Novela zákona o pohřebnictví

Tato novela přináší zejména změny v následujících oblastech:

Tato změna se promítá již v ust. § 2 písm. a) a b) zákona o pohřebnictví, v němž je nově uvedeno, že tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte, a že jinými lidskými pozůstatky je plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je podle zvláštního právního předpisu od plodu oddělit; jiným lidským pozůstatkem je vždy plod po umělém přerušení těhotenství.

Změny, které novela v této oblasti přináší, mají zajistit, aby s těly mrtvých dětí (včetně plodů po potratu), bez ohledu na jejich váhu, nadále nebylo možné automaticky nakládat jako s klinickým odpadem.

Pokud došlo k potratu či ukončení těhotenství, je poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k potratu nebo ukončení těhotenství, na žádost ženy nebo ze zdravotních důvodů, povinen:

Pokud ve lhůtě 96 hodin nepožádá žádná z oprávněných osob o vydání jiných lidských pozůstatků k pohřbení, poskytovatel zdravotních služeb s nimi naloží jako s anatomicko-patologickým odpadem.

Novela zpřísňuje podmínky pro získání živnostenského oprávnění pro provozování pohřební služby. Jde zejména o: podmínky týkající se vzdělání a praxe žadatele o koncesi a podmínky týkající se zázemí žadatele - žadatel musí nově disponovat i místností pro úpravu těla zemřelého (postačí mít k dispozici jednu místnost, i pokud má tentýž provozovatel více dislokovaných provozoven), místnost musí splňovat předepsané podmínky (omyvatelné stěny, nepropustná podlaha, přívod vody apod.).

Taktéž jsou zpřísněny podmínky pro získání na provádění balzamace a konzervace.

Provozovatel pohřební služby je povinen zajistit:

Novela zpřesňuje požadavky na rakve, v nichž je možné pohřbívat. Definice konečné rakve je obsažena v ust. § 2 písm. k) zákona o pohřebnictví, kdy se musí jednat o pevně zavřenou rakev, vyrobenou z dřevěných desek nebo desek na bázi dřeva a splňující kritéria pevnosti rakve pro pohřbení nebo alespoň parametry ve shodě s určenou normou, definovanou v ust. § 4a zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

Provozovatel pohřební služby má nově povinnost vést evidenci o zacházení s lidskými pozůstatky a lidskými ostatky, obdobně jako již nyní mají provozovatelé krematoria. Taktéž je podrobněji upravena povinnost vypracovat řád pro provozování pohřební služby a stanoveny jeho povinné náležitosti.

Novela nově výslovně uvádí, že pouze vypravitel pohřbu je oprávněn otevřít konečnou rakev nebo urnu. Toto ustanovení je doplněno do zákona o pohřebnictví z důvodu ochrany spotřebitele (pozůstalých)¹⁾, a dále z důvodu ochrany piety a důstojnosti uložených lidských pozůstatků. Pohřební služby jsou povinny zdržet se sjednávání pohřbení v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb, a to i prostřednictvím jiné osoby.

Lidské pozůstatky (a nově také jiné lidské pozůstatky) musí být v chladicích zařízeních umístěny vždy v rakvi.

Obce proto budou zajišťovat pohřbení při splnění zákonných podmínek v přenesené působnosti, a to zejména s ohledem na snahu o zefektivnění celého procesu a snížení nákladů s touto činností spojených²⁾. Nově bude též možná spolupráce obcí formou veřejnoprávních smluv. Obce na tuto svoji činnost obdrží od státu příspěvek, i tak však budou povinny přihlásit své pohledávky z titulu účelně vynaložených nákladů vždy do dědického řízení.

Pokud obec zajišťuje pohřbení těla zemřelého zpopelněním, budou zpopelněné lidské ostatky v urně nově vždy uloženy na veřejném pohřebišti.

Novela podrobněji a systematičtěji upravuje problematiku dozoru nad oblastí pohřebnictví.

Dozorovými orgány jsou: obecní živnostenské úřady, krajské hygienické stanice, krajské úřady a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Zákon o pohřebnictví pak v novém ust. § 25a vymezuje, a taktéž rozšiřuje jednotlivých dozorových orgánů.

Právní úprava přestupků reaguje na nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich³⁾. Dochází k vymezení některých nových přestupků i ke zpřísnění sankcí, zejména výše pokut.

Novela dále například:

Novela mění i některé další zákony, například živnostenský zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví či zákon o zdravotních službách, nejedná se však o žádné významné změny.