Znáte zkratky dodacích položek INCOTERMS na přijatých fakturách? Otestujte se!

Vydáno: 10 minut čtení

Dodací podmínky INCOTERMS vznikly přibližně před osmdesáti lety se záměrem odstranit nejednotný náhled obchodních zákoníků různých zemí do kupních smluv. Jejich odlišnosti potom vedly ke sporům ohledně odpovědnosti za řádný způsob dodávky a zajištění přepravy mezi prodávajícím a kupujícím. Nyní jsou standardně obsahem kupních smluv v mezinárodním obchodu, avšak jejich využití se rozšířilo i do obchodu tuzemského.

Znáte zkratky dodacích položek INCOTERMS na přijatých fakturách? Otestujte se!
Ing.
Vladimír
Zdražil
Velmi často vidíme na objednávce a faktuře při standardním tuzemském zdanitelném plnění nápis Ex Works Jaroměř apod., což má samozřejmě pro obě smluvní strany jednoznačný význam prolínající se do hned několika oblastí firmy – skladového hospodářství, účetnictví, fakturace a daní. Z výše uvedeného vyplývá obecný závěr, že konkrétní doložka
INCOTERMS
použitá v kupní smlouvě může být charakterizována jako návod na správné zajištění přepravy ze strany přepravce a rozdělení odpovědnosti za řádný průběh přepravy mezi prodávajícího a kupujícího.
Ještě důležitější je přitom odkaz na doložku
INCOTERMS
s jejím přesným určením u dovozních operací. Tedy u transakcí, kdy se realizuje zbožový obchod s původem ve třetí zemi a dokončením v tuzemsku. Dovozní operace se završí vyměřením a zaplacením cla a vypočítáním DPH z dovozu. Jde o transakce, kde o dodací paritě
INCOTERMS
zpravidla rozhoduje obchodník specializující se na nákup zboží či materiálu ze třetí země a ve spolupráci s jednou či více přepravních společností nastavují nejvhodnější dodací podmínku.
Samotná přeprava při dovozních operacích patří mezi velmi důležité nákladové položky a nákupčí ze třetích zemí by měli velmi obezřetně najít nejvýhodnější variantu mezi dvěma extrémy. A to mezi dodací doložkou, kdy dodavatel připraví zboží tzv. na rampu svého závodu a veškeré další formality a přepravní výkony zajišťuje kupující, anebo situací, kdy naopak dodavatel si vezme ke svojí tíži celou přepravu až do závodu kupujícího v tuzemsku, případně na letiště v cílovém státu atd. Mezi těmito dvěma extrémy stojí několik mezivariant, kdy se tzv. přeprava dělí větším či menším dílem mezi prodávajícího a kupujícího.
Proč je to všechno důležité nejen pro nákupčího, nýbrž i pro finanční účtárnu? Jak bylo uvedeno výše, tak při dovozu s cílem propustit v tuzemsku zboží do volného oběhu nám vznikají dvě primární povinnosti vůči státu. V první řadě jde o stanovení celní hodnoty zboží a následně o výpočet a odvod DPH. Samotná celní hodnota zboží je v první řadě tvořena cenou produktu a také v závislosti na zvolené dodací doložce
INCOTERMS
i větší či menší části přepravy vedoucí po území třetí země, případně dalšími vedlejšími výdaji. V návaznosti na to je vyměřeno a zaplaceno clo a dovozce přistoupí k dalšímu navyšování základu daně dle § 38 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).
Základem daně při dovozu zboží je s ohledem na § 38 odst. 1 zákona o DPH součet základu pro vyměření cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a případné spotřební daně a dále vedlejších výdajů, které jsou vynaloženy při přepravě až do prvního místa určení v tuzemsku, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla.
Tyto vedlejší výdaje musí vypočítat sám plátce daně, který v návaznosti na to musí přiznat daň v daňovém přiznání. Částky bývají obvykle vyjádřeny v cizí měně a při jejich přepočtu na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu se použije kurz stanovený podle celních předpisů EU. Prvním místem určení je dle § 38 odst. 2 zákona o DPH místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dovezeno do tuzemska.
Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení základu pro výpočet cla a základu pro výpočet DPH při dovozu na sebe velmi úzce navazuje a platí, že přiřazení vedlejších nákladů, buď již do celní hodnoty, nebo až do DPH, fakticky rozhodne o správnosti celé transakce. Přestože si většina tuzemských dovozců na tuto část dovozní operace najímá externí specialisty – celní deklaranty, tak právě doložka
INCOTERMS
je klíčovým vodítkem pro splnění fiskálních povinností. Co znamenají doložky parity dodacích podmínek ve smlouvách a na fakturách? Otestujme se…
 
OTÁZKA č. 1:
Dodací podmínky ve verzi 2010 se člení do následujících čtyř skupin. Určete správné skupiny parity dodacích podmínek uváděné na fakturách či v obchodních smlouvách:
a)
A, F, C, D,
b)
B, F, C, D,
c)
E, F, C, D.
Odpověď:
Doložky
INCOTERMS
jsou skutečně čtyři s tím, že tento počet by se ani s nástupem nových podmínek od roku 2021 neměl změnit. Mimochodem
INCOTERMS
jsou zpravidla aktualizovány s pěti či desetiletými intervaly s cílem reagovat na měnící se trendy jednak v dopravě, a také v obchodním jednání prodávajících či kupujících. Co se týče odpovědi na tuto otázku, je správné c). Hraničními dodacími podmínky je kategorie E, kdy celou přepravu zboží ze závodu prodávajícího zajišťuje kupující, a D, kdy naopak celou přepravu včetně nákladů a rizik nese prodávající.
 
OTÁZKA č. 2:
Nejčastěji vyhledávanou paritou u českých dovozců je z výše uvedených:
a)
E,
b)
F, C,
c)
D.
Odpověď:
Poměrně komplikovaná otázka, kde je to vše o šikovnosti obchodníka a jeho smluvních partnerů specializujících na mezinárodní zbožovou přepravu. Co se týká parity E, tak v jejím případě jde sice na jedné straně o minimalizaci ceny zboží, neboť zákazník pouze připraví zboží na tzv. jeho odbytovou rampu, avšak na to navazuje zajištění veškeré přepravy včetně zajištění vývozních formalit ze země původu ze strany smluvního přepravce kupujícího. Nejkomfortněji vypadá
parita
D, kdy faktura za zboží v sobě obsahuje dodání do země zákazníka (například DAP – delivered at place, tj. dodání na určené místo). Je otázkou, za jakých cenových podmínek a zda si prodávající na dopravě nevydělal více než na samotném výrobku. Jaké udělat resumé? Zejména při zámořských dovozech lodí se většinou volí
parita
z písmen F, C, nicméně u leteckých přeprav je preferováno zejména DAT (tj. s dodáním na terminál letiště).
 
OTÁZKA č. 3:
Od 1. 1. 2011 máme zavedenu novou dodací paritu využívanou v letecké přepravě při dovozu ze třetích zemí. Na přijaté faktuře či podepsané smlouvě tak může být uvedeno DAT Václav Havel Airport, Prague. Tato doložka znamená následující:
a)
prodávající zajistí přepravu zboží letecky na letiště Václava Havla v Praze a zajistí převoz do sídla kupujícího v tuzemsku,
b)
prodávající zajistí přepravu zboží s mezipřistáním na letišti Václava Havla v Praze a další letecký transfer do sídla dovozce,
c)
prodávající zajistí přepravu na letiště Václava Havla v Praze, avšak tam je povinen si jej převzít kupující a sám si jej musí uvolnit z terminálu a sám si musí zajistit převoz takové zásilky do svého sídla např. v Berouně.
Odpověď:
Jde o doložku zavedenou nedávno a s rozmachem letecké nákladní dopravy velmi oblíbenou. Prodávající zajistí přepravu až na letiště v cílové zemi, kde si ji musí převzít dodavatel a zajistit další formality. Správnou odpovědí je tudíž c).
 
OTÁZKA č. 4:
Dovozce si nechal z USA přivést zásilku polovodičů pod paritou DAT. Zásilka skutečně přistála na pražské Ruzyni. V návaznosti na to si doobjednal přepravu bedny těchto polovodičů z letiště Václava Havla do Berouna za 5 000 Kč. Vystavená faktura ze strany tuzemského přepravce zajišťujícího přepravu z Prahy do Berouna bude v jakém režimu DPH?
a)
se základní sazbou DPH,
b)
s přenesenou daňovou povinností dle § 92b ZDPH,
c)
jako osvobozené plnění s nárokem na odpočet.
Odpověď:
V důsledku novely ZDPH 2019 (zákon č. 80/2019 Sb.) a v návaznosti na Metodickou informaci GFŘ vztahující se k problematice služeb vázaných na dovoz a vývoz jde jednoznačně o přepravu navázanou na dovoz a musí být fakturováno jako osvobozeno s nárokem na odpočet. Správnou odpovědí je c).
 
OTÁZKA č. 5:
Doložka FAS Singapur v kupní smlouvě na zboží mezi zahraničním dodavatelem a tuzemským dovozcem znamená, že:
a)
prodávající ukončí přepravu v Singapuru a předá letecké přepravě,
b)
prodávající zajistí a ukončí přepravu v Singapuru, kde si zboží naloží na loď směřující do Evropy smluvní partner z oblasti přepravy objednaný kupujícím,
c)
prodávající zajistí a ukončí přepravu v Singapuru, kde zároveň na vlastní náklady a rizika zajistí naložení na loď objednanou kupujícím.
Odpověď:
Jde o velmi častou doložku využívanou v mezinárodní lodní přepravě. Velmi často je u lodní přepravy z teritorií jako je Čína, Malajsie či Brazílie využívána jedna z následujících dvou doložek – FAS (Free Alongside Ship) nebo FOB (Free On Board). V obou případech je prodávající povinen zajistit přepravu do konkrétního přístavu, avšak u FAS nezajišťuje prodávající nakládku na loď, zatímco u druhého případu ano. Jde jednoznačně o podstatné ujednání směřující ke kultivaci celého procesu přepravy a zejména odpovědnosti za způsobenou škodu. Správnou odpovědí tudíž musí být b).
Všechny zkratky dodacích doložek
INCOTERMS
nyní v přehledu včetně rozdělení nákladů, rizik a odpovědnosti za ně, tak jak bývají zpravidla uvedeny ve smlouvách či na fakturách od zahraničních dodavatelů:
 
Závěr
Dodací doložky
INCOTERMS
nepochybně přispívají ke kultivaci vztahu mezi prodávajícím a kupujícím a zejména k jednoznačnému vymezení rizik, kterým náklad čelí během poměrně dlouhé a komplikované přepravy. Na druhé straně je podstatné připomenout, že vyjednávání o volbě přepravní podmínky a její optimální nastavení může přinést dovozci velké ekonomické úspory. Určitě se vyplatí spolupracovat s dobrými přepravními společnostmi s pokud možno celosvětovým pokrytím. Co se týče potom dalšího zpracování vstupů pro účetnictví a daně, tak není od věci mít dalšího smluvního partnera, který pomůže se zatříděním dováženého zboží dle celního sazebníku EU a rozpočítá vedlejší náklady (zejména přepravu) mezi ty, co jdou do celní hodnoty, a ty, které jdou až do základu daně právě s ohledem na znění parity
INCOTERMS
provázející konkrétní dovozní zakázku.