Sleva za umístění dítěte v roce 2018

Dnem 1. 9. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů (zákon o dětské skupině), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 247/2014 Sb.“). V páté části mění tento zákon i zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to na několika místech. Já se zaměřím na doplnění § 35ba odst. 1 ZDP o písm. g), a na zcela nové ustanovení § 35bb ZDP.

Podle § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP může poplatník uplatnit slevu na dani za umístění dítěte. Podle § 31 Přechodného ustanovení zákona č. 247/2014 Sb. (viz výše) bylo možno takto postupovat již v roce 2014, tzn. poplatník mohl tuto slevu uplatnit již v roce 2014 (viz výše).

Podle § 35bb (Sleva za umístění dítěte) odst. 1 ZDP odpovídá sleva za umístění dítěte výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. (Mezi tyto výdaje v žádném případě nepatří výdaje vynaložené na stravování nebo na zájmové kroužky).

Na rozdíl od jiných slev není tato sleva stanovena přesnou částkou, nýbrž je rovna výdajům vynaloženým poplatníkem za umístění dítěte. Existuje však maximální limit, který je dán minimální mzdou. Za každé vyživované dítě totiž lze uplatnit slevu za umístění dítěte maximálně do výše minimální mzdy (pro rok 2018 se jedná o částku 12 200 Kč).

Za vyživované dítě poplatníka se pro účel ZDP (§ 35c odst. 6) považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

Co se týká vnuků, tak § 35bb ZDP má speciální úpravu ve vztahu k obecné definici vyživovaného dítěte v § 35c ZDP. Slevu za umístění dítěte totiž na vlastního vnuka nebo na vnuka druhého z manželů uplatnit nelze. Slevu lze v těchto případech uplatnit pouze tehdy, je-li vnuk u poplatníka v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Podmínkou pro uplatnění slevy je, že vyživované dítě žije s poplatníkem ve společné domácnosti. Podle § 21e odst. 4 ZDP se společně hospodařící domácností pro účely ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pro uplatnění této slevy není podstatné, jak dlouho dítě předškolní zařízení navštěvovalo a k jak dlouhému období se tedy částka vztahuje.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků (a tak je tomu ve většině případů), může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. V případě, kdy rodiče vyživují více dětí navštěvujících předškolní zařízení, nic nebrání tomu, aby slevu na jedno dítě uplatnil jeden z rodičů a slevu na druhé dítě (ev. další děti) uplatnil druhý z rodičů.

Co se týká praktického postupu při uplatnění této slevy, nelze ji uplatnit v průběhu roku, ale až na jeho konci, resp. po jeho skončení, a to buď u zaměstnavatele, nebo v rámci daňového přiznání.

Pokud je poplatník (rodič) zaměstnancem a nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání, musí zaměstnavateli prokázat nárok na uplatnění této slevy potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních. Potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte poplatníka a celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník vynaložil, a datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění [§ 38l odst. 2 písm. f) ZDP].

Co se týká rodičů, kteří podávají daňové přiznání, tak způsob prokázání nároku na tuto slevu není v ZDP přesně stanoven. Vzhledem k tomu, že v tiskopisu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 je mezi Přílohy k tomuto přiznání (na straně 4) uvedeno i Potvrzení předškolního zařízení o výši výdajů vynaložených za umístění vyživovaného dítěte, lze předpokládat, že potvrzení bude mít stejnou podobu jako u zaměstnanců.

Sleva za umístění dítěte nemá žádnou vazbu na daňové zvýhodnění (sleva či ) za vyživované dítě. To znamená, že je jedno, který z rodičů uplatní slevu za umístění dítěte a který z rodičů uplatní daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

(dále jen „školský zákon“), nebo obdobné zařízení v zahraničí. Rejstřík mateřských škol (obecně školských zařízení) je uveden na příslušném webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). Co se týká „obdobných zařízení v zahraničí“, tak ta nikde specifikována nejsou, a bude tedy na poplatníkovi, aby jejich existenci a obdobu s tuzemskými školkami doložil a prokázal.

Lesní mateřské školky charakterizuje v současné době školský zákon (viz výše), do kterého byla otázka lesních mateřských škol začleněna aktualizací zákonem č. 178/2016 Sb. Podle tohoto zákona se za lesní mateřskou školu považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou ve smyslu stavebního zákona. Provozem lesních mateřských škol z hlediska hygieny se zabývá vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, kterou vydává ministerstvo zdravotnictví. I tyto školky jsou resp. (pro možné uplatnění slevy za umístění dítěte) musí být registrovány ve školském rejstříku.

(zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon č. 247/2014 Sb.“). Evidenci dětských skupin nalezneme na webu ministerstva práce a sociálních věcí (evidence poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině).

Službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovaná poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině zapsaným do evidence poskytovatelů ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 247/2014 Sb. (dále jen „poskytovatel“) spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky a umožňující docházku v rozsahu nejméně 6 hodin denně, která je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte.

Podle § 3 zákona č. 247/2014 Sb. je poskytovatelem fyzická nebo právnická osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině rodiči nebo jiné osobě, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů, je-li zaměstnavatelem rodiče.

Poskytovatelem nemusí být zaměstnavatel rodiče, pokud je:

Poskytovatel může poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině rodiči též na základě dohody se zaměstnavatelem tohoto rodiče a za podmínek, za kterých poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině jinému rodiči.

Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a útvar, složka nebo jiná organizační část bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil České republiky, která vyplácí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání plat, popřípadě organizační složka státu nebo právnická osoba, do nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání.

, pokud charakter takto vykonávané péče je srovnatelný s péčí poskytovanou: