Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Předmětem novely jsou zejména následující body:

Novela zcela mění princip určení trestných činů, které mohou být ze strany právnické osoby spáchány.

Do doby účinnosti novely zákon o trestní odpovědnosti PO obsahoval v ust. § 7 výčet trestných činů, které může právnická osoba spáchat. Od 1. 12. 2016 je však princip zcela opačný tj. platí, že se právnická osoba může dopustit všech trestných činů uvedených v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, až na výjimky výslovně vyjmenované v zákoně o trestní odpovědnosti PO. Tento princip zavedený novelou bývá nazýván jako generální trestní odpovědnost právnických osob.

Jako příklad trestného činu, který nemůže být spáchán právnickou osobou, lze uvést trestný čin zabití¹⁾ či zanedbání povinné výživy²⁾. Tyto uvedené příklady nevyvolávají žádné otázky či pochybnosti, a to s ohledem na jejich úzkou vazbu na jednání fyzických osob. Totéž však nelze konstatovat o dalším vyjmenovaném trestném činu³⁾, a to trestném činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku. Tato výjimka navíc v původním návrhu novely obsažena nebyla, k jejímu doplnění došlo až v průběhu legislativního procesu.

V důsledku výše uvedené změny ve vymezení trestných činů došlo k poměrně výraznému nárůstu trestných činů, jež mohou být právnickou osobou spáchány, a to zhruba z 80 na 200 trestných činů. Do účinnosti novely nemohla například právnická osoba spáchat žádný trestný čin proti životu a zdraví, což bylo často předmětem kritiky⁴⁾. Toto se od účinnosti novely mění.

Novelou došlo k doplnění důležitého ustanovení týkajícího se možnosti právnické osoby zprostit se trestní odpovědnosti⁵⁾. Podle nového znění ust. § 7 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti PO se trestní odpovědnosti zprostí právnická osoba, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v § 7 odst. 1 zákona o trestní odpovědnosti PO zabránila.

Výše uvedená změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob má poměrně důležité důsledky. Nově je totiž možné se zprostit trestní odpovědnosti nikoliv pouze v případě závadného jednání zaměstnance právnické osoby, ale i v případě závadného jednání dalších zákonem vyjmenovaných osob, zejména pak statutárních orgánů či osob ve vedoucím postavení právnických osob.

Až další vývoj (především pak soudní praxe) samozřejmě ukáže, jaké konkrétní úkony a jednání (tzv. compliance programy) budou muset být ze strany právnické osoby učiněny, aby mohlo být konstatováno vynaložení veškerého úsilí, které lze po právnické osobě spravedlivě požadovat. Podle současných názorů by vynaložení veškerého úsilí mohla právnická osoba v případě trestného řízení prokazovat například:

S ohledem na výše uvedené je na zvážení každé právnické osoby, zda a jakými instituty bude řešit problematiku trestného jednání svých zaměstnanců, statutárních orgánů či dalších osob ve vedoucím postavení či osob vykonávajících rozhodující vliv.

Zákon o trestní odpovědnosti PO v ust. § 11 uvádí trestné činy, u kterých nelze uplatnit institut tzv. účinné lítosti. O účinnou lítost jde tehdy, jestliže právnická osoba dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, anebo škodlivému následku zamezila nebo škodlivý následek napravila, nebo učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.

V důsledku novely byly do ust. § 11 zákona o trestní odpovědnosti PO doplněny další tzv. korupční trestné činy. Jde například o trestný čin pletich v insolvenčním řízení⁶⁾ nebo trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku.

Novela zavádí též výčet trestných činů, u kterých nemůže dojít k zániku trestní odpovědnosti v důsledku promlčení. Jde například o trestné činy proti lidskosti s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Novela zakotvuje i některé další novinky. Lze uvést například rozšíření počtu trestných činů, jež budou moci být spáchány právnickou osobou se sídlem v zahraničí, či zúžení okruhu osob, v důsledku jejichž jednání může dojít k trestní odpovědnosti právnické osoby.

Závěrem pro doplnění výše uvedeného tématu uvádím, že již dne 1. 10. 2016 nabyla účinnosti jiná novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob⁷⁾. Tato novela souvisí s přijetím nového zákona o zadávání veřejných zakázek⁸⁾, v důsledku kterého došlo ke změně terminologie, a to i v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob.