Daňové zvýhodnění na dítě 2017 (2018)

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor za podmínek uvedených v § 35c ZDP. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v § 35c odst. 1 ZDP ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě z částky 17 004 Kč na 19 404 Kč ročně a dále na třetí a každé další dítě z částky 20 604 Kč na 24 204 Kč ročně.

Postup pro uplatnění tohoto zvýšení daňového zvýhodnění je obsahem specifického bodu 21 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. Zde se uvádí, že ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2017. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2017 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že zákon č. 170/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2017, při zúčtování výplaty za měsíce leden až červen 2017 počítá zaměstnavatel při stanovení měsíční zálohy na daň zaměstnance s částkou daňového zvýhodnění 1 417 Kč na druhé dítě a 1 717 Kč na třetí a další dítě, a následně při zúčtování výplaty za měsíce červenec až prosinec 2017 počítá zaměstnavatel již s novou výší měsíčního daňového zvýhodnění 1 617 Kč na druhé dítě a 2 017 Kč na třetí a další dítě.

Zvýšené daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až červen 2017 bude poplatníkovi zohledněno v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, resp. v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, podané poplatníkem za zdaňovací období roku 2017. Další zákon, který se týká daňového zvýhodnění, je zákon č. 200/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zákon obsahuje novelu zákona o daních z příjmů, na základě které dochází od roku 2018 k navýšení daňového zvýhodnění na jedno (první) dítě na částku 15 204 Kč za rok, resp. na 1 267 Kč měsíčně.

Vývoj daňového zvýhodnění na dítě v Kč za rok

 I------------------------I------------I------------I------------I------------I I       Počet dětí       I  Rok 2015  I  Rok 2016  I  Rok 2017  I  Rok 2018  I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I první dítě             I   13 404   I   13 404   I   13 404   I   15 204   I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I druhé dítě             I   15 804   I   17 004   I   19 404   I   19 404   I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I třetí a další dítě     I   17 004   I   20 604   I   24 204   I   24 204   I I------------------------I------------I------------I------------I------------I 

Vývoj daňového zvýhodnění na dítě při výpočtu měsíční zálohy na daň v Kč

 I------------------------I------------I------------I------------I------------I I       Počet dětí       I  Rok 2015  I  Rok 2016  I  Rok 2017  I  Rok 2018  I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I první dítě             I    1 117   I    1 117   I   1 117    I   1 267    I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I druhé dítě             I    1 317   I    1 417   I    1 617   I    1 617   I I------------------------I------------I------------I------------I------------I I třetí a další dítě     I    1 417   I    1 717   I    2 017   I    2 017   I I------------------------I------------I------------I------------I------------I 

Jde-li o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Postup:

Zaměstnavatel při výpočtu zálohy na daň za měsíce leden až červen 2017 zohlední v rámci stanovení měsíční zálohy na daň daňové zvýhodnění na vyživované děti zaměstnance ve výši 1 117 Kč + 1 417 Kč + 1 717 Kč Z 4 251 Kč. Počínaje měsícem červenec 2017 pak činí měsíční daňové zvýhodnění na děti 1 117 Kč + 1 617 Kč + 2 017 Kč Z 4 751 Kč. V rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění pak zaměstnavatel zohlední daňové zvýhodnění na děti ve výši 13 404 Kč + 19 404 Kč + 24 204 Kč Z 57 012 Kč a rozdíl jako přeplatek na dani vyplatí zaměstnanci při zúčtování daně nejpozději za březen 2018.

V § 35c odst. 1 ZDP se zákonem č. 170/2017 Sb. zpřesňuje, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

Při uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě může dojít ke třem variantám:

Pro výplatu daňového bonusu v roce 2017 stanoví dosavadní znění § 35c odst. 4 ZDP omezující podmínku, dle které daňový může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjmy podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP (příjem ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku anebo z nájmu) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Pojem minimální mzda pro účely daně z příjmů je definován v § 21g ZDP. Pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2017 musí činit výše příjmů podle § 6 až § 9 ZDP alespoň 11 000 Kč x 6 Z 66 000 Kč.

Postup:

Poplatník uvede v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 základ daně 25 900 Kč a daň z příjmů 3 885 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2017 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP ve výši 65 000 Kč si nemůže poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na jedno dítě ve výši 13 404 Kč formou daňového bonusu v daňovém přiznání za rok 2017. Pokud by poplatník dosáhl za rok 2017 příjmy z podnikání ve výši alespoň 66 000 Kč, tedy o 1 000 Kč vyšší, jeho daňová povinnost by byla rovněž nulová, ale mohl by si v daňovém přiznání za rok 2017 uplatnit plnou výši daňového bonusu 13 404 Kč. V našem případě je vhodné převést uplatnění daňového zvýhodnění na manželku nebo družku, žijící s poplatníkem a dítětem ve společně hospodařící domácnosti, pokud tato má zdanitelné příjmy za rok 2017 vyšší než 66 000 Kč.

Pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti vyplývá z § 35d odst. 4 ZDP, že je-li výše měsíční zálohy na daň snížená o měsíční slevu na dani podle ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně.

Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový ve výši stanovené zákonem o daních z příjmů při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2017 alespoň výše 5 500 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu.

Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2017 částka 66 000 Kč.

Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

Postup:

Za měsíce září a říjen při zdanění ze superhrubé mzdy (příjem navýšený o pojistné na sociální pojištění a na zdravotní pojištění povinně hrazené zaměstnavatelem) a uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází měsíční záloha nulová. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci daňové zvýhodnění na dítě formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 117 Kč + 1 617 Kč Z Z 2 734 Kč, v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 5 500 Kč, proto zaměstnanci v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2017 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 66 000 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP mu zůstane vyplacený daňový za měsíce září a říjen 2017 zachován.

Pokud by zaměstnanec v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění dosáhl za rok 2017 příjmy alespoň 66 000 Kč, pak by měl nárok na daňové zvýhodnění formou výplaty bonusu na dvě děti ve výši 13 404 Kč + 19 004 Kč Z Z 32 408 Kč, přičemž by od této částky byl odečten vyplacený daňový za září a říjen ve výši 2 734 Kč.

Zákonem č. 170/2017 Sb. dochází ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP v tom smyslu, že se příjmy z nájmu a kapitálového majetku nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Změna ustanovení § 35c odst. 4 ZDP se uplatní ve smyslu bodu 1 přechodných ustanovení zákona až počínaje rokem 2018.

V důvodové zprávě vládního návrhu zákona se k této změně podmínek pro přiznání daňového bonusu mimo jiné uvádí, že v současné době praktické zkušenosti s tímto nástrojem ukazují, že zejména u příjmů z nájmu může docházet k umělému navyšování příjmů právě na výši šestinásobku minimální mzdy, přičemž v důsledku tohoto kroku vznikne nárok na daňový . V kombinaci s ostatními slevami na dani tak v krajním případě dodatečné umělé navýšení příjmu o 1 Kč přináší až 60 300 Kč daňového bonusu. Příjmy z nájmu a příjmy z kapitálového majetku nepodléhají povinnému pojistnému a toto chování tak přináší čistou daňovou výhodu.

Podle rozhodnutí vlády vzroste minimální mzda od ledna 2018 na částku 12 200 Kč. Pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2018 musí tedy činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 12 200 Kč x 6 Z 73 200 Kč. U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti plátce daně vyplatí od ledna 2018 zaměstnanci měsíční daňový v případě, že úhrn příjmů ze závislé činnosti vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň 0,5 x 12 200 Z 6 100 Kč.

 I-----------I----------------I-----------------------I-----------------------I I Zdaňovací I Minimální mzda I  Výše ročních příjmů  I Výše měsíčních příjmů I  I  období   I     v Kč       I      pro přiznání     I pro přiznání daňového I I           I                I daňového bonusu v Kč  I      bonusu v Kč      I I-----------I----------------I-----------------------I-----------------------I I   2017    I     11 000     I 66 000 (§ 6, § 7,     I 5 500 (§ 6)           I  I           I                I § 8, § 9)             I                       I I-----------I----------------I-----------------------I-----------------------I I   2018    I     12 200     I 73 200 (§ 6, § 7)     I 6 100 (§ 6)           I I-----------I----------------I-----------------------I-----------------------I 

Postup:

Ve zdaňovacím období roku 2017 má poplatník příjmy ze závislé činnosti a z nájmu v celkové výši 5 400 Kč x 12 měsíců + 80 000 Kč Z 144 800 Kč, takže dle znění § 35c odst. 4 ZDP pro rok 2017 splňuje podmínku pro přiznání daňového bonusu na tři děti ve výši 57 012 Kč v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jeho vypočtená daň v daňovém přiznání za rok 2017 ze superhrubé mzdy a dílčího základu daně z nájmu bude totiž po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka nulová.

Pokud by došlo ke stejné situaci u poplatníka i v roce 2018, pak na základě novely ZDP se příjmy z nájmu nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Kromě toho dojde ke zvýšení minimální mzdy, takže pro přiznání daňového bonusu je nutno dosáhnout příjmů ze závislé činnosti za rok 2018 ve výši 73 200 Kč (6 100 Kč měsíčně). Poplatník by tak za rok 2018 nesplnil podmínku pro přiznání daňového bonusu a daňové zvýhodnění na děti formou daňového bonusu by nemohl uplatnit.

V souvislosti s prokazováním nároku na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně poplatníkem plátci daně dle § 38l odst. 3 ZDP dochází zákonem č. 170/2017 Sb. k některým zpřesněním v písm. b), c) a e) tohoto ustanovení.