Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti - tiskopisy pro zdaňovací období roku 2018 a pro zdaňovací období roku 2019

V této souvislosti byla dne 19. 10. 2017 na stránkách Finanční správy ČR na internetové adrese www.financnisprava.cz zveřejněna informace včetně tiskové zprávy, a dále byly zveřejněny příslušné tiskopisy, včetně interaktivní podoby a struktury XML dat ve formátu XSD tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V tomto sdělení bylo uvedeno, že od zdaňovacího období 2018 mohou zaměstnanci Prohlášení k dani předkládat a činit (tzn. podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě včetně elektronického podpisu, a to i pouze na základě interního informačního systému zaměstnavatele (vnitřním předpisem organizace stanoví podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani a zajistí, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele, ze kterého budou seznatelné – jednak veškeré skutečnosti potřebné pro stanovení daňové povinnosti zaměstnance a zároveň bude zřejmé, komu bylo v souladu se zákonem o daních z příjmů vydáno elektronickou formou potvrzení podle § 38j zákona o daních z příjmů, případně zda bylo vydáno opravné potvrzení. Je pouze na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. V listinné podobě u zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění, je využitelný vzor č. 24 a 25, u daňových nerezidentů ČR doporučujeme nepoužívat vzory nižší než je vzor tiskopisu č. 25. Uvedený vzor tiskopisu č. 25 zůstane i nadále k dispozici v databázi daňových tiskopisů pod zdaňovacím obdobím 2017, tzn. lze ho z databáze stáhnout, či přímo vytisknout a použít i pro další zdaňovací období.

Uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l zákona o daních z příjmů, které definuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění. V této souvislosti bylo dne 29. 6. 2018 zveřejněno Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s GDPR, ve kterém je uvedeno, že Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále též „GDPR“) upravuje v článku 6 zákonnost zpracování osobních údajů. V článku 6 GDPR bod 1. pod písm. c) je uvedeno, že zpracování osobních údajů v odpovídajícím rozsahu je zákonné, je-li nezbytné pro splnění právních povinností, které se na správce (v uvedeném případě plátce daně) vztahuje – tj. týká se povinností daných zákonem o daních z příjmů, vyplývajících ze skutečnosti, že se jedná o subjekt v postavení plátce daně ze závislé činnosti a vedení mzdové agendy. Pokud nějaký právní předpis členského státu či EU požaduje, aby subjekt osobní údaje zpracovával, resp. aby prováděl určitou činnost, pro kterou je zpracování osobních údajů nezbytné, aplikuje se na takové zpracování osobních údajů právní titul plnění právní povinnosti. V uvedeném případě může tedy plátce daně ze závislé činnosti pro účely zdanění příjmů poplatníka v rozsahu, jak požaduje zákon o daních z příjmů, zpracovávat osobní údaje, a to bez souhlasu subjektu údajů (tj. poplatníka). Účel zpracování osobních údajů je v uvedeném případě zřejmý – jedná se o vedení mzdové agendy a plnění zákonných povinností daných daňovému subjektu v postavení plátce daně ze závislé činnosti. Samotný způsob prokazování nároku na nezdanitelné části základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění u plátce daně (zaměstnavatele), je taxativně vyjmenován v ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů. U plátce daně se pro účely prokazování nároku předkládají doklady zpravidla v originálech a plátce daně na základě nich ověří splnění nároku. Ověření předkládaných dokladů je seznatelné i z tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „Prohlášení k dani“), který je pro účely plnění povinností vyplývajících z § 38k zákona o daních z příjmů vydáván. Podle § 38j odst. 1 zákona o daních z příjmů je plátce daně pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti povinen vést mzdové listy. Ustanovení § 38j odst. 2 zákona o daních z příjmů taxativně vymezuje, jaké údaje musí mzdový list obsahovat pro účely zdanění (mj. poplatníkovo jméno i dřívější, rodné číslo, bydliště atd.). Plátce daně jako zpracovavatel osobních údajů je povinen přijmout taková technická, organizační a jiná potřebná opatření, aby byly získané osobní údaje dostatečně zabezpečeny před případným zneužitím.

Zároveň je nutné připomenout, že plátci daně sráží daň, příp. zálohu na daň, pod vlastní majetkovou odpovědností, z tohoto důvodu je v praxi běžné, že plátci daně z poplatníkem předložených originálů pořídí fotokopie, jež následně uchovávají jako důkazní prostředek. Tyto doklady však v některých případech mohou obsahovat osobní údaje v rozsahu převyšujícím nezbytný rámec požadovaný zákonem o daních z příjmů, proto při pořizování fotokopií se doporučuje údaje nerozhodné pro daňové posouzení zakrýt.

Daňové doklady v rámci vedení mzdové evidence lze na straně plátce daně uchovávat i elektronicky, a to prostřednictvím všech dostupných elektronických prostředků pro zpracovávání a uchovávání dat. Při tomto způsobu uchovávání dat musí být elektronicky uchovávána rovněž data, která zaručují věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu.

Podle § 92 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “daňový řád“), daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních. Podle § 20 odst. 1 daňového řádu daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně, tzn. plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je daňovým subjektem, který má důkazní břemeno vůči správci daně. Pokud by poplatník odmítl plátci daně poskytnout důkaz o uplatňovaných slevách na dani, nezdanitelných částech základu daně a daňovém zvýhodnění, považuje plátce daně tyto položky za neprokázané podle § 38l zákona o daních z příjmů, tzn. slevy na dani, nezdanitelné části základu daně, případně daňové zvýhodnění poplatníkovi neposkytne, poplatník je však může uplatnit prostřednictvím daňového přiznání.

Dne 24. 10. 2018 byl pro účely ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2018, o které poplatník, který nemá za uvedené zdaňovací období 2018 povinnost podat daňové přiznání a učinil prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů, zveřejněn k použití i tiskopis:

Pro účely mzdových programů byly kromě výše uvedených tiskopisů i v interaktivní podobě, zároveň zveřejněny, a to již v roce 2017 u tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (s variantou „X“) a dne 24. 10. 2018 pro účely interaktivního tiskopisu Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – taktéž struktury XML dat ve formátu XSD. Zároveň v rámci tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti byla zpřístupněna varianta XD pro účely dodatečného učinění prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů. Výhodou je, že v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění je možné žádat o dodatečné uplatnění slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) příp. daňového zvýhodnění – přímo v rámci žádosti na uvedeném tiskopise – viz vzorový příklad.

