Příjmy hudebníka jsou příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). K těmto příjmům může hudebník uplatnit doložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nebo pokud se tak rozhodne, paušální výdaje ve výši 40 % z dosažených příjmů, maximálně do částky 400 000 Kč.

V případě, že hudebník fakturuje objednateli za koncert celé skupiny, je pro něho uplatnění paušálních výdajů nevýhodné. Jeho zdanitelným příjmem je celá fakturovaná částka s tím, že částky, které přepošle členům skupiny jsou jeho daňovým výdajem v okamžiku jejich odeslání.

Z hlediska daně z příjmů by bylo možno situaci řešit např. tak, že na faktuře objednateli by byli uvedeni jednotliví členové hudební skupiny s příslušnou částkou pro každého z nich.

Ad 1. Hudební produkce je považována z pohledu daně z příjmů za samostatnou činnost, konkrétně pak za nezávislé povolání [§ 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů]. Pokud poplatník z této činnosti dosahuje příjmů, je povinen se u správce daně registrovat k dani z příjmů fyzických osob a bude mu přiděleno daňové identifikační číslo. Na vystavených fakturách uvádí kromě své identifikace a identifikace odběratele také předmět plnění, datum vystavení dokladu a samozřejmě také datum splatnosti faktury.

Ad 2. Hudební produkce jako samostatná činnost je z pohledu daně z přidané hodnoty ekonomickou činností. Nelze oddělit „jiné činnosti“ a hudební produkci, obojí je za ekonomickou činnost považováno, a proto i hudební produkce podléhá u registrovaného plátce dani z přidané hodnoty a poskytovateli – plátci, tak vzniká povinnost vystavit daňový doklad.

Ad 3. Pokud hudebník uplatňuje paušální výdaje, není možné uplatnit zároveň skutečné výdaje v podobě výplat za produkci dalším členům kapely. Zdanitelným příjmem je celkový příjem od objednatele. Vždy vzniká možnost uplatnění skutečných výdajů.

Ad 4. Jak bylo řečeno v bodu 2, jednotlivé druhy samostatné činnosti se považují za ekonomickou činnost, a není možné některou z nich z daně z přidané hodnoty vyjmout. Řešením by byl vznik právnické osoby, která by se plátcem DPH nestala.