V dnešní době má mnoho zaměstnavatelů problém se získáním kvalifikovaných pracovníků. Stále častěji proto hledají „hlavy“ nebo „šikovné ruce“ již na školách. Aby měl budoucí zaměstnavatel jistotu, že u něj po dokončení studia žák nebo student nastoupí, uzavírá s ním smluvní vztah. Ve smlouvě se může firma zavázat, že bude budoucímu zaměstnanci poskytovat tzv. motivační příspěvek.
Motivační příspěvek pro studenty
Ing.
Simona
Kropáčková,
je účetní a ekonomickou poradkyní
Motivační příspěvek se dostává stále více do podvědomí daňových poplatníků. Ovšem teorie není praxe, v níž se objevuje mnoho otázek. Například: „Mohu motivační příspěvek uvádět ve mzdách, když jde o budoucího zaměstnance? Má poplatník vést i v tomto případě mzdový list? Jak to bude se zdaněním a veřejnoprávním pojištěním?“ Odpovědi na tyto otázky si postupně rozebereme.
Co je myšleno motivačním příspěvkem?
Od roku 2011 je v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), konkrétně v ustanovení § 24 odst. 2 písm. zu), uvedeno: motivačním příspěvkem se rozumí příspěvek poskytnutý žákovi/studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon budoucího povolání na základě smluvního vztahu na:
-
stipendium,
-
příspěvek na stravování,
-
příspěvek na ubytování,
-
příspěvek na vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních souvisejících s budoucím výkonem profese,
-
jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání,
-
příspěvek na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů,
a to do výše 5 000 Kč měsíčně, v případě vysoké školy až do výše 10 000 Kč měsíčně. Příspěvek přesahující tento limit již není považován za daňový výdaj [§ 25 odst. 1 písm. j) ZDP].
Co musí zaměstnavatel udělat, aby mohl motivační příspěvek poskytovat?
Předně by si měl zaměstnavatel najít studenta, který by byl vhodným kandidátem na profesi, kterou by měl v budoucnu vykonávat. Dalším krokem by mělo být sepsání smlouvy o poskytování motivačního příspěvku, kde by bylo vhodné uvést formu poskytovaného příspěvku (např. stipendium), dále četnost jeho výplaty a nezapomenout ani na ujednání o předčasném ukončení studia nebo nenastoupení k zaměstnavateli po jeho ukončení (zde by bylo vhodné si sjednat sankci v podobě vrácení příspěvku studentem). Tato smlouva by měla být podkladem i pro případnou kontrolu ze strany správce daně.
Obecně je však zásadní problém v uzavření smlouvy se studentem, kterému není 18 let, neboť nemá plnou právní subjektivitu a je otázka, zda to může za studenta spolupodepsat rodič, jako zákonný zástupce. Teoreticky se může pak student dovolávat neplatnosti sankcí nebo dalších ujednání, jelikož by byl chráněn jako slabší strana.
Jak bude tento příjem zdaněn daní z příjmů?
Na straně studentů jde o zdanitelný příjem související s budoucím zaměstnáním. Konkrétně podle § 6 písm. d) ZDP, který uvádí příjmy plynoucí se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti.
Pro zdanění daní z příjmů je rozhodující, zda žák nebo student u zaměstnavatele podepsal tiskopis Prohlášení poplatníka. Pokud žák nebo student podepíše Prohlášení, uplatní si slevu na poplatníka. Pokud doloží potvrzení o studiu, uplatní si také slevu na studenta.
V praxi se může objevit případ, kdy student má u poplatníka uzavřenou dohodu o provedení práce a zároveň má na základě smlouvy nárok na motivační příspěvek. Pokud student nepodepíše Prohlášení, bude mít dva samostatné základy daně. Dohoda o provedení práce bude zdaněna srážkovou daní a motivační příspěvek bude zdaněn v režimu zálohové daně. Pokud student tiskopis Prohlášení podepíše, bude mít jeden základ daně v režimu zálohové daně.
Motivační příspěvek je mzdovým nákladem a bude zaznamenán do mzdového listu.
Podléhá motivační příspěvek zdravotnímu a sociálnímu pojištění?
V případě motivačního příspěvku není uzavřen žádný pracovněprávní vztah, proto tento příjem nepodléhá pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Ovšem v některých případech došlo k nesprávnému pochopení smyslu motivačního příspěvku a plátci bylo místně příslušnou správou sociálního zabezpečení pojištění doměřeno. Konkrétně šlo o případ, kdy byl se studentkou uzavřen pracovní poměr a zároveň jí byl poskytován motivační příspěvek. V tomto případě byl motivační příspěvek považován za další příjem v rámci uzavřeného pracovněprávního vztahu, a proto podléhal sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení, v případě souběhu současného zaměstnání a motivačního příspěvku je důležité též zkoumat, co má zaměstnavatel se zaměstnancem smluveno. Zda mu je motivační příspěvek poskytován v souvislosti s jeho pracovním poměrem, dohodou o provedení práce, nebo ne. V případě dohod o provedení práce, kdy není motivační příspěvek poskytován na základě těchto dohod, nebude motivační příspěvek zahrnut do vyměřovacího základu studenta.
Pokud tedy zaměstnavatel poskytuje motivační příspěvek studentovi např. s podmínkou, že po dokončení studia bude u zaměstnavatele pracovat ještě po dobu pěti let na pozici, kterou u zaměstnavatele nyní zastává, pak je motivační příspěvek poskytován v souvislosti se zaměstnáním a je třeba ho zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného (za předpokladu, že vznikla účast na pojištění).
Naopak, pokud bude motivační příspěvek poskytován např. za podmínky, že student po ukončení studia nastoupí k zaměstnavateli jako ekonom, ale v současné době pracuje u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce na pozici recepční, souvislost mezi aktuálním zaměstnáním a poskytováním motivačního příspěvku není žádná, a proto nebude motivační příspěvek zahrnován do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.
Příklad:
Firma XX, s. r. o., poskytuje motivační příspěvek na základě smluvního vztahu studentovi vysoké školy ve výši 8 000 Kč měsíčně. Student podepsat prohlášení poplatníka a doložil potvrzení o studiu.
Postup:
I-----------------------------------I------------I I Měsíční příspěvek studentovi I 8 000 Kč I I-----------------------------------I------------I I Zdravotní a sociální pojištění I 0 Kč I I-----------------------------------I------------I I Záloha na daň ve výši 15 % I 1 200 Kč I I-----------------------------------I------------I I Sleva na poplatníka I 2 070 Kč I I-----------------------------------I------------I I Sleva na studenta I 335 Kč I I-----------------------------------I------------I I Čistá mzda I 6 000 Kč I I-----------------------------------I------------I
Poznámka:
Uplatňování slevy na studenta je v případě motivačního příspěvku nadbytečné, neboť i v případě max. možné daňově uznatelné částky 10 000 Kč u poplatníka je měsíční záloha na daň z tohoto příjmu v částce 1 500 Kč, což je stále méně, než je sleva na poplatníka v částce 2 070 Kč.
Co když budoucí zaměstnanec nakonec k poplatníkovi nenastoupí?
Smyslem poskytování motivačního příspěvku je, aby byl po ukončení studia s příjemcem příspěvku uzavřen pracovněprávní vztah. Zákon nestanovil, o jaký druh pracovního poměru se má jednat a jak dlouho má trvat. V zákoně není ani řešena situace, kdy pracovněprávní vztah uzavřen nebude. Lze se však obávat, že pokud by nebyl po ukončení studia se zaměstnavatelem uzavřen žádný pracovněprávní poměr, mohla by být daňová uznatelnost motivačního příspěvku ze strany finančního úřadu rozporována, pokud by správce daně měl podezření, že jednání poplatníka bylo pouze za účelem snížení daňové povinnosti. Zvláště, pokud jde například o fyzickou osobu, která poskytuje motivační příspěvek osobě blízké, například svému dítěti. Případné vyrovnání mezi studentem a organizací, která motivační příspěvek poskytovala, je věcí jejich smluvního vztahu.