Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

V dalším textu se na tuto položku zaměříme a zároveň ji porovnáme s položkou, která je zahrnuta v dlouhodobém nehmotném majetku, touto položkou je .

V současné době nabízí naše účetní předpisy tři typy rozvah, které sestavují účetní jednotky zařazené do příslušných kategorií.

V této rozvaze je samostatně uveden dlouhodobý hmotný majetek i oceňovací rozdíl k nabytému majetku.

V této rozvaze je samostatně uveden pouze součet všech položek dlouhodobého hmotného majetku; oceňovací rozdíl k nabytému majetku je jeho součástí.

V této rozvaze není samostatně uveden dlouhodobý hmotný majetek (čili ani oceňovací rozdíl k nabytému majetku); tento majetek je zahrnut v součtové položce veškerého dlouhodobého majetku (hmotného, nehmotného a finančního) nazvané .

A nyní již konkrétně k vymezení oceňovacího rozdílu k nabytému majetku.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku obsahuje oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu (také vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní ) jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající (vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením) o převzaté dluhy. Tento rozdíl může být kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní).

k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny.

k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny.

Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu než 180 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.

Neodepsaná část aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby odpisování.

Základní rozdíl mezi položkami (dlouhodobý nehmotný majetek) a (dlouhodobý hmotný majetek) uveďme na příkladu nákupu obchodního závodu.

má v této souvislosti dvě možnosti:

Kupní cena – (přeceněný majetek – závazky) = .

Kupní cena – (nepřeceněný majetek – závazky) = oceňovací rozdíl k nabytému majetku.

Pokud by kupní cena byla nižší než převzatá (nepřeceněná) aktiva po odpočtu závazků, potom by vznikl záporný oceňovací rozdíl k nabytému majetku.

jsou upraveny odpisy oceňovacího rozdílu k nabytému majetku jako náklad (resp. výnos) v základu daně z příjmů pouze pro případ obchodního závodu.

se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.

je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu součástí příjmů (výnosů).

Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu.

tvořícího koupený obchodní závod se oceňovací rozdíl nemění.

Zákon o daních z příjmů řeší i případy při pachtu obchodního závodu a při přeměnách obchodních korporací.

Jestliže není předmětem pořízení obchodní závod, ale jedná se o pořízení více (dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob, případně i finančního majetku, pohledávek apod.) , potom základem pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny se rozumí (zjištěný přeceněním jednotlivých složek majetku).

Nejsou-li součástí nabytého majetku též dluhy a jsou-li zároveň náklady na ocenění majetku znalcem neúměrné významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny použít jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.

Při poměrném rozúčtování celkové ceny se tedy vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným odhadem.

Uvedený postup se použije i při nabytí více než jedné části majetku.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku, obdobně i , vznikají pouze ve výše uvedených případech, tedy ve specifických případech nabytí obchodního závodu. V případě, že se jedná o nabytí pouze většího množství majetku, případně i souvisejících závazků, čili nejedná se o nabytí obchodního závodu, potom se zpravidla používá metoda poměrného rozúčtování celkové ceny. Vymezení obchodního závodu stanoví zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§ 502). Pravidla stanovená účetními a dalšími právními předpisy je třeba při nabytí obchodního závodu či většího množství majetku respektovat.