Důkazní povaha výslechu osoby v postavení statutárního orgánu v daňovém řízení

Vydáno: 3 minuty čtení
Důkazní povaha výslechu osoby v postavení statutárního orgánu v daňovém řízení
Milan
Podhrázský
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2011, čj. 5 Afs 6/2010-101, www.nssoud.cz
K předpisům:
-
§ 8 a § 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
Výpověď fyzické osoby o záležitostech týkajících se obchodní společnosti, jejíž je taková osoba statutárním orgánem, nemůže být v daňovém řízení hodnocena jako výpověď svědka.
V popisované věci se Nejvyšší správní soud mimo jiné vyslovil k otázce, jakou důkazní povahu má v daňovém řízení výpověď fyzické osoby v záležitostech týkajících se obchodní společností, jejíž je taková osoba statutárním orgánem. Nejvyšší správní soud v daném rozhodnutí zpochybnil postup krajského soudu i správních orgánů, které takto provedený výslech považovaly za svědeckou výpověď. Daná fyzická osoba totiž byla předsedou představenstva žalobce, tedy osobou, jejímž prostřednictvím sám žalobce jedná a vyjadřuje se navenek. Postavení svědka v jakémkoli řízení (ať už správním či soudním) se však podle popisovaného rozhodnutí obecně vyznačuje především tím, že svědkem je ten, kdo má vypovídat o skutečnostech, které se týkají jiných osob, nikoli svědka samotného. To pro daňové řízení též výslovně stanoví § 8 odst. 1, věta prvá, část před středníkem zákona č. 337/1992 Sb. Vypovídal-li však v předmětné věci předseda představenstva k záležitostem týkajícím se žalobce, přičemž byl současně předsedou žalobcova představenstva, nevypovídal podle Nejvyššího správního soudu o skutečnostech, které by se týkaly jiných osob. Pro názornost pak popisované odůvodnění v tomto ohledu dále srovnává úpravu v daňovém řízení s podrobnější úpravou postavení svědka v předpisech občanského práva procesního. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (jehož ustanovení o postavení svědka se s ohledem na § 64 s. ř. s. uplatňují i v soudním řízení správním) výslovně stanoví, že výslech fyzické osoby, která má vypovídat o okolnostech, týkající se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu, se provede jako výslech účastníka řízení, nikoli svědka (§ 126a, § 131 o. s. ř.). K těmto závěrům konečně dospěla i
judikatura
obecných soudů rozhodujících ve věcech občanskoprávních již v době předcházející zakotvení tohoto výslovného ustanovení do občanského soudního řádu (tedy za situace obdobné úpravy, jaká je zakotvena v zákoně č. 337/1992 Sb.). V souladu s uvedenými závěry proto Nejvyšší správní soud uzavřel, že výpověď fyzické osoby o záležitostech týkajících se obchodní společnosti, jejíž je taková osoba statutárním orgánem, nemůže být v daňovém řízení hodnocena jako výpověď svědka.