Uplatňování DPH ve svobodných pásmech
Ing.
Václav
Benda
Novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
zákon o DPH), která byla provedena zákonem č.
243/2016 Sb., byly v návaznosti na nový
celní zákon, který vychází z celních předpisů
Evropské unie, provedeny také změny v pravidlech pro uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) při
dovozu a vývozu zboží. Dřívější celní
kodex
Společenství byl od 1. května 2016 nahrazen nařízením
Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze
dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex
Unie. Změny v
zákoně o DPH se v návaznosti na celní kodex
Unie
týkaly zejména oblasti svobodných skladů a svobodných pásem, pro které platila do účinnosti uvedené
novely z hlediska uplatňování DPH řada výjimek. Tyto výjimky, které vyplývaly z dřívějšího znění
zákona o DPH, byly novelou
zákona o DPH s účinností od 29. 7. 2016
zrušeny.V článku jsou nejprve stručně shrnuta dříve platná specifická pravidla pro uplatňování DPH
ve vztahu ke svobodným skladům a svobodným pásmům. Návazně jsou s využitím příkladů a v návaznosti
na informaci GFŘ zveřejněnou v dubnu 2017 vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH ve
vztahu ke svobodným pásmům, protože podle celního kodexu již nemohou v členských státech fungovat
svobodná pásma.
Dřívější specifická pravidla pro svobodné sklady a svobodná pásma
Podle dřívějšího znění zákona o DPH platného
do 29. 7. 2016 byly prakticky svobodné sklady a svobodná pásma považovány za území mimo území
Evropské unie. Vrácení zboží ze svobodného skladu nebo svobodného pásma zpět do tuzemska bylo v této
souvislosti považováno za dovoz zboží. Umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo
svobodného skladu bylo naopak považováno za vývoz zboží. Dodání zboží umístěného ve svobodném skladu
nebo ve svobodném pásmu bylo osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Obdobně bylo osvobozeno
od daně s nárokem na odpočet daně poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném
skladu nebo ve svobodném pásmu.
Podle důvodové zprávy k novele zákona o DPH
provedené zákonem č. 243/2016 Sb. bylo v roce 2016 v
České republice povoleno 10 svobodných pásem, což je, s výjimkou Chorvatska, nejvíce v porovnání s
ostatními členskými státy. Svobodné sklady nebyly v České republice zřízeny a navíc podle nového
celního kodexu Unie již mohou existovat pouze svobodná pásma, nikoli svobodné sklady. Změny týkající
se zavedení zdaňování transakcí ve svobodných pásmech byly podle důvodové zprávy vyvolané nutností
reagovat na situace, ke kterým ve svobodných pásmech dochází. Ze zboží, které bylo umístěno ve
svobodných pásmech, bylo podle důvodové zprávy 80 % až 90 % vyváženo do třetích zemí, a to většinou
do Ruska a Ukrajiny. Přitom bylo toto zboží většinou vyváženo za nižší cenu, než za kterou bylo do
svobodného pásma umístěno. U zboží, které bylo umístěno ve svobodném pásmu, zpravidla vždy docházelo
k prodeji a zpětnému nákupu tohoto zboží přes společnost se sídlem v daňových rájích. Cílem těchto
transakcí bylo tedy prakticky zásadní snížení ceny zboží. Riziko existovalo také v případě, kdy bylo
zboží umístěno do svobodného pásma, v tomto svobodném pásmu bylo prodáno a následně nebylo vyvezeno,
ale bylo vráceno zpět do tuzemska s mnohem nižším základem daně a tím docházelo prakticky ke snížení
přiznávané daně.
Dovozem zboží se podle § 20 zákona o DPH
rozumí zejména vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň se přitom vybere ve vazbě na
vymezení místa plnění při dovozu zboží podle § 12 zákona o
DPH až v zemi, kdy je zboží propuštěno do příslušného režimu, v němž vzniká povinnost přiznat
daň při dovozu. Za dovoz zboží bylo pro účely DPH považováno do 29. 7. 2016 také vrácení zboží,
které bylo po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v
tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se však logicky nepovažovalo dodání
zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží do
třetí země přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.
V § 23 zákona o DPH, v němž je vymezeno
uskutečnění plnění a vznik povinnosti přiznat daň při dovozu zboží, byla do 29. 7. 2016 zakotvena
navazující výjimka pro svobodné sklady a svobodná pásma, podle níž vznikala povinnost zaplatit daň
při dovozu zboží také dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve
svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku zpět do tuzemska.
Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je podle
§ 33 zákona o DPH obecně rozhodnutí o propuštění
zboží do celního režimu, ve kterém vzniká povinnost přiznat nebo zaplatit daň. Daňovým dokladem při
vrácení zboží ze svobodného pásma nebo skladu zpět do tuzemska bylo rozhodnutí o vyměřené dani
vydané celním úřadem, a to za předpokladu, že na jeho základě byla daň zaplacena.
Základem daně při dovozu zboží je obecně podle §
38 zákona o DPH součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z
důvodu dovozu zboží a případné spotřební daně a dále vedlejších výdajů, které jsou vynaloženy při
přepravě až do prvního místa určení v tuzemsku, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při
výpočtu cla. Základ daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo dovezeno nebo umístěno do
svobodného skladu nebo svobodného pásma, byl stanoven specifickým způsobem. Byl přitom rozlišován
postup pro případy, kdy docházelo ke změně vlastnického práva, a pro případy, kdy k této změně
nedocházelo.
Novelou zákona o DPH byl s účinností od 29.
7. 2016 zrušen jak dřívější § 20 odst. 3 zákona o
DPH, tak i navazující ustanovení upravující vznik povinnosti přiznat daň a základ pro výpočet
daně při jeho vrácení do tuzemska ze svobodného skladu nebo svobodného pásma, pro něž již tedy
dřívější výjimky při uplatňování daně při dovozu zboží, tak jak vyplývaly z příslušných ustanovení
zákona o DPH, neplatí.
Vývozem zboží se pro účely DPH obecně rozumí podle
§ 66 zákona o DPH výstup zboží z území Evropské
unie na území třetí země. Vyvážené zboží musí být přitom podle dosavadního znění
zákona o DPH prokazatelně propuštěno do celního režimu
vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo propuštěno do celně schváleného určení
zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství podle nařízení Rady č. 2913/92, kterým se
vydává celní
kodex
Společenství. Dodání zboží z tuzemska spojené s vývozem zboží je za splnění
stanovených podmínek osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.Za vývoz zboží se pro účely DPH do 29. 7. 2016 považovalo také umístění nebo dodání zboží
do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Návazně bylo umístění nebo dodání zboží do
svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně
stejně jako vývoz zboží do třetích zemí. Novelou zákona bylo s účinností od 29. 7. 2016 toto
dřívější osvobození od daně pro umístění či dodání zboží do svobodného pásma zrušeno. Toto dodání
zboží je tedy po 29. 7. 2016, jak je podrobněji vysvětleno v dalším textu, v tuzemsku zdanitelným
plněním.
Podle § 68 odst. 15 dřívějšího znění zákona o
DPH bylo od daně s nárokem na odpočet daně osvobozeno dodání zboží umístěného ve svobodném
skladu nebo ve svobodném pásmu a také poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve
svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu, např. skladování nebo jiná manipulace se zbožím. Novelou
zákona o DPH byl s účinností od 29. 7. 2016 tento
odstavec zrušen a znamená to, že po účinnosti této novely je dodání zboží umístěného ve svobodném
pásmu zdanitelným plněním v tuzemsku ve standardním režimu zdanění, případně v režimu přenesení
daňové povinnosti. Stejně tak bylo zrušeno osvobození od daně při poskytnutí služeb vztahujících se
ke zboží umístěnému ve svobodném pásmu, nyní jde o standardní zdanitelné plnění, u něhož se stanoví
místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tj.
podle sídla příjemce služby, který je osobou povinnou k dani.
