V posledních letech se velmi diskutuje o výhodách a rizicích nepřímé podpory pro daňové poplatníky (podnikající fyzické a právnické osoby) ve formě odpočitatelné položky od základu daně z příjmů. Jedná se o jednu z možností, jak motivovat realizaci výzkumných a vývojových aktivit (dále jen „VaV“) včetně inovačních aktivit, ale pouze těch, které obsahují významný prvek novosti za naplnění ostatních kritérií výzkumu a vývoje (inovace vyšších řádů), a to vedle investičních pobídek a přímé podpory z grantů a dalších veřejných podpor.
Výzkum a vývoj ve světle odpočitatelné položky od základu daně – 1. část
Ing.
Zita
Drábková,
Ph.D., MBA,
daňový poradce TAXART CZ s. r. o., odborný asistent JU EF KUF, LIGS University
Zdá se, že přes veškerá úskalí a dílčí nejasnosti, kterým poplatníci daně čelili tváří tvář při daňových kontrolách a případně také následných soudních řízeních, se „blýská“ na lepší časy. Pracovní skupina Rady vlády pro výzkum a inovace (dále jen „RVVI“) složená ze zástupců podnikatelských subjektů, Generálního finančního ředitelství předložila na zasedání RVVI dne 29. 6. 2018 dílčí změny směrem ke zvýšení jistoty daňových poplatníků uplatňujících odpočitatelnou položku na VaV. Jedná se například o odstranění povinnosti podpisu projektu výzkumu a vývoje před zahájením činnosti VaV. Nově by mělo být nahrazeno povinností podepsat projekt nejdéle ke dni povinnosti podat daňové přiznání za první zdaňovací období, kdy bude poplatník odpočitatelnou položku uplatňovat. Přitom bude mít daňový poplatník povinnost ke dni zahájení prvních prací VaV zaslat správci daně oznámení (avízo) o svém projektu a až od tohoto avizovaného data by měl být správce daně oprávněn kontrolovat náklady (výdaje) uplatňované v rámci odpočtu. Součástí schválené dohody jsou i další formální změny, které by měly být součástí legislativních změn zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a pokynu č. D-288, k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „pokyn č. D-288“).
Legislativní úprava odpočitatelné položky
Odpočitatelná položka vychází z právní úpravy základního a aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje vymezeného zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 130/2002 Sb.“), v kontextu daňové úpravy v § 34 ZDP, a výkladové pomůcky zákona metodickým pokynem č. D-288.
Obrázek č. 1: Právní úprava odpočitatelné položky VaV
Výše uvedený obrázek zobrazuje posloupnost v právní úpravě odpočitatelné položky VaV. Vychází ze zákona č. 130/2002 Sb. – důležité je zejména vymezení pojmů aplikovaného a základního výzkumu, experimentálního vývoje. Navazující pomůckou na průvodce výzkumem a vývojem je Frascati manuál vydaný v roce OECD.1) Technologická agentura České republiky (TA ČR) zpřístupnila výzkumníkům jednu z důležitých kapitol Frascati manuálu překladem 2. kapitoly do českého jazyka2).
Přitom
základní výzkum
je experimentální a teoretická práce vynakládaná primárně za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na žádné konkrétní uplatnění nebo využití v praxi.Aplikovaný výzkum
zahrnuje původní zkoumání prováděné s cílem získat nové poznatky. Je však
zaměřen především na konkrétní praktický záměr nebo cíl. Část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu, se označuje jako průmyslový výzkum.Experimentální vývoj
navazuje na získané výsledky výzkumu a tyto využívá k získávání, spojování, formování a používání stávajících poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.
Výzkum a experimentální vývoj (VaV) jsou tvořeny kreativní/tvůrčí a systematickou prací, vykonávanou za účelem: zvýšení úrovně vědomostí, a to včetně znalostí lidstva, kultury a společnosti a k navržení
nových způsobů aplikace
dostupných znalostí.Pět kritérií výzkumu a vývoje
Aby vaše aktivity naplnily rámec vymezení výzkumu a vývoje, musí s sebou nést následující charakteristiky:
Obrázek č. 2: Pět základních prvků VaV
Obrázek č. 2 zobrazuje pět základních prvků (kritérií), které musí být součástí činností naplňující výzkumnou či vývojovou činnost:
–
Novost
VaV projektu: je posuzována porovnáním se stávající úrovní znalostí v oboru
(za splnění dalších kritérií je po daňovou odpočitatelnou položku uznávána novost na úrovni daňového poplatníka).–
Prvek
nejistoty
ohledně nákladů a času, cílů projektu. –
Jde o
systematickou činnost:
systematické plánování a rozpočtování.–
Výsledky VaV jsou
reprodukovatelné a/nebo převoditelné:
například při zhotovování technické dokumentace se převádí výsledky testování na informace,
které mají být použity ve fázi vývoje výrobku.Rozhodování o odpočitatelné položce VaV – základní otázky
Pokud vás zaujalo téma využití nepřímé podpory odpočitatelné položky jako „daňový bonus“ pro své výzkumné aktivity, je vhodné se zamyslet nad řadou otázek, zejména:
–
Jaké jsou základní cíle plánovaného projektu?
–
K čemu směřuje řešení plánovaného projektu?
–
Jaké nové výrobky, technologie či nové poznatky (metody, systémy, řešení) mají být výsledkem plánovaného projektu?
–
Proč se domníváte, že se jedná o nový výrobek, technologie, poznatky?
–
V čem spočívá jeho/její novost?
–
Pokud je dostupný na trhu, proč je pro vaši firmu nedosažitelný?
–
Jaké jsou limity současně dosažitelné technologie, výrobku…v národním, celosvětovém měřítku?
–
Jakou nejistotu budete při řešení překonávat?
–
V čem nejistota spočívá?
–
Snaží se vaše firma v rámci vývoje nové technologie nebo výrobku aplikovat výstupy projektu zcela novým inovativním způsobem? Jak?
Tyto a další otázky by si měla firma (daňový poplatník) pokládat ještě před zahájením projektu, u kterého má záměr využít daňové úspory na VaV. Umožní mu zorientovat se v procesu přeměny z „novátorské myšlenky“ (idea) až po možné aspekty realizace do praxe. A protože legislativní rámec odpočitatelné položky na VaV vyžaduje plánovitý přístup k aktivitám VaV, které je nutné vtisknout do písemné formy zpracovaného projektu (Studie proveditelnosti), stávají se tak praktickým nástrojem pro plánování dílčích cílů, hypotéz, milníků a v neposlední řadě navazujících zdrojů a časového harmonogramu.
Na vymezení a pokyny VaV navazuje daňová úprava v jednotlivých ustanoveních ZDP. Výkladová pomůcka pokynu č. D-288 není právním předpisem, ale je potřeba postupovat v souladu s ním. Protože, pokud by daňový poplatník postupoval odlišně, než je uvedeno v pokynu a současně by dotčený postup vymezený v pokynu č. D-288 nebyl v rozporu s ustanovením/i ZDP, oprávnění správce daně, který bude vyžadovat postup dle pokynu č. D-288 je legitimní (potvrzeno judikaturou).
Účetním a daňovým aspektům odpočitatelné položky na VaV se budeme věnovat v příštím čísle DHK, kde rozebereme výši odpočtu, o kterou může daňový poplatník snížit základ daně. Dále se budeme zabývat náklady (výdaji), které lze a naopak nelze do odpočitatelné položky zahrnout. Povíme si také, kdy resp. v jakých zdaňovacích obdobích lze odpočet uplatnit a v neposlední řadě jaké další účetní a daňové povinnosti s sebou nese uplatnění odpočitatelné položky.
1) Originál Frascati manuálu je dostupný na http://www.oecd.org/sti/inno/frascati-manual.htm.
2) Překlad kapitoly je dostupný na https://www.tacr.cz/dokums_raw/novinky/170404_FRASCATI pdf_final_ke komentářům.pdf.