Přibližně pětina Čechů bydlí v nájmu. Nejvyšší podíl nájemníků ze všech krajů má Praha, zejména kvůli vysokým cenám tamních bytů. S nájemní smlouvou se ale nemusí potýkat jen nájemci bytů, občanský zákoník se věnuje také nájmům nebytových prostor, které mnohdy slouží podnikatelům jako provozovny. Jaká jsou specifika nájemní smlouvy? A jak nájem ovlivní současná krize vyvolaná epidemií koronaviru?
Vybrané aspekty právní úpravy nájemní smlouvy
Mgr.
Marek
Martinka
Obecně k nájemní smlouvě
Nájemní smlouvou se podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”), pronajímatel zavazuje, že přenechá věc nájemci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje, že za to pronajímateli bude platit nájemné. Předmětem nájmu může být věc nemovitá, její část nebo nezuživatelná věc movitá. Zároveň lze podle § 2202 odst. 2 o. z. pronajmout i věc, která v budoucnu teprve vznikne, ovšem jen za té podmínky, je-li ji možné při uzavření smlouvy dostatečně přesně určit. Příkladem je jednotka v rozestavěném bytovém domě.
Pronajímatel se nájemní smlouvou zavazuje k tomu, že přenechá věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, dále se zavazuje, že bude věc udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit k užívání, pro které byla pronajata, a zajistí nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. Podle