V souvislosti se změnami právní úpravy dochází v průběhu roku 2019 k některým významným věcným změnám týkajícím se poskytování náhrady mzdy, platu, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, sníženého platu nebo snížené odměny náležející zaměstnancům v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen „náhrada mzdy při DPN“). Některé z těchto změn, které již nabyly účinnosti počátkem letošního roku, je třeba pouze připomenout. Jiné, zásadní věcné změny, nastanou od 1. 7. 2019 a na tyto změny je třeba nejenom včas upozornit, nýbrž je také nutné se na ně i řádně připravit.
Změny v poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v roce 2019
Mgr.
Zdeněk
Schmied
1. K náhradě mzdy při DPN v prvém období dočasné pracovní neschopnosti (karantény)
Především se na tomto místě připomíná, že k tradiční změně výpočtu náhrady mzdy došlo již od počátku letošního roku v důsledku zvýšení redukčních hranic pro přepočet průměrného výdělku zaměstnance zjištěného pro pracovněprávní účely, z něhož se po provedené redukci tato náhrada mzdy stanoví. Podle Sdělení MPSV č. 237/2018 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2019, činí tyto redukční hranice pro stanovení nemocenských dávek a z nich koeficientem 0,175 odvozené redukční hranice pro náhradu mzdy při DPN (dále jen „RH“) od 1. 1. 2019 nově:
K 1. 1. 2019 bylo tak
nutno provést přepočet
náhrady mzdy zaměstnance, pokud tato náhrada přechází z roku 2018 do roku následujícího, a to nejen s ohledem na zaměstnancem dosažený průměrný výdělek za IV. čtvrtletí 2018, ale právě také vzhledem k nové výši redukčních hranic.2. Postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2019 (příklad)
Zaměstnanec, jehož stanovená 40hodinová týdenní pracovní doba je rovnoměrně rozvržena do pěti směn v každém týdnu (pondělí až pátek), pracuje v 8hodinových směnách. Od pondělí 7. 1. 2019 byl uznán dočasně práce neschopným a DPN skončila za 3 týdny v neděli 27. 1. 2019. DPN tak trvala 21 kalendářních dnů. Průměrný hrubý hodinový výdělek zaměstnance zjištěný pro pracovněprávní účely v rozhodném období, kterým je v daném případě IV. čtvrtletí roku 2018, činí 580 Kč.
Jaká bude v tomto případě výše náhrady mzdy a za které zameškané dny a neodpracované hodiny bude zaměstnanci poskytována?
Krok první
Zjištěný průměrný hrubý hodinový výdělek zaměstnance, který činí 580 Kč, se pomocí shora uvedených redukčních hranic upraví na průměrný redukovaný hodinový výdělek takto:
–
do výše 1. RH (190,75 Kč) se z výdělku započte 90 %,
tj. 190,75 × 0,90 = 171,675 Kč/hod.
–
z rozdílu mezi 1. a 2. RH (286,13 – 190,75 = 95,38 Kč) se z výdělku započte 60 %,
tj. 95,38 × 0,60 = 57,228 Kč/hod.
–
z rozdílu mezi 2. a 3. RH (572,25 – 286,13 = 286,12 Kč) se z výdělku započte 30 %,
tj. 286,12 × 0,30 = 85,836 Kč/hod.
–
k částce, o niž přesahuje průměrný výdělek 3. RH (tj. 7,75 Kč), se nepřihlíží.
(Poznámka: Průběžné výpočty dílčích části průměrného výdělku při provádění jeho redukce se nezaokrouhlují a ponechávají se zpravidla až na 4 desetinná místa. Pro jakékoli průběžné zaokrouhlení těchto dílčích výpočtů není žádná opora v právním předpisu. K zaokrouhlení na haléře může dojít až po provedení součtu dílčích výsledků).
Průměrný redukovaný hrubý hodinový výdělek zaměstnance tedy činí 314,739, po zaokrouhlení na haléře 314,74 Kč.
Krok druhý
Z takto stanoveného průměrného hrubého redukovaného hodinového výdělku přísluší zaměstnanci k náhradě mzdy vždy
pouze 60 % –
v daném případě tedy 314,74 × 0,60 = 188,844, po zaokrouhlení na haléře 188,84 Kč
za hodinu.
Krok třetí
Zjištěný hodinový výdělek zaměstnance (viz předchozí krok) se vynásobí počtem neodpracovaných hodin sníženým o počet hodin odpovídajících karenční době. Zaměstnanec v době prvních 14 dnů trvání DPN neodpracoval celkem 10 směn po 8 hodinách – tedy 80 hodin, z nichž je třeba odečíst první 3 směny (24 hodin), takže náhrada mzdy mu bude příslušet za 56 hodin, tj. 188,84 × 56 = 10 575,04 Kč. Tuto náhradu lze zaokrouhlit samostatně na celé koruny nahoru –
tedy na 10 576 Kč
nebo ji lze zaokrouhlit až společně se mzdou za příslušné zúčtovací období [viz § 142 odst. 2 a § 144 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“)]. Od 15. kalendářního dne trvání DPN již bude zaměstnanci příslušet nemocenské.Kdyby zaměstnanci uvedenému v příkladu na dobu jeho nepřítomnosti v práci namísto uznání DPN byla nařízena karanténa, neuplatnila by se za prvé 3 pracovní dny (směny) karenční doba a zaměstnanci by příslušela náhrada mzdy za 80 neodpracovaných hodin ve všech 10 směnách.
3. Zrušení tzv. karenční doby
Druhou významnou změnou týkající se náhrady mzdy při DPN je
zrušení tzv. karenční doby, a to s účinností od 1. 7. 2019
. Ve Sbírce zákonů České republiky (částka 13/2019) byl totiž dne 7. 2. 2019 vyhlášen zákon č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon č. 32/2019 Sb.“), a ukončena tak mnoholetá diskuse mezi zastánci a odpůrci karenční doby ve prospěch jejich odpůrců. Přijetím tohoto zákona, byť jeho prosazení v Parlamentu České republiky nebylo zdaleka jednoznačné, jestliže Sněmovna musela „přehlasovat“ zamítnutí zákona Senátem, se tedy dnem 1. 7. 2019 definitivně ruší karenční doba a namísto ní budou zaměstnanci zabezpečeni již od počátku dočasné pracovní neschopnosti tak, jak je tomu dosud v případě karantény. Bude tomu tak nejen u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, ale též u ostatních skupiny pojištěných osob, na něž se dosud karenční doba vztahuje (např. státní zaměstnanci podle služebního zákona, příslušníci bezpečnostních sborů, ústavní činitelé, zastupitelé v orgánech územních samosprávných celků, soudci, státní zástupci a další). Příslušné zákony upravující odměňování jednotlivých skupin těchto osob řeší zrušení karenční doby včetně přechodného ustanovení shodně. Konkrétní způsob zabezpečení těchto zaměstnanců uplatňovaný nyní až od 4. dne (popř. 4. pracovního dne) po vzniku dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě) bude uplatněn již od 1. dne (popř. 1. pracovního dne) uvedené sociální události, a to ve stejné výši po celé období prvních 14 dnů jejího trvání. Tak například u zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce bude těmto zaměstnancům za splnění podmínek uvedených v § 192 odst. 1 náležet náhrada mzdy při DPN ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku podle odstavce 2, a to již od 1. pracovního dne (směny) – tedy stejně jako dosud v případě nařízené karantény.Podle čl. II
přechodných ustanovení
k zákonu č. 32/2019 Sb. platí pro náhradu mzdy při DPN poskytovanou podle zákoníku práce, že:1.
Náhrada mzdy nebo platu v době dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů (viz příklad níže).
