Novela zákona o střetu zájmů

Podle důvodové zprávy k zákonu (sněmovní tisk č. 564) do účinnosti novely přestupky v oblasti střetu zájmů projednávají obce s rozšířenou působností, kterých je v České republice 205. Dílčí část oblasti střetu zájmů spojenou s ochranou osobních údajů projednává Úřad pro ochranu osobních údajů. Evidenční orgán, který se z dostupných zdrojů dozví, že byl spáchán přestupek v oblasti střetu zájmů, má povinnost oznámit tuto skutečnost zmíněným orgánům k projednání v přestupkovém řízení. Na tyto orgány se může obrátit dále každý, kdo má podezření, že veřejný funkcionář spáchal přestupek podle zákona.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují nejednotně, řízení bývá odloženo či zastaveno, za spáchaný přestupek nejsou ukládány obecními úřady obcí s rozšířenou působností totožné sankce. Na tuto praxi opět poukazuje především neziskový sektor. Pokud je řízení o přestupku vůbec dokončeno, je uložená pokuta v řádech tisíců. Maximální výše pokuty za přestupek v oblasti střetu zájmů je 50 000 Kč, což není s ohledem na příjmy některých veřejných funkcionářů citelná sankce. Na druhé straně je mnoho veřejných funkcionářů, pro které by maximální výše pokuty zanedbatelná nebyla, zejména komunálních politiků v obcích, ve kterých vykonávají funkci jako neuvolněnou.

Zmíněná maximální sankce ve výši 50 000 Kč je s ohledem na možné následky protiprávního jednání nízká. Zároveň v současné právní úpravě chybí některé sankce, například sankce za nesplnění zákazu výkonu činnosti podle § 6 zákona. Za protiprávní jednání právnických osob nelze podle stávající právní úpravy uložit sankci, praví se mimo jiné v důvodové zprávě.

V § 3 zákona č. 159/2006 Sb. se vkládá nový odstavec 1, který zní: (1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

Za § 4 se vkládají nové § 4a až 4c, které včetně poznámek pod čarou č. 14 a 15 znějí:

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

(2) Veřejný funkcionář uvedený v odstavci 1 je povinen ukončit provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku nebo ukončit svou účast nebo členství v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, bez zbytečného odkladu poté, co začal vykonávat svou funkci, nejpozději však do 60 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující ke splnění povinnosti uvedené podle věty první. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

(3) Veřejný funkcionář, který neukončil svou účast nebo členství v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle odstavce 2, nesmí v této obchodní korporaci vykonávat hlasovací práva. Pokud je veřejný funkcionář jediným společníkem v obchodní společnosti, nesmí při výkonu působnosti nejvyššího orgánu této obchodní společnosti činit jiná rozhodnutí, než která ukládá zákon nebo která se týkají zrušení obchodní společnosti, anebo volit orgány obchodní společnosti nebo jejich členy, ledaže jim zanikla funkce.

Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Podrobnější výklad novely zákona o střetu zájmu přineseme v příštích číslech DHK.