Velmi častými daňovými výdaji, které poplatníci uplatňují ve svém základu daně, jsou výdaje související s používáním automobilu. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na jednu z možností, jak tyto výdaje uplatnit, a která by měla být zjednodušením zejména pro poplatníky fyzické osoby, a to paušální výdaje na dopravu.
Paušální výdaje na dopravu v daňovém přiznání za rok 2019
Ing.
Zdeněk
Morávek
Právní úprava
Úvodem je vhodné konstatovat, že zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), umožňuje náklady související s provozem automobilu uplatňovat buď ve skutečné výši, nebo i v paušální výši. Uplatňování paušálních výdajů je výrazně jednodušší, zaměřme se tedy na tuto problematiku blíže.
Jedná se o náklady, které jsou upraveny v § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, související úprava je obsažena v § 25 odst. 1 písm. x) ZDP a v § 28 odst. 6 ZDP. Toto ustanovení, které
bylo prezentováno zejména v souvislosti se zrušením knihy jízd,
umožňuje poplatníkovi jako daňový uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc
zdaňovacího období, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. Pro tento postup ale ZDP stanoví několik podmínek
: 1.
Výdaje na dopravu tímto vozidlem nebyly uplatněny podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, to znamená jako výdaje na pracovní cesty, zvolit lze pouze jeden z těchto způsobů uplatnění výdajů.
2.
Toto silniční motorové vozidlo poplatník nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě
.
3.
Paušální výdaj na dopravu je možné uplatnit
nejvý