Jaké pohledávky se dodaňují při ukončení podnikání OSVČ?
Ing.
Martin
Děrgel
Z důvodu odchodu do starobního důchodu podnikatel končí s řemeslnou živností. Stroje a zásoby pod
cenou odprodá jiné firmě, žádné neuhrazené závazky nemá, ale jak má naložit s pohledávkami? Na
pohledávky by jen těžko našel kupce, některé jsou už promlčené a několik dlužníků (vesměs s. r. o.)
již po konkursu zaniklo.
Tazatel neupřesňuje způsob uplatnění výdajů, přičemž ve hře jsou tři varianty: podvojné
účetnictví (což je u OSVČ zcela výjimečné), daňová evidence podle
§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění p. p., nebo tzv. paušální výdaje zákonem stanoveným procentem z příjmů dle
§ 7 odst. 7 ZDP (u řemeslné živnosti jde o 80 % z
příjmů), až do částky 1 600 000 Kč. V případě účetnictví nejsou při ukončení podnikání obvyklé
obchodní pohledávky daňovým problémem, jelikož byly zdaněny (zahrnuty do základu daně z příjmů)
ihned při jejich vzniku, bez ohledu na úhradu dlužníkem. Takže lze případně jen uvažovat o možnosti
tvorby zákonných opravných položek k problémovým pohledávkám a o jejich daňově účinném odpisu, a to
za podmínek § 24 odst. 2 písm. y) ZDP -
například právě z důvodu zániku dlužníka, který nebyl spojenou osobou.
Pravděpodobnější je, že poplatník vedl daňovou evidenci nebo uplatňoval paušální výdaje. I
když mezi těmito dvěma systémy daňových výdajů je samozřejmě řada zásadních rozdílů, tak kupodivu
obdobně přistupují k neuhrazeným pohledávkám při ukončení (příp. dlouhodobém přerušení) samostatné
činnosti. V obou případech je stanovena jednorázová úprava základu daně v
§ 23 odst. 8 písm. b) bodech 2 a 3 ZDP, která
spočívá ve zvýšení o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. Nezdaňovanou
výjimkou jsou pohledávky, resp. jejich dlužníci, uvedení v
§ 24 odst. 2 písm. y) ZDP; jde od pohledávky za
dlužníkem:
-
u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující a
pohledávka byla přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové
podstaty,
-
který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí, na základě výsledků insolvenčního
řízení,
-
který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
nebo
-
byl právnickou osobou (nikoli spojenou osobou dle
§ 23 odst. 7 ZDP) a zanikl bez právního
nástupce,
-
anebo na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, byla uplatňována veřejná
dražba, nebo
-
jehož majetek, k němuž se daná pohledávka váže, byl postižen exekucí (na základě
jejich výsledků).
Z uvedeného je zřejmé, že tomuto „dodanění“
alias
úpravě základu daně při ukončení
podnikání OSVČ s daňovou evidencí nebo paušálními výdaji nepodléhají např. pohledávky za zemřelým či
zaniklým dlužníkem (bez nástupce). Pozor na důvod zrušení konkursu pro zcela nepostačující majetek
dlužníka (jiný důvod zrušení konkursu není významný), kde je podmínkou, že věřitel pohledávku
přihlásil u insolvenčního soudu.Pokud OSVČ při ukončení podnikání v souladu s
§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP ad výše základ daně
navýší o takto „dodaněnou“ pohledávku, pak její případnou pozdější úhradu dlužníkem již nebude
podruhé zdaňovat.