Poplatník je při vyplnění příslušného tiskopisu veden prostřednictvím poznámek. V tiskopise již také nejsou žádné tabulky na průkazy (jak má poplatník dokládat požadované úlevy je zřejmé z ustanovení § 38l ZDP) a v interaktivní formě jsou poplatníkovi nabízena, tedy aktivována, pouze políčka, která mají být (mohou být) i ve vztahu k období, ale např. i ve vztahu k jeho daňové příslušnosti, vyplněna – například pokud poplatník uvede v tiskopise Prohlášení k dani, že je daňový nerezident ČR, může uplatnit pouze základní slevu na poplatníka a slevu na studenta. Pokud je poplatník daňový nerezident ČR může příp. uplatnit ostatní slevy na dani, daňové zvýhodnění a nezdanitelné části základu daně pouze prostřednictvím daňového přiznání za předpokladu, že je rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor, a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 zákona o daních z příjmů činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 zákona o daních z příjmů, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo §10 zákona o daních z příjmů, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. Dále, pokud poplatník nepožaduje daňové zvýhodnění (tzn., nevyplní pro tyto účely tabulku na str. 1) – nemůže ani vyplnit údaje o druhém poplatníkovi apod. Naopak pokud poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění (do tabulky uvádí všechny jím vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, bez ohledu na další jejich uplatnění), pak jsou mu aktivovány i tabulky pro sdělení, zda ve společně hospodařící domácnosti vyživuje tyto děti i jiný poplatník, a zda je zaměstnán (včetně údajů o zaměstnavateli). Oba tiskopisy jsou založeny na křížkování, přičemž v tiskopise Prohlášení k dani se objevují dvě varianty „X“ tzv. řádné uplatnění pro příslušné zdaňovací období (tato varianta není přímo v záhlaví – zde by to bylo nadbytečné) a varianta „XD“. V těchto případech, kromě označení „XD“ v tiskopisu Prohlášení k dani u vybrané daňové výhody se zároveň uvedou i kalendářní měsíce, za které poplatník dodatečně předmětnou slevu/slevy (daňové zvýhodnění) uplatňuje (např. 6–12). Dodatečné uplatnění podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů je možné na tomto tiskopise použít poprvé za zdaňovací období 2018, tj. v roce 2019 – nově není nutné se vracet do již vyplněného a podepsaného tiskopisu Prohlášení k dani, ale tato možnost se poplatníkovi nabídne přímo v rámci interaktivního tiskopisu – Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud „X“ označí, že chce dodatečně učinit prohlášení k dani či dodatečně uplatnit některou daňovou výhodu, kterou neučinil v rámci roku – tzn. slevu na dani či daňové zvýhodnění. Za předpokladu, že poplatník v průběhu roku opomněl zaměstnavateli oznámit změny, které v průběhu roku nastaly, např. dítě přestalo studovat, tak toto může dodatečně učinit v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění tj. v termínu nejpozději do 15. 2. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, avšak v tomto okamžiku již nelze použít změnovou tabulku v rámci tiskopisu Prohlášení k dani, ale učiní tak např. v rámci volné části k tomu určené a nazvané „jiné záznamy“ v rámci tiskopisu Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Je nutné připomenout, že poplatník je povinen změny prokazatelně oznámit plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž tato změna nastala – a nově od roku 2018 – v němž bylo o změně rozhodnuto. To znamená, pokud mu by byla poskytnuta některá daňová výhoda neoprávněně, která má vliv na skutečnost, že mu byla sražena záloha na daň nižší (popř. byl poskytnut daňový vyšší), než měla (měl) být, plátce daně bude při opravě zálohy na daň postupovat dle § 38i zákona o daních z příjmů a dlužnou částku od poplatníka vybere a v nejbližším možném termínu odvodu záloh správci daně odvede.

Tiskopisy pro závislou činnost jsou dostupné na internetových stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz, v sekci daňové tiskopisy – databáze daňových tiskopisů – daň z příjmů ze závislé činnosti. Taktéž jsou zde u některých tiskopisů zveřejněny jejich anglické verze – jedná se o tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a tiskopisy potvrzení o příjmech – tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka. Taktéž jsou zde dostupné vydané interaktivní tiskopisy včetně struktur XML pro oba výše zmíněné tiskopisy.

Předložená potvrzení na vzoru č. 1 u plátce daně zůstávají i nadále v platnosti, ani v roce 2019 (pozn. nejedná se o povinný tiskopis, v případě, že druhý poplatník daňové zvýhodnění neuplatňuje, stačí i tzv. zkrácené potvrzení). Potvrzení mají neomezenou platnost (pokud nedojde ke změně v uváděných skutečnostech). Toto platí i v případě použití vzoru č. 26 Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tzn. na jedno zdaňovací období.

Jde o nepovinný tiskopis, který je určen plátcům daně pro účely potvrzení daňového zvýhodnění v souvislosti s prokazováním nároku v rámci daňového přiznání za okolností, že dítě (děti) v rámci jedné společně hospodařící domácnosti vyživuje více poplatníků. V souladu se zákonem o daních z příjmů a v souladu s učiněným Prohlášením poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně, uvede plátce daně, který vydává toto potvrzení – do tohoto potvrzení všechny vyživované děti poplatníkem dle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, tzn. i vyživované děti poplatníka, na které poplatník u plátce daně daňové zvýhodnění neuplatňuje, a to však za předpokladu, že mu jsou tyto údaje známé (tzn. tento poplatník uplatňuje u zaměstnavatele alespoň jedno dítě). Za předpokladu, že daňové zvýhodnění u tohoto plátce není vůbec uplatňováno, stačí, když tiskopis bude proškrtnut.

Vzor č. 26 se použije pro účely daňového přiznání za zdaňovací období 2018, vzor č. 27 bude určen pro účely zdaňovacího období 2019 (dosud nebyl vydán).

Z důvodu snížení chybovosti při vyplňování údajů tohoto tiskopisu bylo do vzoru č. 26 pro zdaňovací období 2018 upřesněno, jaké příjmy mají být uvedeny na tomto potvrzení. V pokynech potvrzení je uvedeno:

Zároveň v této souvislosti upozorňujeme plátce daně na ustanovení § 38i odst. 1 zákona o daních z příjmů s názvem Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh: Z citace je zřejmé, že pokud tato skutečnost, „že srazil více než měl“, je plátci daně zřejmá již během aktuálního zdaňovacího období, nejpozději do 1. 3. následujícího roku (v případě papírového podání) či v případě elektronického podání do 20. 3., tzn. do lhůty pro podání vyúčtování – pak dříve než vydá poplatníkovi Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za příslušné zdaňovací období, musí uvést zálohy do souladu se zákonem o daních z příjmů – taktéž vyznačí v tiskopise vyúčtování, a poté vydá poplatníkovi potvrzení (pokud poplatník měl i příjmy ze zdrojů na území ČR). V převážné části se jedná o případy, kdy je srážena záloha na daň daňovému nerezidentovi ČR (pokud je známo, že se skutečně jedná o daňového nerezidenta) za práci v zahraničí. Ve vztahu ke srážení záloh za práci ze zahraničí u daňového rezidenta ČR upozorňujeme na ustanovení § 38h odst. 11 zákona o daních z příjmů, kdy plátce daně nesráží zálohy na daň, pokud mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 3 zákona o daních z příjmů umístěné v zahraničí a na ustanovení § 38h odst. 12 zákona daních z příjmů – tzn. možnost požádat správce daně o zrušení povinnosti srážet zálohy na daň ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí – zde plátce žádá pouze v případech, kdy se jedná o daňového rezidenta ČR. U daňového nerezidenta tedy za práci v zahraničí zálohy na daň nesráží, tím pádem ani správce daně nežádá o zrušení povinnosti srážet.

Níže uvádíme některé důležité řádky výše uvedeného potvrzení za zdaňovací období 2018:

Údaj na řádku 15 a 19 pak slouží jako informace pro poplatníka pro účely případného zdanění částek v rámci daňového přiznání v situacích, kdy poplatník poruší podmínky tohoto zákona a nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů, případně příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poskytnutý podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 je povinen v souladu se zákonem o daních z příjmů zdanit prostřednictvím daňového přiznání:

Vzor č. 5 se použije pro účely daňového přiznání za zdaňovací období 2018, vzor č. 6 bude určen pro účely zdaňovacího období 2019 (dosud nebyl vydán).

Tiskopis obsahuje od roku 2018 taktéž povinné pojistné podle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů.

Potvrzení se vydává pro účely zahrnutí příjmů ze závislé činnosti a z nich sražené daně do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání. Tato skutečnost je taktéž uvedena na potvrzení, kde je uvedeno, že potvrzení je vydáváno pro účely postupu podle § 38d odst. 4 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů. Jedná se však o právo poplatníka, nikoliv povinnost, a to z důvodu že sraženou daní je daňová povinnost vyrovnána. Pokud se však poplatník rozhodne tak učinit, pak do daňového přiznání musí zahrnout všechny příjmy takto zdaněné v příslušném zdaňovacím období. Tento postup má zejména význam pro poplatníky, kteří mají souběh příjmů ze závislé činnosti. V případě, že má poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele a neučinil u tohoto plátce daně na příslušné období Prohlášení, má možnost požádat plátce daně v rámci žádosti o roční zúčtování záloh v souladu s § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů o tzv. překlopení srážkové daně na daň zálohovou, tzn. poplatník dodatečně učiní ve lhůtě do 15. 2. následujícího roku Prohlášení k dani a příjmy z nichž byla sražena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně budou u plátce daně použity pro celoroční výpočet daňové povinnosti.

Způsob výpočtu daně za zdaňovací období 2018 oproti roku 2017 zůstal nezměněn (mění se pouze rozhodné částky). V této souvislosti však připomínáme řádky ve vztahu k výplatě daňového bonusu a správnému „zúřadování“ výsledku ročního zúčtování a jeho následného zápisu do Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2019:

lze provést i u poplatníka, u kterého byly zálohy/záloha na daň ve zdaňovacím období 2018 zvýšena o solidární zvýšení daně podle § 38ha zákona o daních z příjmů, avšak jeho daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů. Rozhodná výše částky pro určení, zda poplatník musí podat daňové přiznání za zdaňovací období 2018, či je mu možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, činí, jak již bylo uvedeno, 1 438 992 Kč.

Jedná se o daňová tvrzení, která jsou předkládána správci daně v zákonných lhůtách – viz níže. V současné době již převážná část plátců daně tak činí elektronicky, a to z důvodu, že mají povinnost podávat elektronicky ze zákona či tak činí dobrovolně.

Kromě povinnosti dané v § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), kde je stanovena povinnost podávat daňová tvrzení elektronicky (u plátce daně ze závislé činnosti se jedná pouze o vyúčtování) je dále (viz § 38j zákona o daních z příjmů – ).

(dále jen „Vyúčtování DPZ“):

– plátce do měsíce ledna uvede, co srazil za měsíc leden, stejně postupuje i v dalších měsících.

Ve Vyúčtování DPZ za rok 2018 je možné provádět pouze opravy záloh 2018, opravy měsíčních daňových bonusů 2018 a opravy přeplatků na dani a doplatků na daňovém bonusu z ročního zúčtování za zdaňovací období 2017, které bylo provedeno v roce 2018. Pokud plátce opravuje v souladu se zákonem předcházející zdaňovací období, pak pouze formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období (viz dále).

Nejdůležitější sloupce v části I. s největší chybovostí:

Zároveň je nutné k příslušným sloupcům, , vždy vyplnit příslušnou přílohu č. 3 nebo 4 Vyúčtování DPZ.

Při zaznamenání oprav do části I. Vyúčtování DPZ platí pravidlo – v případě jakýchkoliv oprav je nutné se vždy vrátit do původního měsíce (jak mělo být správně sraženo, poskytnuto), a to bez ohledu na měsíc odvodu v případě nedoplatku. Například v září 2018 plátce daně zjistil, že poplatníkovi poskytl daňový za měsíc březen nižší, než měl (sl. 5 části I.), tuto částku tedy neuvádí do září, ale vrátí se do měsíce března, kde původně vyplacenou částku měsíčního daňového bonusu navýší na částku, která měla být správně vyplacena (oprava viz § 38i odst. 1 zákona o daních z příjmů).

Pro opravy zdaňovacího období 2018 platí, že plátce daně může opravy běžného zdaňovacího období provádět až do termínu pro podání Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2018 (1. 3. 2019 a v případě elektronického podání do 20. 3. 2019). Pokud plátce již podal toto vyúčtování před určenou lhůtou, a následně zjistí chybu, kterou opraví postupem podle § 38i zákona o daních z příjmů, a lhůta pro podání dosud neuplynula, podá „opravné vyúčtování“. Není nutné čekat na uplynutí lhůty a následně podávat dodatečné vyúčtování. Opravné vyúčtování je naprosto stejné jako „řádné“, pouze se uvede na přední stranu, že je podáváno jako „opravné“, a v tomto vyúčtování se uvedou správné (již opravené) údaje. Správce daně tímto vyúčtováním nahradí původně podané vyúčtování.

