Fyzické osoby samostatně výdělečně činné platí z příjmů ze samostatné alias podnikatelské činnosti daň z příjmů, a to formou daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Přitom nejvíce práce mívají s výpočtem základu daně, který je obvykle značně odlišný od toho, co poplatník na konci roku najde v pokladně a na běžném účtu. Stresující komplikací je nejednoznačnost uznatelných výdajů, problémy s průkazností dokladů a potenciální riziko zpochybnění správcem daně. Těmto starostem s daňovými výdaji se mohou OSVČ vyhnout, když zvolí tzv. paušální výdaje stanovené pevnou procentní částkou z dosažených příjmů, které se neprokazují. Tento v praxi populární způsob uplatnění výdajů se ale od roku 2018, resp. částečně již od roku 2017, mění.
Paušální výdaje OSVČ v roce 2017 a 2018
Ing.
Martin
Děrgel
je daňovým poradcem
Tři způsoby uplatnění výdajů
Fyzické osoby mají u příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), tři možné způsoby uplatnění daňových výdajů:
-
Nejsnazší jsou tzv. paušální výdaje:
-
podle druhu příjmu se paušální výdaje vypočtou ve výši stanovené v zákoně (30 % až 80 % z příjmů),
-
metoda je výhodná, pokud skutečné (prokazatelné) výdaje jsou nižší než paušální; nelze vykázat ztrátu.
-
Nejsložitější je vedení účetnictví:
-
povinné účtování se týká OSVČ výjimečně, dobrovolně mohou účtovat vždy, je to ale dosti náročné.
-
Někde na pomezí stojí daňová evidence vymezená v § 7b ZDP:
-
obdobně jako při účtování je nutno daňově uplatňované výdaje prokázat, administrativa s tím spojená je ovšem poměrně jednoduchá a základem daně (případně ztrátou) je jednoduše rozdíl příjmů a výdajů.
Příklad: Porovnání tří variant zjištění základu daně OSVČ
Pan Jiří provozuje obchodní živnost a v roce 2017 uskutečnil pouze tyto tři obchodní případy:
1.
Za 500 000 Kč nakoupil zboží.
2.
Toto zboží prodal za 1 000 000 Kč.
3.
V závěru roku koupil zboží opět za 500 000 Kč, které ale prodá až v příštím roce.
a)
Jestliže pan Jiří uplatní paušální výdaje, vypočte základ daně z příjmů za rok 2017 následovně:
-
Z evidence příjmů zjistí celkové zdanitelné příjmy z podnikání 1 000 000 Kč.
-
Paušální (fiktivní) výdaje v jeho případě činí 60 % příjmů = 0,60 x 1 000 000 Kč = 600 000 Kč.
-
Základ daně = skutečné příjmy – paušální výdaje = 1 000 000 Kč – 600 000 Kč = 400 000 Kč.
b)
Kdyby pan Jiří vedl účetnictví, vypočetl by základ daně z příjmů takto:
-
Účetní i daňové výnosy z podnikání 1 000 000 Kč.
-
Účetní i daňové náklady odpovídají hodnotě prodaného zboží 500 000 Kč.
-
Základ daně = výnosy – náklady = 1 000 000 Kč – 500 000 Kč = 500 000 Kč.
c)
Pokud by pan Jiří vedl daňovou evidenci, dopadl by jeho základ daně opět jinak:
-
Z evidence příjmů zjistí celkové zdanitelné příjmy z podnikání 1 000 000 Kč.
-
Daňové výdaje odpovídají hodnotě koupeného zboží (ať už bylo prodáno, nebo ne) 1 000 000 Kč.
-
Základ daně = skutečné příjmy – prokázané výdaje = 1 000 000 Kč – 1 000 000 Kč = 0 Kč.
Výše paušálních výdajů
Paušálním výdajům se říká „paušální“ proto, že se počítají zákonem stanoveným procentem z příjmů ze samostatné činnosti, žádné další výdaje již uplatnit nelze. Tuto možnost mají i OSVČ vedoucí účetnictví, naproti tomu překážkou jejich uplatnění je podle § 12 ZDP: když společné výdaje ze společnosti bez právní osobnosti (dříve sdružení) nebo ze společenství jmění nejsou rozděleny stejně jako společné příjmy, resp. nejsou-li příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle jejich podílů.
V rámci jednoho dílčího základu daně nelze kombinovat paušální a skutečné (prokázané) výdaje, je ale možné uplatnit paušální výdaje u (všech) příjmů ze samostatné činnosti a např. prokazované výdaje u (všech) příjmů z nájmu, nebo naopak. Rovněž lze změnit z roku na rok způsob uplatňování daňových výdajů – z paušálních na prokazované a naopak – což ale mohou zkomplikovat jednorázové úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, které
a priori
brání duplicitnímu uplatnění daňových výdajů.Výše paušálních výdajů OSVČ stanovená v § 7 odst. 7 ZDP se měnila a od roku 2013 byly zavedeny (postupně) maximální absolutní částky paušálních výdajů, jak shrnuje tabulka. Zatím poslední změny přinese s účinností od 1. 1. 2018 novela zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní („novela“). Přičemž přechodné ustanovení umožňuje uplatnění nových nižších výdajových stropů již od roku 2017. Tato zdánlivě nevýhodná volba je vyvážena tím, že díky tomu lze nárokovat daňové zvýhodnění na děti a slevu na dani za „vyživovanou“ manželku (manžela), na které do konce roku 2017 „paušálisti“ zpravidla nemají nárok – viz dále.
I-------------------------------I-------------------------------------------------------------------------I I Druh příjmu podle ZDP I Paušální výdaje u daně z příjmů fyzických osob v jednotlivých I I I kalendářních letech I I-------------I-----------------I------I------I------I------I------I------------I------------I------------I I Obecně I Podrobnější I Do I 2005 I 2009 I 2010 I 2011 I 2013 a I 2015 až I Od 2018 I I I členění příjmů I 2004 I až I I I a I 2014 I 2017 I I I I I I 2008 I I I 2012 I I I I I-------------I-----------------I------I------I------I------I------I------------I------------I------------I I § 7 odst. 1 I ze zemědělské I 50 % I 80 % I 80 % I 80 % I 80 % I 80 % I 80 % I 80 % I I I výroby, lesního I I I I I I I - max. I - max. I I I a vodního I I I I I I I 1 600 000 I 800 000 Kč I I I hospodářství I I I I I I I Kč I I I I (zemědělský I I I I I I I I I I I podnikatel) I I I I I I I I I I I-----------------I------I------I I I I I I I I Podnikání I z I I 60 % I I I I I I I I I živnostenského I I I I I I I I I I I podnikání I I I I I I I I I I I řemeslného I I I I I I I I I I-------------I-----------------I------I------I------I------I------I------------I------------I------------I I Podnikání I z jiného I 25 % I 50 % I 60 % I 60 % I 60 % I 60 % I 60 % I 60 % I I I živnostenského I I I I I I I max. I max. 600 I I I podnikání I I I I I I I 1 200 000 I 000 Kč I I I (neřemeslného) I I I I I I I Kč I I I I-----------------I I------I I------I------I------------I------------I------------I I I z jiného I I 40 % I I 40 % I 40 % I 40 % I 40 % I 40 % I I I podnikání podle I I I I I I max. I max. I max. I I I zvláštních I I I I I I 800 000 Kč I 800 000 Kč I 400 000 Kč I I I předpisů I I I I I I I I I I I (advokáti, I I I I I I I I I I I lékaři, daňoví I I I I I I I I I I I poradci, I I I I I I I I I I I auditoři... I I I I I I I I I I-------------I-----------------I------I------I------I------I------I------------I------------I------------I I § 7 odst. 2 I z užití a I 30 % I 40 % I 60 % I 40 % I 40 % I 40 % I 40 % I 40 % I I Jiná I poskytnutí práv I I I I I I max. I max. I max. I I samostatná I z průmyslového I I I I I I 800 000 Kč I 800 000 Kč I 400 000 Kč I I činnost I vlastnictví, I I I I I I I I I I I autorských práv I I I I I I I I I I I (bez honorářů I I I I I I I I I I I pod srážkovou I I I I I I I I I I I daní) I I I I I I I I I I I-----------------I------I I I I I I I I I I nezávislé I 25 % I I I I I I I I I I povolání I I I I I I I I I I I znalce, I I I I I I I I I I I insolvenčního I I I I I I I I I I I správce ... I I I I I I I I I I-------------I-----------------I------I------I------I------I------I------------I------------I------------I I I z nájmu majetku I Samostatně neřešeno I 30 % I 30 % I 30 % I 30 % I I I zařazeného v I I I max. I max. I max. I I I obchodním I I I 600 000 Kč I 600 000 Kč I 300 000 Kč I I I majetku I I I I I I I-------------I-----------------I---------------------------I------I------------I------------I------------I
Stropy paušálních výdajů
Do konce roku 2012 nebyly paušální výdaje limitovány absolutní částkou – vždy činily odpovídající procento daného druhu příjmu. Stropy výdajových paušálů byly zavedeny od roku 2013, a to zřejmě zkusmo pozvolna a hlavně politicky průchodně – s výjimkou zemědělců a všech živnostníků.
Proklamovaným hlavním důvodem byla snaha postihnout zejména „bohaté“ právníky a restituenty, kteří přes poměrně vysoké příjmy v desítkách milionů díky štědrým paušálním výdajům platili údajně neadekvátně málo na dani z příjmů.
Limitace paušálních výdajů se proto v praxi týkala jen poměrně malé skupiny nadprůměrně a vysoce vydělávajících tzv. svobodných profesí a pronájmů s příjmy přes 2 000 000 Kč ročně, z čehož 40 % příjmů z podnikání odpovídá právě limitu 800 000 Kč, resp. 30 % příjmů z nájmu se rovnalo jejich limitu 600 000 Kč.
Protože tato vcelku opatrná limitace paušálních výdajů byla podnikatelskou veřejností akceptována bez větších protestů, mohla finanční správa dokončit svůj původní záměr plošné limitace všech druhů samostatné činnosti. Od roku 2015 se tak stropy paušálních výdajů nově týkají i příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a zejména všech živností. Revolta OSVČ se ale opět příliš nekonala, jelikož omezení dopadá efektivně až na přiznané příjmy přes 2 000 000 Kč za rok. Zdůrazněme „přiznané“ příjmy, neboť není tajemstvím, že papírově většina živnostníků téměř živoří, ovšem kupodivu si nehledají lukrativnější zaměstnání.
Tíživost limitace paušálů navíc zmírňuje skutečnost, že jednotlivé stropy se týkají samostatně dílčích druhů příjmů ze samostatné činnosti. Takže pokud živnostník provozuje vedle živnosti řemeslné také jinou, tj. volnou, vázanou nebo koncesovanou živnost, může uplatnit paušální výdaje teoreticky až do výše 2 800 000 Kč, resp. 1 400 000 Kč od roku 2018. A to coby maximum pro řemeslnou živnost, případně za všechny řemeslné živnosti u příjmů 2 000 000 Kč (nebo vyšších) a vedle toho i absolutní strop paušálních výdajů pro jeho ostatní, neřemeslné živnosti u příjmů 2 000 000 Kč (nebo více) = 80 % ze 2 000 000 + 60 % ze 2 000 000 = 2 800 000.
Mezi některými řemeslnými a neřemeslnými živnostmi přitom z věcného hlediska nejsou velké rozdíly, které běžný zákazník sotva rozliší a lze silně pochybovat o tom, že by nesprávnost začlenění příjmů do jiného druhu byli schopni důsledně odhalovat finanční úředníci při daňové kontrole.
Třeba řemeslná živnost „Opravy silničních vozidel“
versus
volná a tedy neřemeslná živnost „Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství“, nebo živnost řemeslná „Zednictví“ versus
věcně blízká vázaná „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.Ani s tímto rozšířením stropů paušálních výdajů – odpovídajících ekvivalentu příjmů 2 000 000 Kč – na všechny osoby samostatně výdělečně činné se ovšem finanční správa zjevně nespokojila.
A tak dojde od ledna 2018 k dalšímu „utažení šroubů“. Již schválená Novela totiž snižuje stropy paušálních výdajů na polovinu, takže budou odpovídat ekvivalentu příjmů už pouze ve výši 1 000 000 Kč.
Zdůrazněme, že to rozhodně neznamená zákaz uplatnění paušálních výdajů pro více vydělávající OSVČ, takovíto poplatníci se ale musejí smířit s tím, že kvůli snížení „stropů“ budou paušální výdaje
de facto
odpovídat nižšímu procentu z příjmů.Příklad: Absolutní omezení výše paušálních výdajů
Paní Lenka podniká jako advokátka, čímž si vydělá 5 000 000 Kč za rok. Její skutečné výdaje související se samostatnou činností, které je schopna hodnověrně prokázat, činí 500 000 Kč, tj. 10 % z příjmů. Jde např. o mzdu sekretářky, nájemné za kancelář, odpisy a provozní výlohy automobilu, odborná literatura a školení.
Naposledy za rok 2012 si paní Lenka mohla užít ještě nijak neomezené paušální výdaje 40 % z příjmů 5 000 000, tedy ve výši 2 000 000 Kč. Od roku 2013 se již musela smířit s omezením paušálních výdajů na 800 000 Kč, které tak efektivně odpovídají už jen 16 % z příjmů 5 000 000 Kč. Což je ale pořád více, než prokazatelných 10 % výdajů, proto poplatnice zůstala věrná paušálním výdajům, s nimiž je navíc daleko snazší administrativa.
Od zdaňovacího období roku 2018 již pro advokátku paní Lenku paušální výdaje asi ztratí atraktivitu, protože budou moci činit jen 400 000 Kč, což efektivně odpovídá pouze 8 % z jejich příjmů z advokacie 5 000 000 Kč. Čistě ekonomicky vzato proto pro tuto poplatnici začnou být výhodnější její výdaje skutečně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů prokazované daňovou evidencí (500 000 Kč), nebo podvojným účetnictvím, ale za cenu vyšší pracnosti. Nicméně pro úsporu administrativy, starostí s doklady o výdajích a nejistotou ohledně uznání některých položek správcem daně samozřejmě může zůstat věrná paušálním výdajům.
Příklad: Jak zvýšit limit paušálních výdajů
Pan Honza provozuje jako OSVČ řemeslnou živnost „Opravy silničních vozidel“, z níž dosahuje roční příjmy 2 000 000 Kč. Protože jeho skutečné a prokazatelné výdaje na provozování této činnosti činí zhruba 1 000 000 Kč (tj. 50 %), je pro něj výhodnější využívat tzv. paušální (neprokazované) výdaje ve výši 80 % z příjmů.
Naposledy za rok 2017 ještě bude moci využit paušálních výdajů ve výši 80 % z celých 2 000 000 Kč příjmů = 1 600 000 Kč, takže jeho dílčí základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP vyjde jen 400 000 Kč. Ovšem od roku 2018 již musí počítat s tím, že výše paušálních výdajů klesne na polovinu 800 000 Kč, pročež naopak vzroste jeho dílčí základ daně ze samostatné činnosti – neuvažujeme-li jiné vlivy – na 1 200 000 Kč (příjmy 2 000 000 Kč – výdaje 800 000 Kč).
Paušální výdaje tak budou efektivně činit jen 40 % z příjmů, a výhodnější proto budou výdaje skutečné prokazované daňovou evidencí, případně účetnictvím ve výši 1 000 000 Kč, a tedy 50 % z příjmů, s nimiž by dílčí základ daně podle § 7 ZDP poplatníkovi vyšel na rovný 1 000 000 Kč.
Je ale také možné, že se daňově rozzlobený pan Honza důkladněji zamyslí nad konkrétní náplní své podnikatelské činnosti. Do konce roku 2017 díky pro něj dostačujícímu stropu paušálních výdajů nemusel až tak řešit dílčí a příležitostný přesah prací do jiného druhu živnosti, což s ohledem na usnadnění praxe umožňuje § 34 až § 44 živnostenského zákona. Spíše byl v té době motivován, aby si až tak nevšímal toho, že některé příjmy nespadají mezi příjmy z hlavní řemeslné živnosti, kde totiž platí nejvyšší možný výdajový paušál 80 % z příjmů.
Od roku 2018 ale třeba pan Honza dojde k závěru, že si opatří další živnostenské oprávnění na věcně blízkou činnost – která je ovšem volnou a tedy neřemeslnou živností – obor č. 50 „Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství“. (Pozn.: obsahové náplně jednotlivých živností vymezuje vyhláška č. 278/2008 Sb.)
Pak by jeho příjmy OSVČ spadaly mezi dva druhy (a dva limity) paušálních výdajů: z řemeslné živnosti s paušálem 80 % limitovaným 800 000 Kč, a nově z volné (neřemeslné) živnosti s paušálem 60 % omezeným 600 000 Kč. Optimální by bylo, pokud by z jeho celkových ročních příjmů – např. opět 2 000 000 Kč – připadal 1 000 000 Kč na živnost řemeslnou a druhý 1 000 000 Kč na volnou (neřemeslnou). Pak by se dílčí základ daně ze samostatné činnosti od roku 2018 – neuvažujeme-li jiné vlivy – vypočetl jako součet dvou dílčích složek = (příjmy z řemesla – paušální výdaje) + (příjmy z volné živnosti – paušální výdaje) = (1 000 000 – 800 000) + (1 000 000 – 600 000) = 200 000 + 400 000 = 600 000 Kč, a byl by nižší (výhodnější) než při uplatnění skutečných výdajů 1 000 000 Kč.
Omezení slev na dani na manžela a děti u paušálistů
Výše uvedená limitace paušálních výdajů u samostatné činnosti se týká pouze, resp. především, OSVČ s příjmy přes 2 000 000 Kč, resp. od roku 2018 již od 1 000 000 Kč ročně. Finanční správě se toto omezení ale již od počátku zdálo slabé, čemuž se nelze příliš divit, jelikož „paušalisti“ do státní kasy na dani z příjmů přispívali poměrně málo, a to nejen díky štědrým paušálním výdajům, ale i kvůli možnosti využití daňového zvýhodnění na děti dle § 35c ZDP a slevy na dani za „vyživovanou“ manželku (manžela) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
A právě tento druhý důvod daňového výpadku ležel ministerským úředníkům v žaludku. Proto najdeme od 1. 1. 2013 do konce roku 2017 v § 35ca ZDP znevýhodnění paušálistů, které hned od počátku dopadalo na všechny OSVČ, a to v případě, že jejich paušální výdaje se týkají více než 50 % celkového základu daně:
-
„Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 (pozn: jde o příjmy ze samostatné činnosti) výdaje podle § 7 odst. 7 (pozn.: paušální výdaje), nebo u dílčího základu daně podle § 9 (pozn.: jde o příjmy z nájmu) výdaje podle § 9 odst. 4 (pozn.: opět odkaz na paušální výdaje – z nájmu), a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže:
a)
snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) (pozn.: sleva na dani 24 840 Kč ročně za tzv. vyživovanou manželku, resp. manžela s vlastními příjmy nepřesahujícími 68 000 Kč za rok),
b)
uplatnit daňové zvýhodnění (pozn.: na každé vyživované dítě v domácnosti podle § 35c ZDP).“
Toto významné omezení „paušálistů“ už to ale má spočítané, jelikož bude zrušeno s účinností od 1. 1. 2018 výše zmíněnou novelou ZDP. Nicméně pro rok 2017 ještě zůstává v platnosti, ledaže se poplatník rozhodne dobrovolně již pro rok 2017 respektovat výše zmíněné poloviční stropy paušálních výdajů, které novela ad výše jinak naplno zavede až od roku 2018.
Podnikatel (podnikatelka) s početnějším „stádečkem“ vyživovaných dětí v domácnosti a s manželkou (manželem) s vlastními příjmy do 68 000 Kč za rok si tak musí při výpočtu daně z příjmů fyzických osob za rok 2017 velmi dobře spočítat, která varianta je pro něj výhodnější.
Příklad: Někdy méně paušálních výdajů znamená více daňových výhod
Pan Oto si řemeslnou živností v roce 2017 vydělal 1 200 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti žije spolu s manželkou bez vlastních příjmů a jedním malým dítětem. Zatímco prokazatelných výdajů má pouze 600 000 Kč (tj. 50 % z příjmů), tak zákonem umožněné paušální výdaje činí 960 000 Kč (80 % z příjmů). Je tedy nasnadě, že první, co pana Otu napadne, je při výpočtu základu daně z příjmů využít vyšší paušální výdaje.
Dobrá, pak vyjde dílčí základ daně ze samostatné činnosti a zároveň také celkový (hrubý) základ daně ve výši 240 000 Kč (1 200 000 Kč – 960 000 Kč). Nezdanitelné částky ani odpočty od základu daně podle § 15 a § 34 ZDP poplatník nenárokuje, resp. je neuvažujeme, takže 15 % daň vychází 36 000 Kč. Tuto standardně sníží jeho základní sleva na dani 24 840 Kč na konečnou daňovou povinnost 11 160 Kč.
I když by jinak pan Ota mohl v souladu s věcnými podmínkami uplatnit rovněž slevu na dani za „vyživovanou“ manželku 24 840 Kč (do výše daně snížené o základní slevu) a rovněž daňové zvýhodnění na jedno (první) vyživované dítě 13 404 Kč, tak kvůli paušálním výdajům u 100 % – tedy samozřejmě u více než 50 % základu daně – na tyto slevy nemá nárok.
Pro pana Otu bude výhodnější, když při výpočtu daně z příjmů za rok 2017 využije zmíněné přechodné ustanovení novely a dobrovolně se smíří se sníženým stropem paušálních výdajů u příjmů z řemeslné živnosti 800 000 Kč, který jinak platí až od roku 2018. Díky tomu jeho základ daně za rok 2017 povyroste na 400 000 Kč (1 200 000 Kč – 800 000 Kč).
Nezdanitelné částky ani odpočty od základu daně neuvažujeme, takže i 15 % daň vychází podstatně vyšších 60 000 Kč (15 % ze 400 000 Kč). Tuto vypočtenou daň opět standardně sníží nároková základní sleva na dani 24 840 Kč na daň po slevě 35 160 Kč, takže to vypadá, že si poplatník pohoršil proti předešlé variantě s daní 11 160 Kč. Jenže díky onomu přechodnému ustanovení tentokrát odpadá speciální překážka – § 35ca ZDP – bránící uplatnění slevy na dani za „vyživovanou“ manželku 24 840 Kč i daňovému zvýhodnění na (jedno) vyživované dítě 13 404 Kč. Obě tyto daňové úlevy nyní pan Oto může využít, díky čemuž nejenže zcela anuluje svou daň, ale navíc se může těšit na daňový
bonus
od finančního úřadu ve výši 3 084 Kč.Pomůže s limity paušálních výdajů spolupracující osoba nebo účast ve společnosti (sdružení)?
S razantním snížením absolutního maxima paušálních výdajů na polovinu od roku 2018 přirozeně stoupá zájem tímto postižených OSVČ hledat optimální a samozřejmě legální způsoby, jak tomu efektivně čelit. Jednou z těch jednodušších cest může být podělení se o společné příjmy a výdaje v rámci činnosti více fyzických osob zapojených do tzv. společnosti bez právní osobnosti ve smyslu § 2716 až § 2746 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), což je ne právě povedeně nazvaný nástupce dřívějšího sdružení bez právní subjektivity.
Ano, společnost (sdružení) bez právní osobnosti zmírní nevýhodu absolutní limitace paušálních výdajů jednotlivých takto zapojených společníků (účastníků sdružení), jelikož se samostatně posuzují jejich jednotlivé podíly na příjmech a nikoli celkové společné příjmy. Potvrdil to příspěvek na koordinačním výboru – uznávané odborné jednání zástupců finanční správy a daňových poradců – č. 397/27.03.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1. 1. 2013 – účastník sdružení, které není právnickou osobou; lze najít na webu Finanční správy ČR. Limitace paušálních výdajů se posuzuje až po rozdělení společných příjmů u každého společníka (účastníka sdružení) samostatně, přičemž se vychází z jeho charakteru činnosti, kterou vykonává.
Jak bylo výše stručně zmíněno, je přitom ale nutné pamatovat na daňovou podmínku pro uplatnění paušálních výdajů společníky (účastníky sdružení) stanovenou § 12 odst. 1 ZDP. A to, že jejich společné výdaje musejí být mezi ně rozděleny stejně jako společné příjmy; což ale neznamená, že podíly všech musejí být stejné. Proti tomu se stropy paušálních výdajů nijak nepomůže zapojení spolupracujících osob. Podle § 13 ZDP se totiž na tyto osoby rozdělují příjmy a výdaje „hlavního“ podnikatele ze samostatné činnosti až poté, co u nich případně stanovil paušální výdaje včetně zohlednění zákonných limitů. Tento závěr potvrdil další z koordinačních výborů, a to příspěvek č. 392/20.02.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1. 1. 2013. Příjmy dosažené při podnikání provozované za spolupráce druhého z manželů nebo jiných spolupracujících osob a výdaje vynaložené na jejich dosažení se rozdělují na spolupracující osoby zákonem stanoveným podílem – je proto zjevné, že pro limitaci jsou určující příjmy u „hlavní“ OSVČ před rozdělením.
Omezení výše paušálních výdajů se posuzuje ještě před rozdělením příjmů a výdajů od podnikatele jeho spolupracujícím osobám. S absolutním limitem výše paušálních výdajů OSVČ tedy podnikateli spolupracující osoby nepomohou – podíl na příjmech a výdajích totiž na ně převádí až po zjištění celkových příjmů a výdajů, takže spolupracující osoby již pouze přijímají tyto podíly na jeho příjmech a výdajích, ale samy si je nestanovují. Pro ilustraci malý příklad.
Příklad: Se stropy paušálních výdajů spolupracující osoba nepomůže
Pan Jiří provozuje advokátní praxi, kterou si jako OSVČ ročně vydělá 2 000 000 Kč, u nichž uplatňuje paušální výdaje 40 % z příjmů, jelikož prokazatelných výdajů má jen zhruba 10 %. Naposledy za rok 2017 půjde o 800 000 Kč, od roku 2018 klesá strop a tedy i maximum těchto paušálních výdajů na polovinu, tj. na 400 000 Kč.
Toto citelné daňové omezení paušálních výdajů od roku 2018 poplatník nevyřeší, pokud využije např. manželku jako spolupracující osobu a převede na ni podíl na příjmech a výdajích ze své samostatné činnosti v maximální výši v souladu s § 13 ZDP, aby převedený rozdíl příjmů a výdajů tedy nepřesáhl 540 000 Kč. Není tomu totiž tak, že by na spolupracující manželku advokát převedl pouze podíl na svých příjmech – např. 30 % ze 2 000 000 Kč, tj. 600 000 Kč, aby si mohla spolupracující manželka vypočítat své paušální výdaje 40 % z převedených příjmů, tj. 240 000 Kč. Na spolupracující manželku totiž podnikatel převádí nejen podíl na svých příjmech (zde např. 30 % ze 2 000 000 Kč), ale i stejný podíl na svých daňových výdajích, tedy již po výpočtu limitovaných paušálních výdajů 400 000 Kč (od roku 2018) – což činí 30 % ze 400 000 Kč = 120 000 Kč.