Změny a úpravy právních předpisů v oblasti účetnictví příspěvkových organizací v účetním období 2018

V prvé řadě bych zdůraznila, že příspěvkové organizace, které jsou zahrnuty do skupiny účetních jednotek, které jsou nazývány „některými vybranými účetními jednotkami“ (to jsou organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace) při vedení účetnictví postupují podle níže uvedených právních předpisů:

Podle § 4 odst. 8 zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy. Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví:

V souvislosti s výše uvedeným je nutné zdůraznit, že předmětem účetnictví je stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, náklady, výnosy, výsledky hospodaření a skutečnosti, které jsou předmětem podrozvanových účtů (viz ustanovení zákona o účetnictví). Dále je podle mého názoru nezbytné zdůraznit nutnou součinnost nejen účetních, ale i majetkových, rozpočtových, ekonomických a mnohdy i dalších pracovníků účetní jednotky tak, aby mohla být dodržena účetními jednotkami povinnost pro ně vyplývající z ustanovení zákona o účetnictví, tj. zaznamenávat na základě (např. účetních dokladů, inventurních soupisů, odpisových plánů) .

Pokud se týká změn a úprav právních předpisů v oblasti účetnictví některých vybraných účetních jednotek respektive příspěvkových organizací konstatuji, že účinnost změn a úprav byla stanovena dnem 1. 1. 2018. Výjimkou je , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dne 28. 6. 2017 zveřejněn v částce č. 66 Sbírky zákonů), který v části XX. . Účinnost jmenovaného zákona byla stanovena dnem 1. 7. 2017. Předmětnou úpravou se provádí nahrazení pojmu správní delikt pojmem přestupek.

S účinností dnem 1. 1. 2018 byly novelizovány níže uvedené prováděcí právní předpisy:

V prvé řadě je nezbytné konstatovat, že u vyhlášky č. 410/2009 Sb. a vyhlášky č. 383/2009 Sb. se v průběhu roku 2017 uskutečnily 2 novely tzn. uvedené vyhlášky byly novelizovány dvakrát.

Prvé úpravy (novely) vyhlášky č. 410/2009 Sb. a vyhlášky č. 383/2009 Sb. se uskutečnily na základě a v souvislosti s naplněním požadavků stanovených zákonem č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů a byly zveřejněny v částce č. 95 Sbírky zákonů ze dne 28. 8. 2017 (účinnost byla stanovena dnem 1. ledna 2018). Jedná se níže uvedené vyhlášky:

Touto vyhláškou dochází k úpravě obsahového vymezení přílohy v účetní závěrce tzn. k odstranění položek „K. Doplňující informace k poskytnutým garancím“, „L. Doplňující informace o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru“ a „M. Doplňující informace k příjmům a výdajům“ z přílohy v účetní závěrce, a to včetně závazných vzorů.

Povinnost vykazovat a předávat vybrané údaje pro účely monitorování a řízení veřejných financí (informace z položek K., L. a M. přílohy v účetní závěrce) je nově stanovena zákonem č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů. Závazné vzory výkazu peněžních příjmů a výdajů, údaje o poskytnutých garancích a údaje o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou stanoveny , k provedení některých ustanovení zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, která byla zveřejněna současně s vyhláškou č. 273/2017 Sb. a vyhláškou č. 274/2017 Sb. v částce č. 95 Sbírky zákonů ze dne 28. 8. 2017 (účinnost byla stanovena dnem 1. 1. 2018).

Tato vyhláška upravuje příslušná ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., důvodem úpravy bylo umožnění předávat vybrané údaje pro účely monitorování a řízení veřejných financí do centrálního systému účetních informací státu stanoveným způsobem. Bylo tedy upraveno předkládání vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí do centrálního systému účetních informací státu standardizovanou cestou. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2017, a vybrané údaje pro účely monitorování a řízení veřejných financí měly být předkládány ve struktuře a v termínech stanovených tímto zákonem a jeho prováděcí vyhláškou již v účetním období roku 2017, nebylo možné s ohledem na absenci příslušné prováděcí vyhlášky naplnit předmětná ustanovení zákona. Z tohoto důvodu vyhláška č. 274/2017 Sb. obsahuje přechodné ustanovení, které stanoví, že vybrané údaje pro účely monitorování a řízení veřejných financí předávají účetní jednotky poprvé až za období započatá k 1. 1. 2018 a později.