Přičemž lhůtu pro podání Vyúčtování nelze prodloužit a podat Vyúčtování DPZ je rovněž povinen plátce daně, který ve zdaňovacím období poskytoval zaměstnancům slevy na dani podle § 35ba nebo daňové zvýhodnění podle § 35c a § 35d zákona o daních z příjmů a jeho odvodová povinnost je nulová.

Při souběhu příjmů od téhož zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy a jiných příjmů (například odměny člena orgánu právnické osoby) se zaměstnanec zařadí podle místa výkonu práce v pracovní smlouvě; při souběhu dvou a více pracovních smluv u téhož zaměstnavatele se zaměstnanec zařadí na základě pracovní smlouvy s převažujícím úvazkem nebo převažující výší příjmů.

Jedná se o povinnou přílohu Vyúčtování DPZ pro plátce daně, kteří zaměstnávali v příslušném zdaňovacím období daňové nerezidenty ČR. Pokyny byly pro větší srozumitelnost doplněny již pro zdaňovací období 2017. Zároveň je nutné připomenout, že součástí tohoto tiskopisu je – Úhrn odměn člena orgánu právnické osoby (sl. 16) – tzn. úhrn zdanitelných příjmů podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů včetně příjmů za práci jednatelů (ze sloupce 15). Pokud tato odměna plyne členovi orgánu právnické osoby, který je považován za českého daňového nerezidenta, jedná se o příjem, který dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 zákona o daních z příjmů a je považován za příjem ze zdrojů na území ČR, a to bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plyne, i na skutečnost, zda je činnost člena orgánu právnické osoby vykonávána na území ČR či nikoliv.

V souvislosti s těmito uvedenými příjmy ze sl. 16 tiskopisu – podle aktuálního znění § 38d odst. 3 zákona o daních z příjmů, je plátce daně povinen tuto skutečnost „sražení daně z uvedených příjmů“, s výjimkou příjmů podle týkajících se pouze zahraničních subjektů, současně oznámit FÚ na tiskopise MF, avšak formulář se dosud označuje jako „hlášení“ (bude řešeno v rámci předložené novely zákona o daních z příjmů) – rozhodující však je, že se nejedná o hlášení, ale o oznámení.

Závěrem k této příloze uvádíme, že kódy států pro vyplnění přílohy č. 2 jsou pak uvedeny v příloze č. 18 Nařízení komise (ES) č. 2081/2003 uvedené na internetových stránkách Finanční správy ČR.

Lze opravovat:

Lze opravovat:

Přílohy č. 3 a 4 jsou povinnou přílohou i dodatečných vyúčtování. Bez ohledu na skutečnost, že je již po lhůtě pro podání vyúčtování a z řádného vyúčtování již byla vyměřena daň, v případě oprav podle § 38i zákona o daních z příjmů musí plátce opravit zálohy (pokud byly uvedeny chybně) a roční zúčtování (pokud bylo provedeno). To znamená, že i v dodatečných vyúčtováních (přesto, že již byla daň stanovena/vyměřena) je značeno v přílohách, jak je výše uvedeno, že se opravuje záloha nebo daň – Příloha č. 3 Z a D, Příloha č. 4 M a D.

– plátce uvede, co srazil v měsíci lednu, tak postupuje i u ostatních měsíců (pozor posun o měsíc oproti Vyúčtování DPZ).

Pozor: plátce musí nejdříve poplatníkovi vyplatit daňové bonusy a následně může žádat. Pokud nebudou splněny plátcem daně výše uvedené zákonné podmínky § 35d odst. 5 a 9 zákona o daních z příjmů, žádost bude zamítnuta, a požadované částky nebudou správcem daně vráceny.

Podle § 38g odst. 5 zákona o daních z příjmů je daňové přiznání povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu dle § 38i odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů.