Novela zákona o evidenci tržeb

Novela zákona o EET přináší reakci na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16 a praktické uplatňování zákona o EET. Navržené změny vycházejí ze závazků vlády v Programovém prohlášení v oblasti evidence tržeb.

První změnou, o které se zmíníme, je omezení územní působnosti zákona o EET na území České republiky, tedy aby evidovanými tržbami byly pouze tržby uskutečněné na území České republiky. Tržby uskutečněné v zahraničí, a to jak daňovými rezidenty České republiky, tak daňovými nerezidenty, nebudou podléhat povinnosti evidence tržeb.

Co se týká reakcí na uvedený nález Ústavního soudu, podle důvodové zprávy se pro účely právní jistoty do § 5 zákona o EET doplňuje, že formální náležitosti pro evidovanou platbu splňuje také platba prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, protože podle názoru Ministerstva financí ČR nebylo úmyslem Ústavního soudu zrušit evidenci těchto tržeb. Jedná se o platby, které jsou uskutečněny prostředky určenými pro platby v tzv. omezené síti, příkladem mohou být určité druhy předplacených karet.

Další změna v reakci na uvedený nález Ústavního soudu se týká uvádění DIČ. Na účtence bude poplatník opět povinen uvádět své daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo.

Zásadní změna se týká náběhu poslední vlny EET. Jak vyplývá z účinnosti jednotlivých bodů novely, tržby, které mají podle zákona o EET podléhat evidenci a dosud nepodléhaly (tzv. 3. a 4. fáze evidence tržeb), budou evidovány od prvního dne sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Jedná se o všechny tržby, které podléhají evidenci, protože splňují formální náležitosti a představují rozhodný příjem, dosud ale evidenci nepodléhaly. To znamená, že se jedná o všechny ostatní tržby s výjimkou stravování, ubytování, maloobchodu a velkoobchodu.

Další významnou změnou je zavedení možnosti vést tzv. papírovou evidenci, a to s cílem nepřiměřený dopad a zátěž elektronické evidence tržeb na skupinu podnikatelů s ohledem na malý rozsah jejich podnikatelské činnosti. Neznamená to tedy, že v těchto případech nebude evidence tržeb vedena vůbec, jenom nebude vedena elektronicky jako v případě evidence tržeb v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Tato evidence tržeb ve zvláštním režimu je možná pouze na základě povolení správce daně a v souladu se záměrem cílit na drobné živnostníky či poplatníky, kteří podnikatelskou činnost vykonávají jako svou vedlejší činnost, resp. pro které je výkon této činnosti zdrojem občasného přivýdělku, je omezen okruh poplatníků, kteří mohou o povolení požádat. Požádat o zvláštní režim evidence tržeb mohou pouze fyzické osoby, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty, provozují podnikatelskou činnost s nejvýše dvěma zaměstnanci a současně výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb nepřesahuje za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 600 000 Kč. Obdobně se tato možnost týká také poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny. I přesto, že se jedná o zvláštní, zjednodušený režim, v rámci evidence tržeb ve zvláštním režimu je zachována povinnost:

Poplatník evidující tržby ve zvláštním režimu nebude povinen podat žádost o autentizační údaje. Taktéž s ohledem na papírovou formu evidence tržeb není třeba certifikát pro evidenci tržeb.

Poplatník podá žádost, o které správce daně rozhodne ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího podání. Pokud poplatník přestane splňovat stanovené podmínky, tj. počet zaměstnanců a výši příjmů z evidovaných tržeb, je povinen tuto skutečnost správci daně oznámit, a to do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.

Příslušná úprava o povolení evidování tržeb ve zvláštním režimu je obsažena v novém § 11a zákona o EET. Další související úprava je v § 15a zákona o EET, který vymezuje blok účtenek, které správce daně předává poplatníkovi jedenkrát ročně v počtu podle povahy a rozsahu jeho činnosti. V odůvodněných případech předá správce daně poplatníkovi další bloky účtenek i před uplynutím jednoho roku. Bloky účtenek vydává ministerstvo financí a zabezpečuje jejich distribuci jednotlivým správcům daně. Blok účtenek se skládá z účtenek, které má poplatník evidující tržby ve zvláštním režimu povinnost vystavovat zákazníkům, nemůže tedy použít žádné jiné účtenky.

Každý blok účtenek má své sériové označení (alfanumerický kód) a jednotlivé účtenky v něm pořadové číslo.

Samotná evidence tržeb ve zvláštním režimu je potom vymezena v § 23a až 23c zákona o EET.

Ke zvláštnímu režimu evidence tržeb je ještě vhodné doplnit, že podle nového § 8 odst. 2 zákona o EET nepřímý zástupce nemůže evidovat tržby ve zvláštním režimu, a to bez ohledu na to, v jakém režimu eviduje své vlastní tržby, i bez ohledu na to, v jakém režimu eviduje tržby poplatník, kterého zastupuje. A obdobně byl doplněn § 9 odst. 5 zákona o EET, podle kterého tržby, k jejichž evidování je poplatník pověřen, nelze evidovat ve zvláštním režimu. Přitom tedy není brán ohled na to, zda pověřený poplatník pro své vlastní tržby má povolení pro evidování ve zvláštním režimu, ani na to, zda má toto povolení pověřující poplatník. Tržby, které poplatník přijímá jako pověřený poplatník, eviduje v běžném režimu, případně ve zjednodušeném, pokud se jedná o tržby, které tuto možnost splňují.

Další významnou změnou je rozšíření okruhu tržeb vyloučených z evidence, jak uvádí důvodová zpráva, jedná se o tržby, u nichž se až po přijetí zákona o evidenci tržeb ukázala evidence jako neproveditelná nebo neopodstatněná s ohledem na možnost správce daně získat data o tržbách dotčených poplatníků z jiných zdrojů. Vyloučení z evidence se týká např. tržeb ve formě platby za poskytování telekomunikačních služeb nebo jiných služeb uskutečněných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním jiné platby, tj. prostřednictvím stržení kreditu z předplacené karty, dále se vyjímají z evidence tržby z hazardních her, a to s ohledem na možnost získat data prostřednictvím Informačního systému provozování hazardních her. Vyňaty budou také tržby z obchodní letecké dopravy, protože ty jsou uskutečňovány přes globální distribuční systémy, do kterých není možné zabudovat systém pro evidování tržeb podle českého zákona o EET. Z evidence se vylučují také tržby z prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb uskutečněné vždy v období od 18. do 24. 12. v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby. Vyloučeny z evidence budou také tržby nevidomých či hluchoslepých poplatníků.

Novela ZDPH přináší zejména změny sazeb daně. Na základě této novely budou do druhé snížené sazby daně zařazeny následující služby:

K uvedeným změnám ještě doplňme, že za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně považuje úklid v obytném prostoru nebo rodinném domě. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.

Totožně jako v příloze č. 2 je i pro přílohu č. 2a využito zařazení služeb podle klasifikace produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. 1. 2008. Samotné zařazení poskytnutí příslušné služby pod kód klasifikace CZ-CPA do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty není dostačující. Nezbytnou podmínkou je také naplnění slovního popisu příslušné položky přílohy č. 2a zákona o dani z přidané hodnoty. Jsou-li splněny tyto dvě podmínky, lze na poskytnutí příslušné služby aplikovat druhou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty.

Do druhé snížené sazby se přeřazuje také pitná voda, pitnou vodou se pro účely ZDPH rozumí pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Do druhé snížené sazby se dále zařazují elektronické knihy.

Celá novela ZDPH nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy 1. 5. 2020, stejně jako náběh 3. a 4. vlny EET a zjednodušený režim evidence tržeb.