Přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započatá v roce 2018

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období, tak, jak jsou vymezena v § 21a zákona o daních z příjmů, se podává ve lhůtě podle § 136 daňového řádu, tj. nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, a jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Shora uvedené lhůty jsou stanoveny na měsíce a dopadá na ně počítání času podle § 33 odst. 1 daňového řádu, tzn., lhůta počíná běžet dnem, který následuje po dni, který připadl na poslední den zdaňovacího období, a končí dnem, který se svým číselným označením shoduje se dnem, kdy běh lhůty započal. Připadne-li však poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací počíná tedy lhůta běžet 1. 1. 2019 a její konec v případě lhůty podle § 136 odst. 1 daňového řádu připadne na a u lhůty podle § 136 odst. 2 daňového řádu na .

Řádné daňové tvrzení a dodatečné daňové tvrzení lze podat podle § 72 odst. 1 daňového řádu jen na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Součástí těchto podání jsou ve smyslu § 72 odst. 2 daňového řádu i přílohy vyznačené v tiskopisu.

Pro naplnění výše citované podmínky jsou tiskem vydány tiskopisy:

Tiskopisy:

jsou Ministerstvem financí zveřejněny pouze v elektronické podobě. Všechny výše vyjmenované tiskopisy jsou dostupné na internetových stránkách Finanční správy České republiky v záložce Daňové tiskopisy, a dále pak pro účely podání elektronicky též v záložce Daně elektronicky Daňový portál Elektronická podání pro finanční správu.

Podle § 72 odst. 4 daňového řádu platí, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání učinit pouze datovou zprávou ve formátu s využitím dálkového přístupu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. Není tak dle dikce zákona pro splnění citované povinnosti umožněno činit tato podání způsobem dle § 71 odst. 3 daňového řádu (například tzv. E-tiskopis).

Shodně jako v roce minulém jsou aktuální vzory platné nejen pro zdaňovací období započatá v roce 2018, ale i pro části zdaňovacích období započatých v roce 2019, za které lhůta pro podání daňového přiznání uplyne do 31. 12. 2019. Tato již tradiční širší platnost tiskopisu vychází ze skutečnosti, že s účinností pro zdaňovací období započatá od 1. 1. 2019 nedochází v zákoně o daních z příjmů k takovým zásadním změnám, které by do doby vydání tiskopisu nového, zpravidla v prosinci předmětného roku, nedovolovaly využití tiskopisu daňového přiznání platného pro rok 2018. Jsou-li zmíněny změny, respektive legislativní úpravy zákona o daních z příjmů, jejichž účinnost je nastavena od 1. 1. 2018 nebo v průběhu roku 2018, anebo až od 1. 1. 2019, tak s dopadem na daň z příjmu právnických osob lze aktuálně uvést pouze tyto zákony:

Nutno podotknout, že nikoli však všechny změny vyplývající z novelizujících zákonů mají za přímý následek zásah do počtu nebo členění položek daňového přiznání. Dopad tak lze seznat např. jen v rozšíření či zúžení věcné náplně položek, která je ale mnohdy stanovena natolik obecně, zpravidla odkazem na celé ustanovení zákona o daních z příjmů, že se změna nebo doplnění zákonné úpravy ve svém důsledku nepromítne ani v textu názvu položky či popisu v pokynech pro její vyplnění. V této souvislosti je pak nezbytné upozornit na to, že pokyny k vyplnění daňového přiznání, ať je jejich rozsah jakkoli obsáhlý, nenahrazují znění zákonné úpravy, ani metodický výklad zákona o daních z příjmů a daňového řádu, ale slouží výhradně jako pomůcka pro vyplnění daňového přiznání, přičemž upozorňují na hlavní zásady, které je nezbytné dodržet pro správný výpočet daňové povinnosti.

S ohledem na vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (tzv. daňový balíček), který Senát vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy (sněmovní tisk č. 206), lze očekávat, že bude nezbytné v průběhu roku 2019 reagovat na novelu zákona o daních z příjmů. Jak je totiž z navrhovaného znění zákona, daňového balíčku, zřejmé, k nejvýraznějším změnám má dojít právě v oblasti zákona o daních z příjmů, kdy je v souvislosti s transpozicí směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) navrhováno hned několik opatření proti daňovým únikům zejména velkých korporací. Jedná se například o omezení odečitatelnosti úroků od základu daně, zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví do zahraničí, zdanění ovládaných zahraničních společností nebo pravidla proti zneužívání nesouladů daňových systémů. Prakticky všechny výše uvedené zákonné úpravy předepisují daňovou úpravu výsledku hospodaření, přičemž se jedná jak o povinnost výsledek hospodaření zvýšit, tak se v některých případech nabízí i možnost jeho snížení. Přestože nelze výsledek legislativního procesu předjímat, je možno z uvedeného minimálně dovozovat, že novela může mít zásadnější dopad do tiskopisu daňového přiznání a ten se neobejde bez rozšíření počtu položek a s nimi souvisejících údajů. Obecná účinnost daňového balíčku jako takového byla původně navrhována od 1. 1. 2019, ale již nyní je s ohledem na stav legislativního procesu zřejmé, že reálnou účinnost novely lze do jisté míry jen odhadovat, nicméně v samotné novele zákona o daních z příjmů jsou navrhována taková přechodná ustanovení, která pro některá výše uvedená opatření i tak předpokládají účinnost až od 1. 1. 2020. Na základě všech těchto souvislostí je evidentní, že vzor tiskopisu pro zdaňovací období započaté v roce 2018, i když je dočasně využitelný i pro části zdaňovacích období započatých v roce 2019, nemůže aktuálně v plné míře již nyní odrážet teprve projednávanou novelu zákona o daních z příjmů. Pokud tedy novela bude mít výše očekávaný zásadnější dopad již na vyplňování tiskopisu daňového přiznání v roce 2019, tj. do doby vydání nového vzoru tiskopisu, lze očekávat, že v takovém případě budou poplatníci informováni prostřednictvím webu finanční správy.

S ohledem na výše uvedené jsou dále popsané změny a úpravy vyvolány spíše potřebou upřesnit či pouze aktualizovat data odvislá od přepočtů, nežli jako důsledek výše uvedených přijatých novel zákona o daních z příjmů účinných pro zdaňovací období započatá v roce 2018. Některé změny jako např. ty vyvolané zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, byly do jisté míry promítnuty již do vzoru č. 28 tiskopisu přiznání k dani z příjmů právnických osob a pokynů k jeho vyplnění, neboť platnost předchozího vzoru tiskopisu byla nastavena i pro části zdaňovacích období započatých v roce 2018.

Přestože se nejedná výslovně o samotný tiskopis daňového přiznání, je namístě zmínit i fakt, že na rozdíl od předchozího roku došlo k novele některých vyhlášek, kterými se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), co do uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a došlo tak i ke změně závazné xml struktury tzv. vybraných údajů z účetnictví, tj. přílohy daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob v podobě účetní závěrky pro účely elektronického podání daňového přiznání.

Ve části pokynů k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob nedošlo v k žádným úpravám vyjma již každoroční aktualizaci ) a všech dílčích pokynů spočívající v promítnutí aktualizovaného označení účetních jednotek vymezených v § 1f zákona o účetnictví, v postavení poplatníků daně z příjmů právnických osob, kterým je umožněno vést jednoduché účetnictví.

Záhlaví tiskopisu nedoznalo oproti předchozímu vzoru změn. Přestože v důsledku zákona č. 174/2018 Sb., dochází s účinností od 1. 1. 2019 k úpravě podmínek pro vymezení „základního investičního fondu“, nemá tato změna vliv na dílčí pokyny k vyplnění údaje v položce . Nadále zůstává zachována koncepce položky , zahrnující číselné označení typu poplatníka číslicí a označení typu daňového přiznání výběrem z písmen abecedy, přičemž příklady vztahující se k označení tiskopisu v kódu rozlišení typu přiznání a zdaňovacího období byly aktualizovány.

V I. oddíle došlo k zavedení nové věcné náplně položky 07, ta v minulosti obsahovala údaj o bankovním spojení a od vzoru č. 26 byla neobsazena. nově odráží úpravu zákona o účetnictví v oblasti diferencování účetních jednotek do čtyř kategorií. Poplatník tak bude od roku 2018 uvádět, jakou kategorii účetní jednotky pro dané období splňuje.

Pokyny k vyplnění tohoto údaje jsou ve znění:

a omezují se na odkaz na ustanovení, které vymezuje parametry kategorií samotných. Zařazení do příslušné kategorie se podle tohoto ustanovení odvíjí od kritérií aktiv celkem, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců, a to od dosažení nebo překročení alespoň dvou z těchto tří vyjmenovaných kritérií, jejichž pojmové vymezení je obsaženo v § 1d zákona o účetnictví. Při zařazení do správné kategorie účetní jednotky však musí poplatník respektovat i další ustanovení zákona o účetnictví, která řeší jednak prvotní zařazení do kategorie účetní jednotky a dále podmínky pro její změnu.

A právě účetní období, které započalo v roce 2018 je prvním obdobím, ve kterém mohlo dojít ke změně kategorie účetní jednotky. Účetní jednotka, která se poprvé zatřídila v účetním období započatém v roce 2016, je povinna poprvé v roce 2018 testovat, zda u ní nedošlo ke změně kategorie, do které patřila v účetním období roku 2016 a roku 2017. Tato povinnost vyplývá z § 1e odst. 2 zákona o účetnictví, který stanoví podmínky pro změnu kategorie účetní jednotky, a to tak, že pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b zákona o účetnictví, změní od počátku bezprostředně následujícího období kategorii účetní jednotky.

Od správného zařazení do kategorie se odvíjí např. rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, která je přílohou daňového přiznání, může být ovlivněna povinnost zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, ale zejména povinnost ověřování účetní závěrky auditorem ve smyslu § 20 zákona o účetnictví. Povinnost auditu pak významně ovlivňuje lhůtu pro podání daňového přiznání, čímž je ovlivněna i lhůta pro splatnost daně (§ 135 daňového řádu), lhůta pro stanovení daně (§ 148 daňového řádu), vymezení zálohového období a splatnost záloh (§ 38a zákona o daních z příjmů), ale např. i povinnost elektronického podání daňového přiznání a další. Lze tak s odkazem na výše uvedené shrnout, že informace o kategorii účetní jednotky má z pohledu správy daní své opodstatnění.

S ohledem na rozsah novelizace zákona o daních z příjmů uvedené v úvodu, nebylo v II. oddíle tiskopisu nezbytné reagovat na tyto přijaté zákony úpravou názvů, členění nebo věcné náplně položek II. oddílu, a to ani v tiskopisu Přílohy č. 1 II. oddílu. Úpravy se tak zúžily na upřesnění výčtu předchozích zdaňovacích období, za něž byla vyměřena daňová ztráta, kterou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně na řádku 230, které se analogicky promítly též do dílčích pokynů k tabulce E v Příloze č. 1 II. oddílu. Aktualizovány byly dílčí pokyny v části příkladu výpočtu částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením, navazující na tabulku H. Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani (§ 35 odst. 1 a § 35a nebo 35b zákona o daních z příjmů), který lze uplatnit na ř. 300, odvíjející se od fondu pracovní doby a jejího rozvržení pro rok 2018.

Náplň III. oddílu je beze změny a zůstává i nadále neobsazena.

Struktura položek IV. oddílu zůstala beze změn.

I v případě V. oddílu zůstala struktura a věcná náplň položek bez změn. Pouze v rámci dílčích pokynů k ř. 3 došlo k aktualizaci textu vycházejícího z ustanovení § 36 odst. 8 zákona o daních z příjmů, kdy ve znění zákona č. 170/2017 Sb., se na tomto řádku uplatňovaný zápočet daně vybrané srážkou vztahuje na celkovou částku daně, která byla vybrána srážkou všemi plátci z příjmů podle .

Dílčí pokyny k V. oddílu byly v závěru doplněny o informaci ve znění: , která reaguje na uzákonění zvláštního ustanovení o vratitelném přeplatku, a to § 38zf zákona o daních z příjmů. Tiskopis daně z příjmů právnických osob však nadále neobsahuje žádnou konkrétní vymezenou a předdefinovanou část umožňující poplatníkovi vyplnit žádost o vrácení přeplatku na dani podle § 154 a § 155 daňového řádu. Podání takové žádosti lze tudíž učinit jako jakékoli jiné podání ve smyslu daňového řádu a pro účely naplnění podmínek pro aplikaci výše uvedeného zvláštního ustanovení o vratitelném přeplatku je pak žádoucí takovouto žádost podat společně se samotným daňovým přiznáním, kdy v případě elektronického podání prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu lze žádost zahrnout např. do příloh v části tzv. E-přílohy.

Závěrem k tomuto tiskopisu daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob lze pouze doplnit, že v samém závěru je jeho součástí standardizovaná podoba podpisové doložky, která též nedoznala žádných změn.

U tohoto tiskopisu bylo aktualizováno pouze zápatí, tj. číslo vzoru a vymezení jeho platnosti.

Tiskopis této přílohy, který představuje algoritmus pro výpočet daně z příjmů právnických osob pro případy stanovené v § 20a zákona o daních z příjmů, byl stejně jako v předchozích letech aktualizován v příkladu vyplnění údaje o části zdaňovacího období a stejně jako ostatní tiskopisy ve svém zápatí změnou čísla vzoru a vymezením platnosti. Ve smyslu pokynů je pak třeba dbát na správné vyplnění údaje o části zdaňovacího období, a to zejména v situaci, kdy je těchto částí více. Časové údaje musí být v intervalu zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňového přiznání, neměly by se překrývat, ani na sebe bezprostředně navazovat. Jen tak může dojít ke správnému stanovení počtu kalendářních dnů a správnému rozdělení základu daně na části. Ustanovení § 20a zákona o daních z příjmů nebylo samo o sobě novelizováno a na koncepci výpočtu základu daně a daně se tak nic nezměnilo, přičemž na rozsah a obsah položek této přílohy nemá dopad ani jiné vymezení termínu „základní investiční fond“ v § 17b zákona o daních z příjmů. V této souvislosti je pak vhodné upozornit právě na v úvodu zmiňovaný zákon č. 174/2018 Sb., na základě kterého došlo s účinností od 1. 1. 2019 k úpravě ve vymezení podmínky pro „statut“ základního investičního fondu uvedené v § 17b odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Taktéž u těchto tiskopisů došlo ke změně v zápatí, ve kterém byla aktualizována čísla vzorů tiskopisů a vymezení jejich platnosti. Novelizace ustanovení § 35a a § 35b zákona o daních z příjmů, vztahující se k poplatníkům, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky, a to zákonem č. 84/2015 Sb., byla již promítnuta do předchozích vzorů tiskopisů a došlo tedy pouze k úpravě spočívající ve zpřesnění odkazu na porušení podmínek podle § 35a odst. 2 písm. a) nebo d) zákona o dani z příjmů na všech relevantních řádcích a ve vysvětlivkách.

K doplnění vysvětlivky došlo u pokynů vztahujících se k části IV. tj. v režimu platném od 1. 5. 2015, konkrétně u tabulky b) Čerpání jednotlivých druhů veřejné podpory od počátku běhu lhůty podle § 6a odst. 1 ZIP, ve spojení s § 35a odst. 4, resp. s § 35b odst. 5 zákona, která nově zní: Doplnění tak poplatníkům zpřesňuje význam uvedeného sloupce této tabulky pokynů, aby nedocházelo k nesprávnému stanovení slevy přenesením nesprávných hodnot.

Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu je i nadále součástí tiskopisu daně z příjmů právnických osob, a povinnost jejího vyplnění dopadá na poplatníky za stejných podmínek, jako tomu bylo u předchozího vzoru. Samostatná příloha co do rozsahu, členění nebo věcné náplně položek nedoznala žádných změn, nicméně z důvodu přehlednosti a pro účely případného tisku došlo ke grafické úpravě tiskopisu tak, aby se všechny požadované údaje a tabulky zobrazovaly na jedné, první straně. Ve smyslu pokynů k vyplnění je vhodné upozornit na skutečnost, že údaje v samostatné příloze k položce 12 I. oddílu se vyplňují , a nikoli v celých korunách, jako je tomu u ostatních tiskopisů daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Přestože zákon o daních z příjmů doznal novelami změn a úprav, a to i takových, které se mohou významně odrazit v daňové povinnosti některých poplatníků, nezměnily tiskopisy daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob oproti předchozímu vzoru platnému pro zdaňovací období započatá v roce 2017 svůj rozsah ani obsah. Odrazem dlouhodobé stabilnosti koncepce daňového přiznání a současně i obsáhlosti pokynů k jeho vyplnění je pak skutečnost, že ze strany poplatníků nedochází k zásadní chybovosti ve vyplňování daňového přiznání, které by bylo způsobeno nepochopením konstrukce výpočtu základu daně či věcné náplně jednotlivých řádků. O to více je ale vhodné zopakovat a zdůraznit, že pokyny k vyplnění daňového přiznání nenahrazují výklad zákona o daních z příjmů a je tak výhradně na poplatníkovi, aby se řádně obeznámil s předmětnými zákony, respektive s ustanoveními, které se týkají jeho daňové povinnosti.