Správní orgán uložil podnikateli (fyzické osobě) ve správním řízení pokutu za uvedení nepravdivého údaje v reklamní prezentaci, která nabízela přehoz na pohovku. Je finanční postih nějak limitován, aby povinnou osobu existenčně „nelikvidoval?
Posuzování výše sankce
JUDr.
Irena
Fleischmanová
ODPOVĚĎ
Při stanovení výše pokut uložených za porušení právních povinností přihlíží správní orgány k závažnosti správního deliktu, zejm. ke způsobu jeho spáchání a k jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán (§ 8b odst. 2 zákona o regulaci reklamy).
Veřejnoprávní ochrana spotřebitele patří k velmi sledované oblasti, která je zakotvena do řady právních norem, mezi nimiž významnou pozici zaujímá zejména zákon o ochraně spotřebitele, který specifikuje základní požadavky a povinnosti kladené na podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli. Vstupuje-li podnikatel do kontaktu se spotřebitelem a prostřednictvím reklamy mu nabízí produkt nebo službu, je povinen dodržovat ustanovení zákona o ochraně spotřebitele. Důvodem tohoto stavu je skutečnost, že spotřebitel je „slabším“ subjektem v ekonomických vztazích a musí být chráněn před poškozováním svých zájmů.
Při ukládání pokut je přihlíženo k majetkovým poměrům podnikatele s tím, že je respektována příslušná Podle judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek čj. 5 As 46/2008-50 ze dne 19. 6. 2009 a čj. 1 As 35/2009-69 ze dne 24. 6. 2009) nelze považovat za likvidační pokutu uloženou fyzické osobě ve výši 25 000 až 50 000 Kč.
judikatura
, z níž vyplývá, že pokuta by měla splňovat především výchovný účel, aniž by vedla k likvidaci podnikatelské činnosti (viz nález pléna Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 38/02: „Z charakteru pokuty jako majetkové sankce nutně vyplývá, že má-li být individualizována a přiměřená, musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty uložená majetnému se bude jevit směšná a neúčinná, zatímco v případě nemajetného může působit drakonicky a likvidačně.“
)