Mnoho let pracuji jako spolupracující osoba s mým manželem FO – OSVČ, který na mne přerozděluje své příjmy. Dosud jsem vedle toho pracovala roky jako neuvolněná starostka obce. Pokud uspěji v komunálních volbách, hodlám pracovat již jako uvolněná starostka. Hledám optimální cestu odvodovou a daňovou, jak budu dále pokračovat ve spolupráci s manželem. Z funkčního požitku uvolněného starosty bude platit zaměstnavatel dostatečně vysoké důchodové pojistné a příjem uvolněného starosty se započítává do příjmů pro výpočet důchodu na rozdíl od neuvolněného starosty. Proto nebudu mít potřebu si platit zbytečně další vyšší důchodové pojištění jako OSVČ. Domnívám se, že ideální z hlediska manžela OSVČ bude, abych nadále částečně pracovala i pro něho a nahlásila se jako OSVČ s VEDLEJŠÍ činností. Manžel by na mne pak mohl přerozdělit za rok jen částku do 71 950 Kč a z té bych už neplatila důchodové pojistné. Zdravotní pojištění se platí asi vždy, ale pro OSVČ s vedlejší činností neplatí asi státem určené výše minimálních záloh na ZP ? Nevím, co vše vzít v úvahu a nechci platit zbytečně.
Otázky a odpovědi: Práce uvolněné starostky z hlediska daně z příjmů, zdravotního pojištění a nemocenského pojištění
Ing.
Eva
Sedláková
Ing.
Marta
Ženíšková
Mgr.
Tomáš
Červinka
Odpověď z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
Z hlediska daně z příjmů fyzických osob může manžel, v souladu s § 13 zákona o daních z příjmů, na spolupracující manželku rozdělit příjmy a výdaje ze své samostatné činnosti. Zákon o daních z příjmů stanoví, že u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná s tím, že v případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Rozdíl mezi výše uvedenými příjmy a výdaji je základem daně, který manželka uvede do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako příjem podle § 7 zákona. Dále manželka do daňového přiznání uvede odměnu za výkon funkce jako příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů, a stanoví daň podle § 16 zákona o daních z příjmů. Od této daně si odečte slevu na dani z příjmů podle § 35ba zákona, minimálně základní slevu ve výši 24 840 Kč.
Odpověď z hlediska nemocenského pojištění – Ing Marta Ženíšková
Zaměstnankyní účastnou nemocenského pojištění se jako uvolněná starostka stanete až v říjnu 2018. V lednu až září 2018 budete jako OSVČ považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost a za říjen až prosinec 2018 za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Pokud by na vás rozdělil manžel za rok 2018 příjmy po odpočtu výdajů nižší než 179 880 Kč, budete za 9 měsíců doplácet pojistné do minimálního vyměřovacího základu. Příjmu 179 880 Kč za rok 2018 odpovídá minimální měsíční vyměřovací základ za rok 2018 ve výši 7 495 Kč.
Tak například za rok 2018 by manžel na vás rozdělil příjmy po odpočtu výdajů jen ve výši 70 800 Kč. Vypočtený roční vyměřovací základ činí 35 400 Kč (50 %). Měsíční vyměřovací základ činí 2 950 Kč (35 400 Kč : 12 měsíci). Za 9 měsíců byste musela platit pojistné z minimálního základu 9 × 7 495 Kč a za 3 měsíce z vyměřovacího základu dosaženého, tj. z 3 × 2 950 Kč.
Ve zdravotním pojištění se postupuje obdobně. Za 9 měsíců se na vás vztahuje povinnost platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 14 989,50 Kč a za 3 měsíce z vypočteného měsíčního základu.
V roce 2019 již budete po celý rok považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost (v sociálním pojištění) nebo za OSVČ, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ (ve zdravotním pojištění). Kolik bude činit částka ve výši rozdílu mezi příjmy a výdaji za rok 2019, která je hranicí pro určení, zda činnost je hlavní nebo vedlejší, bude známa až v září 2018.
Odpověď z hlediska zdravotního pojištění – Mgr. Tomáš Červinka
U zdravotního pojištění jde ve Vašem případě o souběh zaměstnání (pozice uvolněného zastupitele) a samostatné výdělečné činnosti (spolupracující osoba). Pokud neplatí některá z výjimek (např. platba pojistného od státu), musí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ pojištěnce platí buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti.
Podle popisu v dotazu pro Vás doposud byla samostatná výdělečná činnost brána jako hlavní zdroj příjmů. To znamená, že jste platila zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu. V roce 2018 činí výše minimálních záloh na pojistné OSVČ 2 024 Kč měsíčně.
V prvním celém kalendářním měsíci, kdy budete působit jako uvolněná starostka, se pro Vás může toto zaměstnání stát hlavním zdrojem příjmů. Nutnou podmínkou je dosažení alespoň minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve výši minimální mzdy – tedy 12 200 Kč s měsíčním odvodem 1 647 Kč. V takovém případě nemusíte hradit zálohy na pojistné ze samostatné výdělečné činnosti vůbec. V rámci ročního zpracování přehledu o platbě pojistného budete odvádět pojistné ze skutečně dosaženého vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti bude stanoven jen s přihlédnutím ke kalendářním měsícům, ve kterých (i po část měsíce) nebylo zaměstnání hlavním zdrojem příjmů.
Pokud jste se například stala uvolněnou starostkou v průběhu měsíce listopadu 2018, vztahuje se na Vás zvýhodnění pro souběh hlavního zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti od měsíce prosince 2018. Poslední zálohu v plné minimální výši 2 024 Kč musíte uhradit za měsíc listopad 2018 se splatností do 8. 12. 2018. Od záloh za měsíc prosinec 2018 (splatnost by byla 8. 1. 2018, což už ale není nutné řešit) může být záloha stanovena v nulové výši. Pro tuto skutečnost není stanovena oznamovací povinnost, přesto je ve Vašem zájmu, abyste změnu zálohy na nulovou výši přiměřeným a včasným způsobem sdělila Vaší zdravotní pojišťovně.