Kdo se trochu motá kolem účetnictví a daní, nepochybně ví, co obnáší pojem „technické zhodnocení“ (dále jen „TZ“). Může jít o půdní vestavbu, zateplení fasády, změnu palivového systému auta z nafty na LPG, rozšíření možností výrobní linky, nahrazení plynového kotle tepelným čerpadlem, výkonnější server počítačové sítě, plovoucí podlaha kanceláře místo koberce atd. Jelikož tyto položky mají vesměs investiční charakter – zvyšují užitnou i tržní hodnotu zhodnoceného majetku – nakládá s nimi účetní a daňové právo obdobně jako s výdaji na pořízení zhodnocené věci. Čímž jsme u hlavního problému TZ. Tak jako náklady na pořízení (dlouhodobého) hmotného majetku, ani výdaje na jeho TZ nejsou okamžitým účetním ani daňovým nákladem, ale – až na malé výjimky – zvyšují ocenění zhodnoceného majetku. Což znamená, že do účetních a daňových nákladů se výdaje za TZ promítnou až v poměrně dlouhém čase postupně formou odpisů nebo v zůstatkové ceně, anebo vůbec.
Součástí technického zhodnocení jsou i související opravy
Vydáno:
27 minut čtení
Součástí technického zhodnocení jsou i související opravy
Ing.
Martin
Děrgel
Co je to technické zhodnocení
Dlouhodobý hmotný majetek obvykle podnikatel pořizuje ve stavu a vybavení, které právě potřebuje, aby jej mohl ihned začít využívat pro požadovaný účel. Dříve nebo později však usoudí, že s ohledem na změny technologií, poptávky a nabídky, právní regulace a z jiných důvodů by bylo vhodné věc dlouhodobé spotřeby patřičně upravit, vylepšit, inovovat, zkrátka technicky zhodnotit, aby lépe sloužila podnikatelskému snažení.
Je přirozené, že potřeba TZ bude s postupujícím časem stále naléhavější, z čehož logicky vyplývá, že se v praxi nejčastěji týká hmotného majetku využívaného dlouho nebo ještě déle, což jsou především stavby.
Modernizace 10 let starého počítače totiž bývá nákladnější a problematičtější nežli jeho kompletní výměna za nový model, obdobně je tomu u automobilů a většiny movitých věcí – bohužel pro Přírodu… Naproti tomu 10 či 20 let starou výrobní halu, skladiště, prodejnu nebo kancelář bývá efektivnější upravit k aktuálnímu obrazu svému – tedy technicky zhodnotit – nežli zbourat a postavit znova. Proto se budeme věnovat zejména TZ staveb.Nepochybuji o tom, že čtenáři tohoto časopisu vědí, co se rozumí TZ. Nicméně pro pořádek a přesnost připomeňme její definici pro účely daní z příjmů dle
§ 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Poznámka: Poněkud jiné vymezení TZ platí pro potřeby účetní i DPH.-
Výdaje na dokončené:
–
nástavby, přístavby, stavební úpravy,
–
rekonstrukce, čímž se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho:
-
účelu, nebo
-
technických parametrů, a
-
modernizace, kterou se rozumí rozšíření:
-
vybavenosti, nebo
-
použitelnosti majetku;
pokud převýšily
u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období
(případně za jiné samostatně zdaňované období) částku 40 000 Kč
. Pokud výdaje nepřevýší limit 40 000 Kč, pak sice mohou být také považovány za TZ, ovšem většina poplatníků využije alternativní možnosti ihned je uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.
Technické zhodnocení
versus
opravaProč to dilema? Technické zhodnocení má
investiční charakter
– zvyšuje užitnou i tržní hodnotu majetku. Což znamená, že výdaje na TZ nejsou okamžitým účetním ani daňovým nákladem, ale – až na malé výjimky – zvyšují účetní a daňové ocenění zhodnoceného majet