Právní řád umožňuje obcím k plnění svých úkolů zakládat či zřizovat právnické osoby, a to pouze pro výkon samostatné působnosti.1) Mohou jimi být i obchodní korporace, tj. subjekty založené standardně za účelem podnikání (dosahování zisku). Typickou formu, kterou obce pro zajištění některé z činností volí, jsou společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, případně družstva. Podrobně o postavení obcí jako zřizovatele a zakladatele právnických osob pojednával jeden z minulých příspěvků v tomto periodiku,2) který se mimo jiné zabýval i otázkami delegace zástupců obcí do orgánů těchto společností. Následující text se bude zabývat problematikou odměňování zástupců obcí v orgánech obchodních korporací.
Odměňování zástupců obcí v orgánech obchodních korporací
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Zákon o obcích svěřuje zastupitelstvu obce v § 84 odst. 2 písm. e) pravomoc rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách. A dále v § 84 odst. 2 písm. f) zákona o obcích svěřuje zastupitelstvu obce delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, v § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích pak navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích.
Z výše uvedeného vyplývá, že obec může být při založení právnické osoby, či se může později připojit k již vzniklému subjektu a stát se společníkem (členem). Z dikce ustanovení § 84 odst. 2 písm. f) zákona o obcích i ustanovení § 85 písm. e) zákona o obcích vyplývá, že obec může vstoupit i do obchodní
korporace
, neboť se zde hovoří o majetkové účasti a následně zákon normuje pravomoc rozhodovat o peněžitých a nepeněžitých vkladech do právnických osob, jež je svěřena zastupitelstvu obce v rámci vyhrazené pravomoci. Obchodní
korporace
jsou samostatnými subjekty odlišnými od obcí, které jsou jejich zakladateli a společníky (členy). Právní regulaci obchodních korporací obsahuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZOK“). Jelikož se v praxi nejčastěji vyskytuje situace, že obec zakládá či se stane společníkem (členem) společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva, budeme se dále zabývat problematikou vztahující se pouze k těmto společnostem. Charakteristika vybraných obchodních korporací
Abychom se v dalším výkladu mohli zabývat problematikou zástupců obcí v orgánech vymezených subjektů a jejich odměňování, je nutné nejprve zkoumané obchodní
korporace
charakterizovat.Společnost s ručením omezeným
Dle § 132 odst. 1 ZOK společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Dle § 133 ZOK podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.
Zákon o obchodních korporacích dále konstruuje systém orgánů společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“). Obligatorně zřizovaným orgánem je valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti tvořenými všemi společníky, kteří zde vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti. Statutárním orgánem je jeden nebo více jednatelů. Společnost zřídí jako svůj kontrolní orgán dozorčí radu, určí-li tak společenská smlouva nebo právní předpis.
Akciová společnost
Dle § 243 odst. 1 ZOK akciovou společností je společnost, jejíž základní
kapitál
je rozvržen na určitý počet akcií.Zákon o obchodních korporacích umožňuje akciovým společnostem (dále jen „a. s.“) stanovit svou organizační strukturu ze dvou možností. Systém dualistický se použije v případě, že ve společnosti se zřizuje představenstvo a dozorčí rada. Představenstvo plní roli statutárního orgánu a. s., dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti.
Systémem monistickým je nazýván systém, kdy se ve společnosti zřizuje správní rada a statutární ředitel. Nejvyšším orgánem tvořeným akcionáři je valná hromada.
Družstvo
Dle § 552 odst. 1 ZOK družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Družstvo má nejméně tři členy.
Zákon o obchodních korporacích stanoví systematiku vnitřní struktury a orgánů družstva. Členská schůze je nejvyšším orgánem družstva tvořeným všemi členy. Statutárním orgánem družstva je představenstvo. V případě malých družstev (do 50 členů) mohou stanovy určit, že se představenstvo nezřizuje a statutárním orgánem je předseda družstva. Kontrolní komise je kontrolním a dozorčím orgánem družstva.
Zástupci obcí v orgánech obchodních korporací
Obchodní
korporace
jsou právnickými osobami. Vyznačují se tedy tím, že jednání a rozhodování uvnitř tohoto subjektu i navenek vůči třetím osobám vykonávají konkrétní fyzické osoby v pozicích orgánů nebo členů orgánů této právnické osoby. Členy orgánů obchodních korporací volí zákonem či zakladatelským dokumentem k tomu určený orgán této
korporace
. Zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností deleguje ve vyhrazené pravomoci zastupitelstvo obce. Z dikce ustanovení § 84 odst. 2 písm. f) zákona o obcích v kombinaci s ustanovením § 1 odst. 1 ZOK (ve znění „Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva“) lze dovodit, že zástupce obce jako člena na členskou schůzi družstva může delegovat rada obce ve zbytkové působnosti dle § 102 odst. 3 zákona o obcích, neboť v ustanovení týkajícího se vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce zákon hovoří o „obchodních společnostech“ (což družstvo není), jejich „valné hromadě“ (družstvo nemá valnou hromadu, nýbrž členskou schůzi). Nic však zastupitelstvu nebrání, aby si i rozhodování o delegaci zástupce obce na členskou schůzi družstva vyhradilo dle § 84 odst. 5 zákona o obcích. Členy ostatních orgánů obchodních korporací (jednatele a členy dozorčí rady s. r. o., představenstvo a dozorčí rady a. s., případně správní radu a statutárního ředitele, představenstvo, případně předsedu družstva, a kontrolní komisi družstva) volí nejvyšší orgán těchto subjektů, tj. valná hromada s. r. o. a a. s., a členská schůze družstva (neurčují-li zakladatelské dokumenty jinak, například že představenstvo a. s. volí dozorčí rada).
Zákon o obchodních korporacích stanoví, že práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Zároveň stanoví, že člen orgánu může za svou funkci pobírat odměnu, která bývá standardně stanovena právě ve smlouvě o výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti (s. r. o. a a. s.) sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti. Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.
Zákon o obchodních korporacích v zásadě neřeší, kdo je oprávněn podat návrh na volbu člena orgánu společnosti (nominovat kandidáta). Standardně jím může být kterýkoliv společník (člen) či statutární orgán. Zákon o obcích, jak bylo uvedeno výše, obsahuje speciální ustanovení o nominacích na členy orgánů. Rozhodování o podání návrhu na volbu (či odvolání) člena ostatních orgánů obchodních společností náleží zastupitelstvu obcí. S ohledem na dikci tohoto ustanovení lze opět uzavřít, že návrhy na volbu (či odvolání) členů ostatních orgánů družstva náleží v rámci zbytkové působnosti radě obce. Zastupitelstvo obce disponuje možností navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností bez ohledu na velikost podílu obce v obchodní společnosti.
V případě, že je obec jediným společníkem obchodní společnosti, výše uvedený postup se neaplikuje, neboť standardní valná hromada této společnosti vůbec neexistuje a výkon její působnosti náleží jedinému společníkovi. Rozhodování ve věcech obce jako jediného společníka je svěřeno dle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích radě obce jako vyhrazená pravomoc.
Úředník členem orgánu obchodní
korporace
Osobou, kterou navrhla do orgánu obchodní
korporace
, nezřídka bývá zaměstnanec zařazený do obecního úřadu – úředník dle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“). Ten ve svém § 16 odst. 3 stanoví: „Úředník nesmí být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání. To neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem. Úředníkovi, který byl do takového orgánu vyslán tímto územně samosprávným celkem, nenáleží odměna za výkon funkce podle věty první. Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru.“
Zákon tedy stanoví zákaz členství úředníka ve vymezených orgánech právnických osob, jejímž předmětem činnosti je podnikání. Těmito právnickými osobami budou především obchodní
korporace
dle ZOK. Pakliže je úředník vyslán do daného orgánu územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem, uplatní se zde výjimka a úředník se členem některého z orgánů stát může. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnost vykonávanou v rámci svého pracovního poměru, za kterou pobírá od obce jako svého zaměstnavatele plat, nenáleží mu za výkon této funkce žádná odměna. Na základě smlouvy o výkonu funkce s příslušnou korporací tedy musí svou funkci vykonávat bezplatně.Již bylo uvedeno výše, že členy ostatních (statutárních a kontrolních) orgánů obchodní
korporace
volí nejvyšší orgán (valná hromada nebo členská schůze), případně jiný zakladatelským dokumentem vymezený orgán. Nevolí je tedy samotné zastupitelstvo obce. „Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2024/2000 ze dne 3. 4. 2001 lze dovodit, že za ‚vyslání do orgánu‘ lze považovat výkon funkce orgánu nebo člena orgánu se souhlasem zaměstnavatele. Nejvyšší soud v odůvodnění uvádí, že ust. § 73 odst. 3 zák. č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jehož obdobou je ust. § 16 odst. 3 zák. o úřednících, zavazuje nejen zaměstnance státní správy (tedy i úředníky ve smyslu ust. § 16 odst. 3 zákona o úřednících), ale i společnosti, do jejichž orgánů mají být zaměstnanci státní správy (tj. i úředníci) zvoleni. Z toho lze dovodit, že výkon funkce za úplatu v rozporu s ust. § 73 odst. 3 zákoníku práce (tj. i v rozporu s § 16 odst. 3 zák. o úřednících) zakládá nejen porušení pracovní kázně. Nejvyšší soud dovodil, že zaměstnanec státní správy (tj. i úředník ve smyslu zákona o úřednících) může se svým zvolením do funkce souhlasit jen za podmínek tam uvedených, a dále že příslušný orgán právnické osoby provozující podnikatelskou činnost jej může do této funkce zvolit či jmenovat pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky ust. § 73 odst. 3 zákoníku práce (tj. i podmínky ust. § 16 odst. 3 zák. o úřednících). Dále v odůvodnění uvedeného rozsudku dovodil, že právnická osoba, jejímž orgánem nebo členem orgánu se stal zaměstnanec státní správy (tj. i úředník ve smyslu zákona o úřednících), nemůže s ním uzavřít smlouvu o výkonu funkce za podmínek, jež by byly v rozporu s ust. § 73 odst. 3 zákoníku práce (tj. i v rozporu s ust. § 16 odst. 3 zák. o úřednících), neboť taková smlouva by byla v té části, ve které se mu přiznává odměna za výkon funkce, neplatná pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dále Nejvyšší soud dovodil, že stejný závěr se vztahuje na případný nárok na odměnu upravený ve stanovách, neboť stanoveny jsou smlouvou
3) sui generis
, a ani ony se proto platně nemohou odchýlit od kogentního ust. zákona.“Člen zastupitelstva členem orgánu obchodní
korporace
Standardním řešením je, že člen zastupitelstva dané obce – společníka nebo člena obchodní
korporace
– je zastupitelstvem navržen do funkce v některém z orgánů společnosti a následně je valnou hromadou do funkce zvolen. Může jít o člena zastupitele, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, i člena zastupitelstva, který pro výkon funkce uvolněn není. To má však vliv na otázku odměňování za výkon funkce. Dle § 5 odst. 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů: „Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p),
4) který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně.“
Důvodová zpráva k zákonu č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, k tomuto ustanovení uvádí:
„… Věcně dochází k upřesnění zamýšleného cíle, kdy není povoleno poskytovat odměny (nově též podíl na zisku nebo jiné plnění – viz § 60 a 61 zákona o obchodních korporacích) pouze uvolněným členům zastupitelstev, kteří jsou určeni územním samosprávným celkem, aby vykonávali funkci člena orgánu podnikající právnické osoby s účastí daného územního samosprávného celku. Formulace v platné právní úpravě přináší aplikační problémy v případě, kdy je člen zastupitelstva v těchto orgánech, ale za někoho jiného než ‚jeho‘ územní samosprávný celek, a je nespravedlivé mu nepřiznat odměnu, pokud v orgánu nezastupuje (nebyl delegován) územní samosprávný celek. …“
5)Z uvedeného ustanovení vyplývá, že neuvolněný člen zastupitelstva obce může za výkon funkce člena orgánu obchodní společnosti (řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby) odměnu pobírat.
Při čtení jednotlivých ustanovení jsme narazili na několik rozdílných pojmů týkajících se problematiky zástupců obcí v orgánech obchodních společností. Ustanovení § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích hovoří o „zástupci obce“, § 16 odst. 3 zákona o úřednících hovoří o „vyslání“, § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů pak obsahuje pojem „určen“. Právní úprava obsažena v zákoně o střetu zájmů s účinností do 31. 8. 2017 obsahovala slovo „zastupuje kraj nebo obec“.
Je možné konstatovat, že k zastupování ve statutárním dozorčím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby může dojít pouze v případě, existuje-li výslovné zmocnění zastupitelstva obce zastupovat tuto obec v uvedených orgánech. Zcela jistě tedy půjde o případ, kdy se bude postupovat dle § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích. Přijalo-li tedy zastupitelstvo obce usnesení navrhující uvolněného člena zastupitelstva do příslušného orgánu obchodní společnosti a tento je následně valnou hromadou společnosti do funkce zvolen, bude se nepochybně jednat o případ „určení“, aby vykonával danou funkci ve smyslu § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů, a za výkon funkce nebude moci tento člen pobírat odměnu.
Může nastat situace, že zastupitelstvo obce, které je společníkem obchodní společnosti, v níž má majetkovou účast, navrhne do funkce člena orgánu této společnosti uvolněného člena zastupitelstva jiné obce. Z formálního hlediska by se mohlo zdát, že tato okolnost nebrání společnosti vyplácet této osobě odměnu za výkon funkce, případně další plnění (například podíl na zisku – tantiému). Ovšem Vrchní soud v Olomouci v rozsudku ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 5 Cmo 48/2009 dospěl k závěru, že ani v takovém případě není možné peněžitá plnění vyplácet.
„I když v tomto konkrétním případě nebyl žalobce, který je uvolněným starostou obce Dřínov, delegován jako její zástupce do představenstva společnosti dle § 84 dst. 2 písm. g) zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ale zastupitelstvem Města Kroměříž jako fyzická osoba – akcionář společnosti vlastnící jednu její akcii, je nepochybné, že žalobce jakožto starosta obce Dřínov (a zároveň člen jejího zastupitelstva) má svou funkci vykonávat svědomitě, v zájmu obce a jejích občanů (§ 69, § 103 zák. č. 128/2000 Sb.). Žalobce má tedy z titulu této své veřejné funkce uvolněného starosty obce Dřínov, která má v žalované společnosti hlasovací práva z titulu vlastnictví 23 926 ks akcií na jméno, v představenstvu této společnosti prioritně hájit zájmy obce Dřínov a nikoliv zájmy své. Výplata tantiém by se tak dle názoru odvolacího soudu mohla ‚dostat do střetu zájmů‘ s výkonem funkce uvolněného starosty obce, která má podíl na hlasovacích právech společnosti ve smyslu shora citovaného zákona ‚do střetu zájmů‘. Dle názoru odvolacího soudu není rovněž přípustné, aby při splnění všech ostatních podmínek § 5 odst. 2 zák. č. 159/2006 Sb. bylo poskytnutí odměny (v posuzovaném případě tantiémy) závislé na tom, kdo veřejného funkcionáře do představenstva společnosti delegoval, neboť právě tímto způsobem by bylo možno zákon obcházet.“
Výše uvedená pravidla platí i pro případy, kdy je obec jediným společníkem obchodní společnosti. Nic nebrání tomu, aby se například starosta, který je pro výkon funkce uvolněn, stal jednatelem společnosti s ručením omezeným. Platí však, že s odkazem na § 5 odst. 2 zákona o střetu zájmů nesmí starosta za výkon funkce jednatele pobírat odměnu.
Pakliže se uvolněný člen zastupitelstva obce stane členem orgánu obchodní společnosti, ve které má obec majetkovou účast, z hlediska zákona o obcích nejde o další samostatnou funkci člena zastupitelstva obce, nýbrž o činnost vykonávanou (a obcí odměňovanou) v rámci zastávané funkce uvolněného člena zastupitelstva obce. Obec tak nemůže poskytovat uvolněnému členovi zastupitelstva zvlášť odměnu za zastupování obce v řídícím, dozorčím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní má obec podíl nebo hlasovací práva.
Obec členem orgánu obchodní
korporace
Členem statutárního, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby se může dle § 154 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), stát jiná právnická osoba. V takovém případě tato právnická osoba zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.
Lze tedy učinit závěr, že orgánem oprávněným určit fyzickou osobu, která bude obec jako člena voleného orgánu obchodní společnosti při výkonu této funkce zastupovat, bude na základě § 102 odst. 3 zákona o obcích rada obce.6) Na tuto situaci pamatuje i § 46 odst. 3 a 4 ZOK, který na tuto fyzickou osobu zastupující právnickou osobu při výkonu funkce člena orgánu jiné právnické osoby klade stejné nároky, jako na samotného člena orgánu právnické osoby.7)
1) Ustanovení § 35a odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). Ustanovení § 35a odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“).
2) DOBROZEMSKÝ, V.
Obec jako zřizovatel a zakladatel právnických osob.
UNES – účetnictví neziskového sektoru. Ročník XV., číslo 12/2017, s. 3–8 (1. část), ročník XVI., číslo 1/2018, s. 21–25 (2. část). DOBROZEMSKÝ, V. Obec jako zřizovatel a zakladatel právnických osob.
UNES – účetnictví neziskového sektoru. Ročník XV., číslo 12/2017, s. 3–8 (1. část), ročník XVI., číslo 1/2018, s. 21–25 (2. část).3) CHRÁSTKOVÁ, K. Odměna za výkon funkce v obchodní společnosti.
Moderní obec
[online]. 3. 3. 2004. Dostupné z: https://www.moderniobec.cz/odmena-za-vykon-funkce-v-obchodni-spolecnosti/. CHRÁSTKOVÁ, K. Odměna za výkon funkce v obchodní společnosti. Moderní obec
[online]. 3. 3. 2004. Dostupné z: https://www.moderniobec.cz/odmena-za-vykon-funkce-v-obchodni-spolecnosti/.4) Dle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů: Dle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů:
o) člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, p) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
5) Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Sněmovní tisk 564, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 7. Volební období 2013–2017. Dostupné zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=564&CT1=0. Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Sněmovní tisk 564, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 7. Volební období 2013–2017. Dostupné zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=564&CT1=0.
6) DOBROZEMSKÝ, V.
Obec jako zřizovatel a zakladatel právnických osob (2. část).
UNES – účetnictví neziskového sektoru. Ročník XVI. 2018
(1). s. 25. DOBROZEMSKÝ, V. Obec jako zřizovatel a zakladatel právnických osob (2. část).
UNES – účetnictví neziskového sektoru. Ročník XVI. 2018
(1). s. 25.7) Ustanovení § 46 odst. 3:
„Zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní
Ustanovení § 46 odst. 3: korporace
, musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a újmu jím způsobenou obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti pro výkon funkce a její ztráty se použijí na zástupce obdobně.“ Ustanovení § 46 odst. 4: „Na zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace
, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení právního předpisu o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti.“„Zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní
korporace
, musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a újmu jím způsobenou obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti pro výkon funkce a její ztráty se použijí na zástupce obdobně.“ Ustanovení § 46 odst. 4: „Na zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace
, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení právního předpisu o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti.“