2.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
Příklad:
a)
Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 30. 6. 2019 na dobu tří týdnů. U tohoto zaměstnance bude ještě uplatněna karenční doba za prvé 3 pracovní dny (směny), nejdéle za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.
b)
Odchylně bude řešen případ uvedený výše pod písm. a), pokud by zaměstnanec odpracoval dne 30. 6. 2019 (tedy v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti) celou svoji směnu, neboť v takovém případě by období prvních 14 dnů pro náhradu mzdy při DPN započalo až od následujícího kalendářního dne (tedy od 1. 7. 2019). V tomto případě se již karenční doba neuplatní a zaměstnanci bude náležet náhrada mzdy při DPN již od 1. pracovního dne (směny).
c)
Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 1. 7. 2019 na dobu tří týdnů. U tohoto zaměstnance se již karenční doba neuplatní a zaměstnanci bude náležet náhrada mzdy při DPN již od 1. pracovního dne (směny).
(Poznámka: Přechodné ustanovení ad 2 řeší ve vazbě na bod 1 poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a zákoníku práce).
4. Stručný přehled dopadu zrušení karenční doby v zákoníku práce na jiné právní předpisy
Zákon č. 32/2019 Sb. v dalších částech reaguje na zrušení karenční doby v zákoníku práce také v ostatních souvisejících právních předpisech. Tak je tomu, pokud jde o:
–
Část druhou – změnu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
, v jehož § 35 odstavci 2 větě třetí se za slovem pojištění čárka nahrazuje tečkou a zbývající část věty s odkazem na karenční dobu v zákoníku práce se zrušuje.–
Část třetí – změnu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
, kde v § 5 odstavci 1 písm. b) bodu 5 se reaguje na poskytování náhrady mzdy při DPN již od 1. dne této sociální události.–
Část čtvrtou – změnu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
, v jehož § 65 odstavci 1 větě druhé se slova „první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí, a“ zrušují a zrušuje se i poznámka pod čarou č. 25c.–
Část pátou – změnu zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
, kde v § 34 odst. 4 se jednak vypouští neaktuální údaj o prodlouženém období poskytování náhrady mzdy při DPN v letech 2012 (resp. 2011) až 2013 v délce 21 kalendářních dnů a současně se reaguje na zrušení karenční doby – tedy zabezpečení uvedených osob platem (popř. sníženým platem) i v době prvních tří dnů (popř. prvních tří pracovních dnů) dočasné pracovní neschopnosti (popř. karantény).–
Část šestou – změnu zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání
, kde v § 68k odst. 1 a 2 se zrušují části věty týkající se dosavadní karenční doby.–
Části sedmou až devátou – změny zákonů č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
, v nichž se v příslušných ustanoveních přiznává za každý den prvého období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny, a to již od prvého dne uvedených sociálních událostí.–
Část desátou – změnu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
, v němž se podle § 124 odst. 5 zachovává příslušníkům od 1. dne neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény po dobu prvního měsíce jejich trvání služební příjem.–
Část dvanáctou
– změnu zákona č 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
, kterým se v § 7 odstavci 1 písm. a) snižuje výše pojistného na sociální zabezpečení z dosavadních 25 na 24,8 % a v § 7 odstavci 1 písm. c) bodu 2 a písm. e) snižuje výše pojistného na nemocenské pojištění z 2,3 na 2,1 % vyměřovacího základu. Tato úprava představuje kompenzaci zvýšených výdajů zaměstnavatelů
v souvislosti s poskytováním náhrady mzdy při DPN i za prvé 3 dny (popř. prvé 3 pracovní dny) dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.Část třináctá zákona – změna zákona o vysokých školách
představuje typický „přílepek“
, který nikterak nesouvisí se zrušením karenční doby, neboť upravuje výjimku z evidence odpracované doby podle zákoníku práce, a to pokud jde o akademické pracovníky vysokých škol. Úpravu je nutno hodnotit jako exces
z obecného principu výkonu závislé práce na náklady zaměstnavatele a z obecné povinnosti zaměstnavatele evidovat celou odpracovanou dobu zaměstnancem při výkonu závislé práce.