Zákonem číslo 80/2019 Sb. došlo mimo jiné k novelizaci ustanovení § 13 odst. 3 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), která se týká problematiky takzvaného „přenechání zboží k užití“. Tato změna měla odloženou účinnost na 1. 1. 2020. Byť se do příslušného ustanovení doplnila pouhá tři slova, jedná se pro územní samosprávné celky (dále jen „USC“) o záležitost s významnými dopady na aplikaci DPH v případě některých obchodů s nemovitostmi. V tomto příspěvku bych chtěl popsat možné dopady této změny a také navrhnout související možné účtování.
DPH u přenechání zboží k užití po novele s účinností od 1. 1. 2020
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
Právní východiska – princip přenechání zboží k užití
Pozornost musíme věnovat následujícím ustanovením:
a)
Ustanovení § 21 odst. 1 písm. c) ZDPH, které definuje, že dodání zboží se považuje za uskutečněné (tedy nastává DUZP) dnem přenechání zboží k užívání.
b)
Ustanovení § 13 odst. 3 písm. c) ZDPH obsahujícímu vlastní charakteristiku přenechání zboží k užití. Přenechání zboží k užití je z pohledu DPH považováno za dodání zboží, byť zatím nedochází ke změně vlastnického práva, neboť věc je ještě po určitou dobu užívána na základě určitého právního titulu (například nájem, výpůjčka …). Můžeme říci, že se DPH dívá na zboží, které naplní charakteristiku přenechání k užití tak, jako by již bylo dodáno, byť z pohledu práva a také i účetnictví k dodání ještě nedošlo. Novelou § 13 odst. 3 písm. c) ZDPH se výrazně zvýšil objem případů, které mohou tomuto režimu podléhat.
Abychom tuto problematiku lépe pochopili, musíme si prvotně porovnat znění ZDPH před novelou a po novele.
Původní znění § 13 odst. 3 písm. c) bylo následující:
| přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele |
S účinností od 1. 1. 2020 byl do daného ustanovení doplněn krátký text (viz podtržená část), výsledkem je následující znění: