Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může si uplatnit za příslušné zdaňovací období slevu na dani z příjmů dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). Uplatnění této slevy se vztahuje jak na zaměstnavatele - právnické osoby, tak na fyzické osoby, které při podnikání zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. V článku si ukážeme na příkladech uplatnění slevy na dani z příjmů, pokud zaměstnavatel po celé zdaňovací období nebo po jeho část zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením.
Sleva na dani při zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Ing.
Ivan
Macháček,
daňový poradce
Kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?
Vymezení osob se zdravotním postižením nalezneme v § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“). Podle tohoto ustanovení se za fyzické osoby se zdravotním postižením považují fyzické osoby, které jsou
orgánem sociálního zabezpečení uznány:
a)
invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
b)
invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
c)
zdravotně znevýhodněnými.
Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle písm. a) nebo b). Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.
V § 67 odst. 5 ZoZ se uvádí, že skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba:
a)
posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) ZoZ,
b)
potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v § 67 odst. 2 písm. c) ZoZ.
Za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.
Výše slevy na dani dle § 35 ZDP
Daň se snižuje podle § 35 odst. 1 písm. a) a písm. b) ZDP
a)
o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením
(s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo;b)
o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením
a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.U poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
Slevu na dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 20b ZDP (jedná se o uplatnění samostatného základu daně).
Podmínky pro výpočet slevy na dani
Podmínky pro výpočet slevy na dani jsou stanoveny v § 35 odst. 2 ZDP.
Pro výpočet slevy na dani z příjmů je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, přičemž výpočet se provádí samostatně za každou skupinu zaměstnanců se zdravotním postižením.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá jako podíl:
–
celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání,
–
a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou dle zákoníku práce.
Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
Výše celkového ročního fondu pracovní doby v roce 2018
| Denní pracovní doba v hod. | Týdenní pracovní doba v hod. | Roční fond pracovní doby v hod. |
| 8 | 40 | 2 000 |
| 7,5 | 37,5 | 1 875 |
| 7 | 35 | 1 750 |
| 6 | 30 | 1 500 |
| 5 | 25 | 1 250 |
Do celkového počtu hodin u zaměstnance se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku:
–
neomluvené nepřítomnosti v práci,
–
nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby,
–
dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo nemocenské z nemocenského pojištění, s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, kdy náhrada mzdy nebo platu nepřísluší zaměstnanci podle § 192 odst. 1 věty druhé za středníkem zákoníku práce.
Do trvání pracovního poměru se nezapočítává:
–
mateřská nebo rodičovská dovolená,
–
služba v ozbrojených silách,
–
výkon civilní služby a
–
dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.
Příklad 1
Fyzická osoba při svém podnikání ve zdaňovacím období 2018 zaměstnává čtyři zaměstnance se zdravotním postižením, a to tři zaměstnance se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení po dobu celého roku (zaměstnanec A, B, C) a dále od 1. 7. 2018 jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením (zaměstnanec D). Zaměstnanci A, B a C mají sjednánu 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnanec D má sjednánu 30 hodinovou týdenní pracovní dobu. U zaměstnanců nedochází ke krácení doby z důvodů vymezených v § 35 ZDP. U zaměstnavatele je stanovena 40 hodinová týdenní pracovní doba. Roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 2 000 hodin.
Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením:
–
celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci A, B a C činí: 320 hodin + 305 hodin + 305 hodin = 930 hodin,
–
výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců: 930 : 2 000 = 0,465, po zaokrouhlení 0,46,
–
výpočet slevy na dani: 18 000 Kč x 0,46 = 8 280 Kč.
Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občana s těžším zdravotním postižením:
–
celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem D od 1. 7. 2018 činí 750 hodin,
–
výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců: 750 : 2 000 = 0,375, po zaokrouhlení 0,38,
–
výpočet slevy na dani: 60 000 Kč x 0,38 = 22 800 Kč.
Podnikatel si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 76 800 Kč.
Příklad 2
Zemědělský podnikatel ve zdaňovacím období 2018 zaměstnává od 1. 6. 2018 do 31. 8. 2018 při sběru jahod a ovoce tři zaměstnance se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení, a to na zkrácený úvazek 25 hodin týdně. Zaměstnanec A odpracoval za červen až srpen plný počet hodin 320 hodin, zaměstnanec B neodpracoval 15 hodin z důvodu pracovní neschopnosti, za kterou mu nebyly poskytnuty dávky nemocenského pojištění, a zaměstnanec C měl 15 hodin neomluvené nepřítomnosti v práci. U zaměstnavatele je stanovena 40 hodinová týdenní pracovní doba.
Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením:
–
celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci A, B a C činí: 320 hodin + 305 hodin + 305 hodin = 930 hodin,
–
výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců: 930 : 2 000 = 0,465, po zaokrouhlení 0,46,
–
výpočet slevy na dani: 18 000 Kč x 0,46 = 8 280 Kč.
Podnikatel si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 8 280 Kč.
Příklad 3
Společnost s r. o. má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu. V roce 2018 zaměstnává po celý rok jednoho zaměstnance (A) se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení, a to na 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, přičemž tento zaměstnanec neodpracoval 36 hodin z důvodu pracovní neschopnosti, za kterou mu nebyly poskytnuty dávky nemocenského pojištění. Dále zaměstnává od 1. 8. 2018 jednoho zaměstnance (B) s těžším zdravotním postižením na 30 hodinovou týdenní pracovní dobu, přičemž tento zaměstnanec neodpracoval 35 hodin z důvodu nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy. Roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 2 000 hodin.
Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občana se zdravotním postižením:
–
celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem A činí: 2 000 hodin – 36 hodin = 1 964 hodin,,
–
výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců: 1 964 : 2 000 = 0,982, po zaokrouhlení 0,98,
–
výpočet slevy na dani: 18 000 Kč x 0,98 = 17 640 Kč.
Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občana s těžším zdravotním postižením:
–
celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem B činí: 636 hodin – 35 hodin = 601 hodin,
–
výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců: 601 : 2 000 = 0,3005, po zaokrouhlení 0,30,
–
výpočet slevy na dani: 60 000 Kč x 0,30 = 18 000 Kč.
Společnost si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2018 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 35 640 Kč.
Příklad 4
Podnikatel zaměstnává v roce 2018 dva pracovníky se zdravotním postižením, a to v rámci uzavřené dohody o pracovní činnosti. Hodlá uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP.
V daném případě nemůže podnikatel slevu za zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením na základě dohody o pracovní činnosti uplatnit. V ustanovení § 35 odst. 2 ZDP se totiž uvádí, že průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením se vypočítává jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňového přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.
Jak vyplývá z § 3 zákoníku práce, jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tedy pokud jde o dohodu o pracovní činnosti resp. dohodu o provedení práce, tyto dohody se podle zákoníku práce posuzují jako práce konané mimo pracovní poměr, a proto při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením v rámci dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nelze uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP.
Postup právnických osob s jiným zdaňovacím obdobím než je kalendářní rok
Z § 35 odst. 3 ZDP vyplývá, že budou-li slevy na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 ZDP za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků,
zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání.
Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.