Následně byla v průběhu roku 2017 připravována a dokončena další fáze změn ve výše uvedených vyhláškách tj. vyhlášky č. 410/2009 Sb., vyhlášky č. 383/2009 Sb. Současně byla připravovaná i novela vyhlášky č. 270/2010 Sb.

Vyhláškou č. 397/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, byly provedeny zejména změny týkající se postupného odstraňování zjednodušení při použití účetní metody oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv, tzn. dochází k sjednocení způsobu oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv, ke zpřesnění metody oceňování souboru majetku, konkrétně sbírky muzejní povahy oceněné částkou 1 Kč, a k zpřesnění obsahového vymezení některých položek rozvahy.

Zpřesněním § 71 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb. dochází k jednoznačné úpravě v případě souboru majetku [kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty (dále jen „soubor majetku“)] oceněném ve výši 1 Kč (není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku) nebyl rozšiřován o předměty kulturní hodnoty, u nichž je známé ocenění. Jedná se o úpravu vedoucí ke sjednocení přístupu při oceňování a vykazování souboru majetku oceněného ve výši 1 Kč. Úpravou § 71 odst. 4. týkající se oceňování sbírky muzejní povahy oceněné 1 Kč, se na konec odstavce doplňuje věta: . Důvodem této úpravy byla skutečnost, že v případě rozšiřování sbírky muzejní povahy oceněné 1 Kč (historicky nebyla známa pořizovací cena) o věci (sbírkové předměty), u nichž je známé jejich ocenění, docházelo k tomu, že o těchto věcech nebylo u některých vybraných účetních jednotek účtováno a pouze byla zaevidována příslušná věc v evidenci příslušné sbírky. Výše zmíněný postup nebyl v souladu s § 14 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. neboť příslušná věc je dlouhodobým hmotným majetkem a je vykazována v položce rozvahy „A.II.2. Kulturní předměty“. Vykazovat sbírkové předměty rozšiřující sbírku muzejní povahy, včetně sbírky muzejní povahy oceněné 1 Kč, v rámci dlouhodobého hmotného majetku vyplývá i ze stanoviska vlády k návrhu Zastupitelstva Středočeského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 951), z roku 2016, ve kterém je mimo jiné stanoveno, že

S ohledem na výše uvedené je zpřesněno v § 71 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kdy sbírkové předměty rozšiřující sbírku muzejní povahy oceněnou 1 Kč budou vykazovány v aktivech rozvahy v rámci položky „A.II.2. Kulturní předměty“. Jedná s o zpřesnění účetní metody oceňování souboru majetku, konkrétně sbírky muzejní povahy oceněné 1 Kč a nejsou dotčena ustanovení zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky. Sbírka muzejní povahy je tak tvořena sbírkou muzejní povahy oceněnou 1 Kč a dalšími oceněnými sbírkovými předměty.

Pro úplnost je nezbytné konstatovat, že z pohledu financování sbírkových předmětů by úplatné pořízení sbírkových předmětů mělo být financováno prostřednictvím fondu investic/fondu reprodukce majetku, v rámci programového financování nebo prostřednictvím kapitálových výdajů. V této souvislosti je v rámci novely vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů s účinností dnem 1. 1. 2018 navrhováno zrušení položky 5177 – Nákup uměleckých předmětů, přičemž je nezbytné dořešit z pohledu rozpočtové skladby problematiku archiválií.

Další významnou změnou, která plyne z podnětů od metodických center a z kontrolních zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, je odstranění zjednodušení způsobu oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv stanoveného vyhláškou č. 410/2009 Sb., čímž dochází ke sjednocení způsobu oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv na úrovni státu.

K současnému způsobu oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv vykazovaných v příloze v účetní závěrce stanoveného zákonem o účetnictví a zejména pak vyhláškou č. 410/2009 Sb. bylo přistoupeno z důvodu určitého zjednodušení při použití účetní metody oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv pro některé vybrané účetní jednotky. V rámci účetní reformy veřejných financí byla některým vybraným účetním jednotkám nově stanovena povinnost účtovat o podmíněných pohledávkách a podmíněných závazcích. V důsledku zavedení této povinnosti má stát přehled nejen o skutečných peněžních tocích, pohledávkách, závazcích a dluzích, ale i o pravděpodobných rizicích (včetně jejich ocenění), možných výdajích a předpokládaných příjmech, a to v členění podle času a dalších stanovených kritérií.

S ohledem na výše uvedené a s ohledem na postupnou harmonizaci právních předpisů v oblasti účetnictví vybraných účetních jednotek s Mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) je navrhováno odstranění uvedeného zjednodušení ve způsobu oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv stanoveného vyhláškou č. 410/2009 Sb.

Při stanovení výše ocenění podmíněných aktiv a podmíněných pasiv vznikají účetním jednotkám problémy v případech, kdy účetní jednotka v souladu s § 72 vyhlášky č. 410/2009 Sb. má stanovit výši ocenění dlouhodobého podmíněného aktiva nebo dlouhodobého podmíněného pasiva v úhrnu za 3 následující účetní období (problém při vymezení účetních období, za která se stanoví výše ocenění).

Z tohoto důvodu je upraveno § 72 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. tak, že je odstraněna věta: , aby při stanovení výše ocenění dlouhodobých aktiv a dlouhodobých pasiv nebyla účetní jednotka omezena 3 následujícími účetními obdobími, ale stanovila si výši ocenění podle předpokládané výše plnění, přičemž se doporučuje postup upravit vnitřním předpisem (zejména stanovení výše ocenění v případě smluv uzavřených na dobu neurčitou). Nový způsob ocenění dlouhodobých podmíněných aktiv a dlouhodobých podmíněných pasiv vyplývající ze změny § 72 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. mohou účetní jednotky použít pro dlouhodobá podmíněná aktiva a dlouhodobá podmíněná pasiva vykázaná k 31. 12. 2017, nejpozději však pro dlouhodobá podmíněná aktiva a dlouhodobá podmíněná pasiva vykázaná k 31. 12. 2018, ledaže by takový postup byl neefektivní nebo by se jednalo o položky dlouhodobých podmíněných aktiv a dlouhodobých podmíněných pasiv, které jsou nevýznamné.

Zpřesnění obsahových vymezení některých položek rozvahy souvisí s upřesněním vykazování pohledávek a dluhů ze soukromoprávních vztahů mezi odběrateli a dodavateli, s upřesněním vykazování cenin a s upřesněním vykazování přijatých zápůjček se splatností delší než jeden rok. Konkrétně se jedná o následující položky rozvahy:

V případě obsahového vymezení položky rozvahy „B.II.1. Odběratelé“ [§ 22 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.] je provedena úprava z důvodu možnosti vykázat v předmětné položce pohledávku ze soukromoprávního vztahu i za subjektem, který není nezbytně v postavení odběratele, ale je v postavení dodavatele. Jedná se například o pohledávky ze smluvních pokut a sankcí.

Na základě poznatků z praxe je provedena úprava obsahového vymezení položky rozvahy „B.III.15. Ceniny“ [§ 25 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 410/2009 Sb.], a to z důvodu, že v některých případech při pořízení cenin není účetní jednotkou uhrazena částka ve výši jejich jmenovité hodnoty (např. z důvodu množstevní slevy). Ceniny jsou oceňovány v souladu s § 25 odst. 1 písm. e) zákona o účetnictví jmenovitou hodnotou. Dále dochází k nahrazení slova „pokutové“ slovem „příkazové“, čímž je reagováno na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, kdy pokutové bloky byly nahrazeny příkazovými bloky.

Pro zajištění lepší struktury informací v účetních závěrkách vybraných účetních jednotek pro jejich uživatele a z důvodu jednoznačného stanovení vykazování dlouhodobých přijatých zápůjček je provedena úprava obsahového vymezení položky rozvahy „D.II.1. Dlouhodobé úvěry“ [§ 31 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.]. Přijaté zápůjčky se splatností delší než jeden rok se budou vykazovat v položce rozvahy „D.II.1. Dlouhodobé úvěry“. Obdobně je postupováno v případě krátkodobých přijatých zápůjček, které se vykazují v položce rozvahy „D.III.1. Krátkodobé úvěry“. Změnu obsahového vymezení položky „D.II.1. Dlouhodobé úvěry“ lze použít již v účetní závěrce sestavované k 31. 12. 2017. Navrhovanou úpravou ve svém důsledku také dochází k zpřesnění obsahového vymezení položky rozvahy „D.II.7. Ostatní dlouhodobé závazky“, kdy dlouhodobé přijaté zápůjčky již na této položce nebudou vykazovány.

V případě obsahového vymezení položky rozvahy „D.III.5. Dodavatelé“ [§ 32 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.] je provedena úprava z důvodu možnosti vykázat v předmětné položce dluh ze soukromoprávního vztahu i vůči subjektu, který není nezbytně v postavení dodavatele, ale je v postavení odběratele. Jedná se například o dluhy ze smluvních pokut a sankcí.

Vyhláškou č. 398/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů, jsou zajištěny požadavky vyplývající ze zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti bylo nezbytné upravit příslušné ustanovení vyhlášky č. 383/2009 Sb., a to z důvodu použití elektronického podpisu v případě nakládání s účetními záznamy v technické, případně smíšené formě.

Další úpravy vyplývají ze zajištění požadavků vyplývajících z návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 312/2014 Sb., kdy je navrhována změna ve struktuře vykazování údajů o konsolidovaných jednotkách státu zahrnutých metodou ekvivalencí. Konkrétně se jedná o úpravu Části I Přílohy č. 3a k vyhlášce č. 383/2009 Sb. (tj. závazný vzor Pomocného konsolidačního přehledu), kterou předávají dobrovolné svazky obcí, zdravotní pojišťovny a ovládané osoby včetně doplnění položek aktiv „B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků“ a „B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků“ v rámci závazného vzoru Pomocného konsolidačního přehledu.

Vyhláškou č. 411/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 411/2017 Sb.“), byly provedeny úpravy na základě vyhodnocení podnětů a požadavků z praxe.

Úprava ustanovení vyhlášky č. 270/2010 Sb. vychází z povinnosti inventarizovat i položky jiných pasiv např. položky vlastních zdrojů, dané § 29 odst. 4 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá, že (tj. vyhláška č. 270/2010 Sb.) a dané § 30 odst. 12 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá, že „ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů“. V případě vlastních zdrojů se nejedná o závazky ani dluhy, ale jedná se o jiná pasiva, a tudíž jsou předmětem inventarizace. Pro zefektivnění procesu inventury v případě položek jiných pasiv (vlastní zdroje) se zavádí pojem zjednodušená inventura, která spočívá v prokázání alespoň přírůstků a úbytků stavu jiných pasiv za účetní období (rozdíl mezi počátečním a konečným stavem), a to v případě položek rozvahy C.I. s výjimkou položky „C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku“ a C.II. V uvedených případech je vyhotovován tzv. zjednodušený inventurní soupis.

V rámci zjednodušené inventury je umožněno provést v případě příslušných položek jiných pasiv zjednodušený postup v rámci dokladové inventury. Avšak účetní jednotka může prokázat stav příslušných položek jiných pasiv obdobně jako v případě dokladové inventury u ostatních položek majetku a závazků (nikoliv prokázat pouze přírůstky a úbytky za účetní období v rámci zjednodušené inventury).

Další úprava, mající za cíl snížení administrativní zátěže dotčených účetních jednotek, se týká požadavku na vyhotovení seznamů (např. seznam inventurních soupisů, seznam identifikátorů), kdy je zavedena možnost zajistit tyto skutečnosti (seznamy) jiným průkazným způsobem, a to například v případech, kdy příslušné skutečnosti lze dovodit z vnitřního předpisu nebo z jiné dokumentace (např. plánu inventur, vnitřní směrnice k provedení inventarizace majetku a závazků).

Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že vyhláškou č. 411/2017 Sb. bylo rozšířeno pojmosloví uvedené v § 2 vyhlášky č. 270/2010 Sb.:

S ohledem na charakter těchto pasiv rozvahy (jednotlivé položky C.I. a C.II. s výjimkou položky C.I.3.)by mělo být předmětem dokladové inventury zejména posouzení rozdílů mezi počátečním stavem a stavem k rozvahovému dni. Jedná se zejména o dodržování platných právních předpisů v oblasti účetnictví, na základě kterých dochází ke zvýšení nebo snížení stavu příslušných syntetických účtů vykazovaných na dotčených položkách pasiv rozvahy.

, kterou se mění vyhláška č. 270/2010 Sb. (účinnost dnem 1. 1. 2018) dochází k rozšíření pojmosloví o nové pojmy tj. zjednodušená inventura a zjednodušený inventurní soupis. Z výše uvedeného pojmosloví vyplývá, že provádění zjednodušené inventury se předpokládá při inventuře jiných pasiv vykazovaných na jednotlivých položkách položek C.I. pasiv rozvahy s výjimkou položky C.I.3 a vykazovaných na jednotlivých položkách C.II. Při provádění zjednodušené inventury se skutečně zjištěný stav zaznamenává ve zjednodušeném inventurním soupisu.

V případě je podle mého názoru dostačující, aby byla prováděna pouze zjednodušená inventura tzn. byly zjišťovány a vyhodnocovány pouze přírůstky a úbytky mezi počátečním stavem a stavem vykázaným k příslušnému rozvahovému dni (k poslednímu dni účetního období tj. k 31. 12.). Zjednodušený inventurní soupis by měl obsahovat počáteční stav, jednotlivé přírůstky a úbytky a stav k rozvahovému dni, tzn. že v rámci periodické inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových účtů by byla prováděna pouze u uvedených položek pasiv rozvahy tzv. zjednodušená inventura.

Následně je nutné konstatovat, že s ohledem na specifika položek pasiv rozvahy C.II. Fondy účetní jednotky, to jsou položky:

C.II.1. Fond odměn (syntetický účet 411),

C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb (syntetický účet 412),

C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření (syntetický účet 413),

C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů (syntetický účet 414),

C.II.5. Fond reprodukce majetku, fond investic (syntetický účet 416),

C.II.6. Ostatní fondy (syntetický účet 419),

jeví se zjišťování skutečných stavů dokladovou inventurou v rámci prvotní inventury neúčelné.

Ve své podstatě se nejedná o běžné zjišťování oceňování stavu a rozdílů, ale o prověřování správnosti účtování na těchto „majetkových účtech“. A proto je vhodné, aby se při zjišťování stavů nevycházelo z prvotní inventury (tzn. aby nebyla prováděna prvotní inventura), ale byly zjišťovány a vyhodnocovány pouze přírůstky a úbytky mezi počátečním stavem a stavem vykázaným k rozvahovému dni, tzn. byla prováděna v rámci periodické inventarizace inventura, při které jsou zaznamenány ve zjednodušeném inventurním soupise jednotlivé přírůstky a úbytky mezi počátečním stavem a stavem vykázaným k rozvahovému dni. S ohledem na charakter těchto pasiv rozvahy by mělo být předmětem zjednodušené inventury prováděné v rámci periodické inventarizace zejména posouzení rozdílů mezi počátečním stavem a stavem k rozvahovému dni. Jedná se zejména o dodržování platných právních předpisů v oblasti účetnictví a rozpočtových pravidel, na základě kterých dochází ke zvýšení nebo snížení stavu příslušných syntetických účtů vykazovaných na dotčených položkách pasiv rozvahy.

Pro úplnost je nutné zmínit i § 18 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá povinnost účetním jednotkám v příloze účetní závěrky vysvětlit a doplnit informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty a § 45 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ze kterého vyplývá, že příloha účetní závěrky mimo jiné obsahuje informace o tvorbě a čerpání fondů v položce F. Doplňující informace k fondům účetní jednotky, tzn. doplňující informace k položkám pasiv rozvahy C.II.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pro naplnění požadavků inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností zaúčtovaných v knize podrozvahových účtů je v rámci periodické inventarizace při zjednodušené inventuře zjišťování skutečných stavů dokladovou inventurou u položek pasiv rozvahy C.II. a zaznamenání přírůstků a úbytků mezi počátečním stavem a stavem k rozvahovému dni dostačující.

Závěrem bych chtěla ještě zdůraznit, že vzhledem ke skutečnosti, že předmětem účetnictví je stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, náklady, výnosy, výsledky hospodaření a skutečnosti, které jsou předmětem podrozvanových účtů (viz ustanovení zákona o účetnictví) je podle mého názoru nezbytné zdůraznit nutnou součinnost nejen účetních, ale i majetkových, rozpočtových, ekonomických a mnohdy i dalších pracovníků účetní jednotky tak, aby mohla být dodržena účetními jednotkami povinnost pro ně vyplývající z ustanovení zákona o účetnictví, tj.

Dále je nutné zdůraznit, že pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek Ministerstvo financí ČR vydává České účetní standardy (dále jen „ČÚS“), které stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Ostatní účetní jednotky se mohou od ČÚS odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od ČÚS a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky.

Pro vybrané účetní jednotky jsou v účetním období 2018 „závazné“ níže uvedené ČÚS: