Vymezení základních daňových ukazatelů ČR a jejich výpočet

Stanovení velikosti veřejného sektoru (a tím i velikosti daňového zatížení) je citlivou záležitostí. Zvětšování objemu veřejných rozpočtů může na jedné straně narušit správné fungování tržního mechanismu a vést k neefektivitě, na straně druhé poddimenzování veřejného sektoru povede k tomu, že veřejné rozpočty nebudou moci plnit své přerozdělovací a stabilizační funkce.

Jedním ze základních makroekonomických kritérií, podle kterých se posuzuje úspěšnost země, je hrubý domácí produkt (HDP), resp. jeho růst. Právě ukazatele na bázi HDP jsou nejčastěji používané pro měření daňové zátěže obyvatel země.

Komplexním měřítkem daňového zatížení obyvatel je ukazatel daňové kvóty. Ten je stanoven jako poměr celkových příjmů veřejných rozpočtů plynoucích ze všech daní včetně odvodů daňového charakteru k hrubému domácímu produktu (HDP) v běžných cenách.

HDP představuje souhrn všech zboží a služeb vyrobených v daném roce v ekonomice.

Daňová kvóta = výnosy z daní a povinného pojištění/HDP x 100 (v %).

Kromě tohoto souhrnného ukazatele existují dílčí daňové kvóty, které mají v čitateli pouze výnosy z určitého druhu daní. Tyto dílčí daňové kvóty vycházejí z klasifikace daní podle metodiky OECD, kterou ukazuje tabulka č. 1. Nejčastěji se používá dílčí daňová kvóta přímých daní celkem (1000/HDP) v členění na osobní důchodové daně, tedy v ČR daň z příjmů fyzických osob (1100/HDP), a korporátní daně, v ČR daň z příjmů právnických osob (1200/HDP), dílčí daňová kvóta příspěvků na sociální pojištění (2000/HDP) a dílčí daňová kvóta nepřímých daní, v ČR jde o součet výnosů DPH, spotřebních a energetických daní (5000/HDP).

Tabulka č. 1: Klasifikace daní dle metodiky OECD

I-------I--------------------------------------------------------------------I I 1 000 I Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů                        I I-------I--------------------------------------------------------------------I I       I 1 100 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů od jednotlivců   I I       I 1 200 Daně z příjmů, zisků a kapitálových výnosů od společností    I I       I 1 300 Položky, které nelze jednoznačně zařadit mezi 1 100 a 1 200  I I-------I--------------------------------------------------------------------I I 2 000 I Příspěvky na sociální zabezpečení                                  I I-------I--------------------------------------------------------------------I I       I 2 100 Zaměstnanci                                                  I I       I 2 200 Zaměstnavatelé                                               I I       I 2 300 Samostatně výdělečná osoba nebo nezaměstnaná                 I I       I 2 400 Nezařaditelné do 2 100, 2 200 a 2 300                        I I-------I--------------------------------------------------------------------I I 3 000 I Daně z mezd a pracovních sil                                       I I-------I--------------------------------------------------------------------I I 4 000 I Daně majetkové                                                     I I-------I--------------------------------------------------------------------I I       I 4 100 Pravidelné daně z nemovitého majetku                         I I       I 4 200 Pravidelné daně z čistého jmění                              I I       I 4 300 Daně z nemovitostí, dědické a darovací                       I I       I 4 400 Daně z finančních a kapitálových transakcí                   I I       I 4 500 Ostatní nepravidelné daně z majetku                          I I       I 4 600 Ostatní pravidelné daně z majetku                            I I-------I--------------------------------------------------------------------I I 5 000 I Daně ze zboží a služeb                                             I I-------I--------------------------------------------------------------------I I       I 5 100 Daně z výroby, prodejů, převodů, leasingu a dodávek zboží    I I       I       a úpravy zboží                                               I I       I 5 110 Daně všeobecné                                               I I       I 5 120 Daně ze specifických zboží a služeb                          I I       I 5 200 Daně z používání nebo povolení používání zboží nebo          I I       I       vykonávání činností                                          I I-------I--------------------------------------------------------------------I I 6 000 I Ostatní daně                                                       I I-------I--------------------------------------------------------------------I

Hodnoty, resp. vzájemný poměr jednotlivých dílčích daňových kvót, také ukazují na daňový mix, tj. na skutečnost, zda daná země preferuje spíše přímé daně nebo nepřímé spotřební daně, zda má nízké či vysoké zatížení korporací či na rozdělení příspěvků na sociální pojištění mezi zaměstnavatele a zaměstnance.

Situaci v ČR ukazuje tabulka č. 2.

Tabulka č. 2: Základní daňové ukazatele České republiky (v % HDP) v roce 2015

I-------------------------------------------I---------I I Daňová kvóta celkem                       I    35,1 I I-------------------------------------------I---------I I Dílčí daňová kvóta - nepřímé daně         I    12,6 I I - z toho daň z přidané hodnoty            I     7,5 I I-------------------------------------------I---------I I Dílčí daňová kvóta - přímé daně           I       7 I I - z toho daň z příjmů fyzických osob      I     3,8 I I - z toho daň z příjmů právnických osob    I     3,2 I I-------------------------------------------I---------I I Dílčí daňová kvóta - sociální pojištění   I    15,1 I I - z toho zaměstnavatelé                   I     9,8 I I - z toho zaměstnanci                      I       3 I I - z toho OSVČ                             I     2,3 I I-------------------------------------------I---------I  

Implicitní daňové sazby nevztahují daňové inkaso k HDP jako základu, ale k výrobkům, službám a dalším činnostem, kterých se příslušné daně dotýkají. V podstatě tedy jde o analýzu dopadu daní na ekonomické aktivity dle jejich funkce, tj. spotřeba, práce a . Implicitní daňová sazba na spotřebu se určuje jako podíl inkasa daní ze spotřeby k celkové konečné spotřebě domácností, implicitní daňová sazba z kapitálu představuje podíl výnosů z kapitálových daní k celkovým potenciálním zdanitelným kapitálovým a firemním příjmům a implicitní daňová sazba na práci je podílem daní z práce a veřejnoprávního pojištění k celkovým nákladům práce (ITRL):

ITRL = daně z práce/celkové náklady na práci: Hodnota ITRL vyjadřující zatížení práce, je asi nejpoužívanější z těchto ukazatelů. Její výše je bohužel -ve srovnání s jinými členskými státy EU - v ČR poměrně značně vysoká, jak ilustruje výpočet v tabulce č. 3, a je důvodem vysoké ceny pracovní síly.

Tabulka č. 3: Výpočet implicitní sazby daně z práce na příkladu průměrné mzdy v ČR

I-------------------------------------------------------------------------I I Hrubá mzda = 26 467 Kč                                                  I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Tzv. super hrubá mzda             I                           35 466 Kč I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Pojistné placené zaměstnavatelem  I                            8 999 Kč I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Záloha na daň                     I                            5 325 Kč I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Sleva na poplatníka               I                            2 070 Kč I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Daň po slevě                      I                            3 255 Kč I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Pojistné placené zaměstnancem     I                                    2 912 Kč I I-----------------------------------I-------------------------------------I I (Čistá mzda                       I                          20 300 Kč) I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Daně z práce                      I   3 255 + 2 912 + 8 999 = 15 166 Kč I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Celkové náklady na práci          I                           35 466 Kč I I-----------------------------------I-------------------------------------I I Implicitní daňová sazba na práci  I       15 166 Kč/35 466 Kč = 42,76 % I I-------------------------------------------------------------------------I

Zatímco v ustanoveních daňové legislativy jsou uváděny statutární (nominální) daňové sazby, pro mezinárodní srovnávání se používají skutečné (efektivní) sazby daně, které objektivněji vypovídají o skutečné výši daně ve vztahu k dosaženým příjmům. Jejich (mnohdy i značná) rozdílnost je způsobena především existencí rozličných daňových úlev a daňových slev. V tabulce č. 4 je vypočítána efektivní daňová sazba u zaměstnance s průměrnou mzdou v ČR, který podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP), uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP.

Tabulka č. 4: Výpočet efektivní sazby daně na příkladu průměrné mzdy v ČR

I--------------------------------------------I------------------------------------I I Hrubá mzda = 26 467 Kč                     I                                    I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Tzv. super hrubá mzda                      I                          35 466 Kč I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Pojistné placené zaměstnavatelem           I                           8 999 Kč I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Záloha na daň                              I                           5 325 Kč I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Sleva na poplatníka                        I                           2 070 Kč I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Čistá mzda                                 I                          20 300 Kč I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Daň po započtení slevy                     I                           3 255 Kč I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Pojistné zaplacené zaměstnancem            I                           2 912 Kč I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Efektivní sazba daně (jen daň)             I             3 255/26 467 = 12,30 % I I--------------------------------------------I------------------------------------I I Efektivní sazba daně (včetně pojistného)   I   (3 255 + 2 912)/26 467 = 23,30 % I I--------------------------------------------I------------------------------------I

Z hlediska analýzy dopadu osobní důchodové daně je také důležitá mezní () sazba daně (MTR). Vyjadřuje daňové zatížení dodatečného příjmu, tj. poměr změny daně (delta T) ke změně příjmu poplatníka (delta Y). Hodnota mezní sazby výrazně ovlivňuje chování daňového poplatníka, čím bude vyšší, tím bude klesat jeho zájem o zvyšování zdaňované činnosti (snížení pracovní aktivity, snížení podnikatelských zájmů), tím výraznější měrou bude výše daně demotivovat ke zvyšování zdaňovaných příjmů. MTR = delta T/delta Y x 100 (v %)

Krátký exkurz do oblasti daňových ukazatelů a metodiky jejich výpočtu ukazuje na jiné souvislosti daňové problematiky. Při hodnocení daňového zatížení příjmů je potřeba zohledňovat nikoliv nominální, ale efektivní sazbu daně z příjmů, která se liší zejména z důvodů existence daňových úlev a daňových slev (v podmínkách ČR podle ustanovení § 15 a § 34 ZDP, resp. podle ustanovení § 35 a násl. ZDP).

Pro vyhodnocení daňového zatížení práce má vysokou vypovídající hodnotu implicitní daňová sazba na práci. Za zajímavou je také možno považovat skutečnost, že významný podíl na daňové kvótě v ČR připadá na sociální pojištění.

Data: Český statistický úřad, Eurostat, Evropská komise, IBFD Amsterdam.

Podrobněji v publikacích autorů vydaných ve Wolters Kluwer ČR:

Široký, J.: Základy daňové teorie s praktickými příklady. 2. vyd. Praha:Wolters Kluwer, a.s., 2016.

Široký, J., Krajňák, M.: Základy daňové teorie - cvičebnice. Praha:Wolters Kluwer, a.s., 2015.