Je pravdou, že jednostranné rozvázání pracovního poměru může představovat určité riziko, proto by měli zaměstnavatelé vždy věnovat ukončování pracovního poměru velkou pozornost, snad jedině s výjimkou rozvazování pracovního poměru ve zkušební době, kde v podstatě postačí písemná forma a řádné doručení.
Důsledky neplatného rozvázání pracovního poměru ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je řešeno v ustanovení § 69 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Související postupy zaměstnavatele i zaměstnance jsou pak upraveny v navazujících ustanoveních § 70 až 72 zákoníku práce.
Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době mohou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dva měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. To znamená, že i v tomto případě hraje významnou roli časové hledisko. Oznámení zaměstnance na dalším trvání zaměstnání musí být učiněno písemně a musí být zaměstnavateli řádně doručeno. Účinky oznámení zaměstnance nastávají ode dne, kdy bylo oznámení doručeno zaměstnavateli, resp. od okamžiku, kdy se o něm zaměstnavatel dozvěděl.
Pokud nedojde mezi stranami k dohodě, přičemž jsou využity všechny dostupné opravné prostředky, trvá spor zpravidla několik let, ve výjimečných případech třeba i 10 let. Přitom je nesporné, že délka trvání soudního sporu hraje fakticky proti zaměstnavateli, který je v případě neúspěchu povinen doplatit zaměstnanci náhradu mzdy za celou dobu jeho trvání, navíc zpravidla včetně doplacení minimálního pojistného na zdravotní pojištění, jak je dále uvedeno.
V