Důkazní povaha výslechu osoby v postavení statutárního orgánu v daňovém
řízení
Milan
Podhrázský
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2011, čj.
5 Afs 6/2010-101, www.nssoud.cz
K předpisům:
-
Výpověď fyzické osoby o záležitostech týkajících se obchodní
společnosti, jejíž je taková osoba statutárním orgánem, nemůže být v daňovém řízení hodnocena jako
výpověď svědka.
V popisované věci se Nejvyšší správní soud mimo jiné vyslovil k otázce, jakou důkazní povahu má v
daňovém řízení výpověď fyzické osoby v záležitostech týkajících se obchodní společností, jejíž je
taková osoba statutárním orgánem. Nejvyšší správní soud v daném rozhodnutí zpochybnil postup
krajského soudu i správních orgánů, které takto provedený výslech považovaly za svědeckou výpověď.
Daná fyzická osoba totiž byla předsedou představenstva žalobce, tedy osobou, jejímž prostřednictvím
sám žalobce jedná a vyjadřuje se navenek. Postavení svědka v jakémkoli řízení (ať už správním či
soudním) se však podle popisovaného rozhodnutí obecně vyznačuje především tím, že svědkem je ten,
kdo má vypovídat o skutečnostech, které se týkají jiných osob, nikoli svědka samotného. To pro
daňové řízení též výslovně stanoví § 8 odst.
1, věta prvá, část před středníkem zákona č.
337/1992 Sb.
Vypovídal-li však v předmětné věci předseda představenstva k záležitostem týkajícím se žalobce,
přičemž byl současně předsedou žalobcova představenstva, nevypovídal podle Nejvyššího správního
soudu o skutečnostech, které by se týkaly jiných osob. Pro názornost pak popisované odůvodnění v
tomto ohledu dále srovnává úpravu v daňovém řízení s podrobnější úpravou postavení svědka v
předpisech občanského práva procesního. Zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád (jehož
ustanovení o postavení svědka se s ohledem na §
64 s. ř. s. uplatňují i v soudním řízení správním) výslovně stanoví, že výslech fyzické
osoby, která má vypovídat o okolnostech, týkající se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla
jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu, se provede jako výslech účastníka řízení,
nikoli svědka (§ 126a,
§ 131 o. s. ř.). K těmto závěrům konečně
dospěla i
judikatura
obecných soudů rozhodujících ve věcech občanskoprávních již v době
předcházející zakotvení tohoto výslovného ustanovení do občanského soudního řádu (tedy za situace
obdobné úpravy, jaká je zakotvena v zákoně č.
337/1992 Sb.). V souladu s uvedenými závěry
proto Nejvyšší správní soud uzavřel, že výpověď fyzické osoby o záležitostech týkajících se obchodní
společnosti, jejíž je taková osoba statutárním orgánem, nemůže být v daňovém řízení hodnocena jako
výpověď svědka.