Umístění zboží do svobodného pásma
Podle aktuálně platného znění zákona o DPH
již nelze umístění zboží do svobodného pásma považovat za vývoz zboží, který je osvobozen od daně s
nárokem na odpočet daně. Je-li plátcem zboží pouze umisťováno do svobodného pásma bez přechodu práva
nakládat se zbožím jako vlastník, nejde ani o dodání zboží, tj. o plnění, které by bylo předmětem
DPH. Je-li však zboží umístěno do svobodného pásma a zároveň přechází právo nakládat se zbožím jako
vlastník, jde o dodání zboží podle § 13 zákona o
DPH. Toto dodání zboží je předmětem DPH za podmínek stanovených v
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH, tj. musí jít
o dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem
plnění podle § 7 odst. 1 nebo
2 zákona o DPH v tuzemsku. Při stanovení vzniku
povinnosti přiznat daň je třeba od 1. 7. 2017 postupovat podle nového
§ 20a zákona o DPH, v němž je vymezen vznik
povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby. Podle § 20a odst. 1 nadále vzniká
povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného
plnění, který je vymezen v novelizovaném znění § 21 zákona
o DPH. Z § 20a odst. 2 zákona o DPH
obdobně jako dříve vyplývá, že je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká
povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí této úplaty. Tato povinnost však neplatí,
není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
Příklad:
Přiznání daně při dodání zboží do svobodného pásma v tuzemsku
Obchodní společnost A, která je plátcem daně, přijala od jiného plátce B dne 3. 7. 2017
zálohu na dodání zboží, které podléhá základní sazbě daně 21 % a uskuteční se až v srpnu 2017, a to
ve výši 50 000 Kč. Zboží bude společností A dodáno z výrobního závodu v tuzemsku společnosti B do
svobodného pásma na území ČR. Společnosti A vzniká k datu přijetí této úplaty povinnost přiznat daň
podle § 20a odst. 2 zákona o DPH, tj. v daňovém
přiznání za měsíc červenec 2017 přizná daň ve výši 8 680 Kč (50 000 x 0,1736), protože částka zálohy
50 000 Kč je chápána jako částka včetně daně. Dodání zboží do svobodného pásma, na něž byla přijata
uvedená záloha, bude uskutečněno dne 3. 8. 2017 a k tomuto datu vzniká plátci, který dodal zboží,
povinnost přiznat daň ve smyslu § 37a zákona o DPH
z celkové sjednané ceny snížené o úplatu přijatou v červenci 2017, z níž již byla daň přiznána. Při
celkové ceně 100 000 Kč bude tedy daň přiznána z částky 50 000 Kč (100 000 - 50 000) včetně daně,
tj. v daňovém přiznání za měsíc srpen 2017 přizná plátce daň ve výši 8 680 Kč. V uvedeném případě
jde tedy prakticky o standardní dodání zboží v tuzemsku, u něhož nelze od 29. 7. 2016 uplatnit
osvobození od daně.
Jestliže by šlo o dodání zboží, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti vymezené
§ 92b,
§ 92c a
§ 92f zákona o DPH a navazujícím prováděcím
nařízení vlády č. 3621/2014 Sb., postupovalo
by se podle § 92a zákona o DPH a osobou povinnou
přiznat daň by byl plátce, jemuž bylo do svobodného pásma v tuzemsku dodáno zboží v režimu přenesení
daňové povinnosti, jak vyplývá z § 108 odst. 1 písm.
h) zákona o DPH.
Pořízení zboží z jiného členského státu s umístěním do svobodného pásma
Je-li plátcem nebo identifikovanou osobou pořízeno zboží z jiného členského státu a
umístěno do svobodného pásma v tuzemsku, jde o standardní pořízení zboží z jiného členského státu
podle § 16 zákona o DPH, u něhož je místo plnění
podle § 11 zákona o DPH v tuzemsku. Osobou povinnou
přiznat daň je podle § 108 odst. 1 písm. b) zákona o
DPH plátce nebo identifikovaná osoba, kteří pořizují zboží z jiného členského státu.
Skutečnost, že je pořizované zboží umístěno do svobodného pásma v tuzemsku, nemá na vznik této
povinnosti vliv.
Povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci nebo
identifikované osobě v souladu se směrnicí o DPH
podle § 25 zákona o DPH, který se novelou
zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 nezměnil, k
patnáctému dni následujícího měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud
byl daňový doklad vystaven před tímto patnáctým dnem měsíce, vzniká plátci nebo identifikované osobě
povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu.
Přemístění zboží z jiného členského státu do svobodného pásma v tuzemsku se považuje za
specifické pořízení zboží z jiného členského státu podle
§ 16 odst. 5, případně
§ 16 odst. 4 zákona o DPH. Povinnost přiznat daň
v těchto případech vzniká podle § 25 odst. 2 zákona o
DPH dnem přemístění zboží do tuzemska.
Vyjmutí zboží ze svobodného pásma
Vyjmutí zboží ze svobodného pásma je třeba od 29. 7. 2016 chápat jako standardní plnění,
tj. dodání zboží v tuzemsku nebo dodání zboží do jiného členského státu nebo vývoz zboží do třetí
země, a to podle konkrétních dodacích a smluvních podmínek. Při tomto dodání zboží se postupuje
stejně, jako kdyby se zboží nenacházelo ve svobodném pásmu, jak také potvrzuje informace
GFŘ.
Je-li však plátcem vyjmuto ze svobodného pásma umístěné zboží ze třetí země, které nebylo
dosud propuštěno do celního režimu volného oběhu v některém z členských států a propuštěno ze
svobodného pásma do tuzemska, jde o dovoz zboží ze třetí země, z něhož musí přiznat daň dovozce, jak
vyplývá z § 108 zákona o DPH, a to podle pravidel
stanovených § 23 zákona o DPH. Je-li dovozce
plátcem daně, vzniká mu za splnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně při dovozu zboží
nárok na odpočet daně podle § 72 zákona o
DPH.
Dodání zboží umístěného ve svobodném pásmu
Dodání zboží, ať již s celním statusem Unie nebo bez celního statusu Unie, umístěného ve
svobodném pásmu a poskytnutí služeb vztahujících se k tomuto zboží, je od 29. 7. 2016 zdanitelným
plněním. Místo plnění při takovém dodání zboží je podle §
7 odst. 1 zákona o DPH v tuzemsku, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo
přepravy, tj. místem plnění je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání
uskutečňuje.
U poskytnutí služeb vztahujících se k tomuto zboží se místo plnění stanoví podle
§ 9 odst. 1 zákona o DPH, podle něhož je místem
plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba sídlo, případně
provozovnu, je-li služba poskytnuta této provozovně. Ve stanovených případech se využije speciální
pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo
provozovnu ve třetí zemi a je plátcem, které vyplývá z §
9a zákona o DPH, podle něhož se za místo plnění v tomto případě považuje tuzemsko, pokud ke
skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku.
Při dodání zboží ve svobodném pásmu jako při dodání zboží v tuzemsku se obecně uplatní
standardní režim zdanění, který byl vysvětlen v předchozím příkladu, tj. povinnost přiznat daň na
výstupu vzniká plátci jako dodavateli zboží. Při dodání zboží ve svobodném pásmu může být od 29. 7.
2016 aplikován postup vyplývající z § 108 odst. 1
písm. d) zákona o DPH, který byl do zákona doplněn ve vazbě na nový
celní zákon. Z tohoto písmene vyplývá
povinnost přiznat daň plátci, kterému je osobou neusazenou v tuzemsku, která není registrovaná v
České republice jako plátce, dodáno zboží s místem plnění v tuzemsku.
Toto ustanovení se nepoužije v případě, že plátce, kterému je dodáno zboží, nesplnil svou
registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je
registrován jako plátce. Podle dřívějšího znění zákona o
DPH vznikala v uvedeném případě povinnost přiznat daň osobě neusazené v tuzemsku, která se v
této souvislosti stala okamžitě k datu prvního dodání zboží plátcem podle
§ 6c odst. 2 zákona o DPH, s výjimkou dodání
zboží ve svobodném pásmu, na které se dříve vztahovalo osvobození od daně podle § 68 odst. 15 dříve
platného znění zákona o DPH.
Z § 24 zákona o DPH je po novelizaci
provedené od 1. 7. 2017 vymezen den uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při
dodání zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku. Z
§ 24 odst. 1 zákona o DPH vyplývá, že plátci,
který nakoupí zboží umístěné ve svobodném pásmu od osoby neusazené v tuzemsku, vzniká povinnost
přiznat daň obecně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. ke dni dodání předmětného zboží, jak
je vysvětleno v následujícím příkladu.
Příklad:
Přiznání daně při dodání zboží ve svobodném pásmu osobou neusazenou v tuzemsku plátci
daně
Firma se sídlem v Rakousku jako osoba neusazená v tuzemsku, která není v České republice
plátcem daně, dovezla v červenci 2017 z Číny zboží, které bylo v tuzemsku umístěno do svobodného
pásma, a proto z něj dovozci nevznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží v České republice.
Rakouská firma toto zboží umístěné ve svobodném pásmu prodala dne 2. 7. 2017 plátci daně. Povinnost
přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. d) zákona o
DPH vzniká plátci daně, který zboží koupil, a to k datu dodání zboží. Daň plátce přizná v ř.
12 přiznání k DPH za červenec 2017 a nárok na odpočet daně za splnění stanovených podmínek uplatní v
ř. 43 stejného daňového přiznání. V kontrolním hlášení za červenec 2017 vykáže plátce předepsané
údaje o přiznané dani v části A.2.