Změny zákona o DPH v roce 2019, které se mohou týkat veřejnoprávních a neziskových subjektů

Do § 4 odst. 1 písm. n) zákona o DPH se zavádí zcela nový pojem . se rozumí dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná v rámci své ekonomické činnosti (podle novelizovaného textu což je totéž). S trochou zjednodušení by se dalo říci, že ekonomickou činností jsou soustavně a samostatně . Ekonomickou činností je totiž vždy (a vždy byla!) jen činnost úplatná, jak vyplývá z judikatury SDEU, a pouhé doplnění tohoto pravidla do její definice v § 5 odst. 1 zákona o DPH by udělalo stejnou službu, jako zavedení nového pojmu . Změna však může mít značné důsledky na ty plátce, kteří dané pravidlo (tj. pravidlo, podle něhož bezúplatná činnost není ekonomickou činností) dosud z jakéhokoli důvodu, možná i na základě dřívější mylné informace od pracovníků daňové správy, nerespektují. V prvním odstavci § 75 zákona o DPH, který vymezuje podmínky pro uplatňování poměrného koeficientu, se slova „jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími“ nahrazují slovy „jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely“. Nebude proto nadále příležitost těžit z chybného výkladu pojmu jak doposud činí některé subjekty, zejména školy, a odpočty na vstupu z přijatých zdanitelných plnění bude nutné krátit poměrným koeficientem, jsou-li použity mimo ekonomickou činnost, resp. pro jiné účely než k .

V návrhu novely je z § 5 vypuštěno ustanovení, podle něhož se za osoby povinné k dani nepovažují osoby, jejichž příjmy jsou zdaňovány dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o osoby v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. Bude-li ustanovení v navržené podobě schváleno, (přinejmenším statutárních orgánů obchodních korporací) a úplaty za výkon funkce budou zdaňovat, případně zahrnovat do obratu pro povinnou registraci, nejsou-li plátci.

Nově navržený § 5 obsahuje zmocnění vlády k vydání nařízení, jímž mohou být některé činnosti, které jsou považovány za výkon veřejné správy, přeřazeny do kategorie plnění považovaných za ekonomickou činnost, je-li v důsledku jejich vynětí z předmětu daně narušena hospodářská soutěž. V této souvislosti se ruší věta o případném zdaňování takové činnosti na základě individuálního rozhodnutí příslušného orgánu. Takový postup totiž Směrnice³⁾ nepřipouští.

Podle ustanovení § 6b odst. 2 zákona o DPH se právní nástupce obchodní , která zanikla nebo byla v rámci přeměny rozdělena, stává plátcem DPH ze zákona dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku, jestliže na něj při této přeměně přechází jmění zanikající nebo rozdělované obchodní , která byla plátcem. Obdobné pravidlo bude nově zavedeno i pro ostatní subjekty, které nejsou obchodními korporacemi (podle důvodové zprávy např. spolky, nadace, nadační fondy, ústavy) a které se zapisují do jakéhokoli veřejného rej­stříku. Důvodem je zajištění kontinuity v aplikaci DPH – nabyvatel majetku se stává právním nástupcem osoby, od níž soubor majetku získal, a jeho předchůdce tak nemá povinnost vracet odpočet z majetku, který pozbývá.

Na základě požadavku Směrnice se do § 15 a násl. zákona o DPH včleňují nová pravidla pro zacházení s poukazy. je definován jako instrument, jenž:

je poukaz na produkt, u něhož je známá:

jsou všechny ostatní poukazy, které nemají vlastnosti poukazu jednoúčelového.

Upozorňuji, že předmětná ustanovení se nevztahují na slevové poukazy, jízdenky a vstupenky.

Zacházení s víceúčelovými poukazy bude obdobné jako dosud, zatímco převod jednoúčelového poukazu bude považován za dodání zboží, resp. poskytnutí služby, s příslušnými konsekvencemi (tj. s povinností přiznat daň, resp. osvobozené plnění, případně vystavit daňový doklad). V této souvislosti upozorňuji, že některé typy stravenek, nezmění-li emitenti pravidla pro jejich uplatnění, budou po novele splňovat podmínky pro jednoúčelové poukazy (např. poukázky „na odběr jednoho hlavního jídla“ s platností v celé ČR, u nichž je známa sazba a místo plnění). Zacházení s nimi tak může být po novele zásadně odlišné od dosavadních postupů.

Změní se i pravidla pro posuzování věcných břemen (služebností). což znamená, že budou osvobozeným plněním s možností dobrovolného zdanění při splnění zákonných podmínek (tj. bude-li oprávněný z věcného břemene plátcem DPH a bude-li používat předmět služebnosti k ekonomické činnosti). Lze předpokládat, že takových případů nebude mnoho, a ta nejčastěji poskytovaná věcná břemena (tj. možnost vstupu na pozemek za účelem oprav a údržby liniových staveb) zůstanou z pohledu DPH beze změn.

Mnohé neziskové či veřejnoprávní subjekty zajisté uvítají ustanovení, které návrh novely přináší a podle něhož má dodavatel – plátce DPH směřující k tomu, aby se daňový doklad dostal k odběrateli. To je žádoucí hlavně v případech přenesení daňové povinnosti, kdy pozdní doručení daňového dokladu odběrateli automaticky generuje úrok z prodlení, je-li doklad doručen po termínu pro odevzdání daňového přiznání a nemá-li odběratel plný nárok na odpočet.

podle § 31b zákona o DPH bude nově možno použít i v případě, že v jednom kalendářním měsíci bude uskutečněno pro konkrétního odběratele pouze jedno plnění a přijata jedna nebo více záloh. Dodavatel rozepíše na souhrnný doklad položkově tyto případy, aniž by byl nucen, tak jako doposud, pro každý z nich vystavit samostatný daňový doklad.

Po několika letech se do § 36 odst. 6 zákona o DPH vrací pravidlo pro stanovení základu daně v případě nepeněžité úplaty (směny). Základem daně bude . Připomínám, že zákon o DPH bude v § 36 odst. 14 tuto cenu definovat jako: Obdobně stanoví plátce základ daně v případech úhrady virtuální měnou.

Oproti současnému stavu (tj. součet základu daně a daně), . V případě bezhotovostní platby zůstane celková částka v desetihaléřích, případně v haléřích.

včetně daně bude rovněž odlišný. Koeficienty (např. 0,1736 pro základní sazbu) budou zrušeny a částku daně plátce zjistí tak, že od celkové částky odečte základ daně, který vypočítá z celkové částky vydělením číslem 1,21 v případě základní sazby, nebo čísly 1,15 a 1,1 v případě první či druhé snížené sazby daně. Protože se taková změna neobejde bez úpravy software, v prvních šesti měsících účinnosti novely budou při výpočtu daně shora umožněny oba postupy, starý i nový.

Opravu základu daně bude možno provést i při snížení ceny na základě schváleného reorganizačního plánu. V současné době je tato možnost dána pouze na základě judikatury SDEU a Informace Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“), nikoli zákonem. Při opravě základu daně bude stanoven den uskutečnění zdanitelného plnění jako den, kdy nastaly okolnosti, které jsou důvodem k opravě (např. poskytnutí slevy, odstoupení od smlouvy, apod.). Tento den se jako DUZP (datum uskutečnění zdanitelného plnění) bude uvádět na daňovém dokladu a lze předpokládat, že bude sloužit i jako párovací znak pro účely kontrolního hlášení, neboť jej shodně může do kontrolního hlášení uvádět dodavatel i odběratel. Dodavatel bude navíc uvádět toto plnění, půjde-li o snížení základu daně, . Nebude tedy s uvedením do daňového přiznání nucen čekat na doručení dokladu. Tříletá lhůta, kterou zákon pro opravu základu daně stanoví, nepoběží po dobu soudního či rozhodčího řízení. Výsledek těchto řízení tak bude mnohem častěji zohledněn i v DPH, než je tomu dnes.

Návrh novely rozšiřuje množinu situací, v nichž je plátci umožněno opravit výši daně, kterou odvedli z nezaplacených faktur. Bude to tehdy, je-li a nebyla dosud zcela vymožena nebo je-li dlužník v insolvenčním řízení, k pohledávce se přihlíží a insolvenční a je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude uspokojena, nebo zastavil insolvenční řízení, pokud je zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude uspokojena. Opravu lze provést i v případě, že ani po pěti letech neskončila výše uvedená řízení. I když je zřejmé, že možností pro provedení opravy přibude, zákon stanoví poměrně tvrdé podmínky, které musejí být splněny, aby mohla být daň dodavateli vrácena.

Bude zúžena definice obytného prostoru v § 48 odst. 4 zákona o DPH, obdobně jako u rodinného a bytového domu totiž :

Novela otevírá možnost pro neziskové a veřejnoprávní subjekty . Doposud bylo toto ustanovení zcela nepoužitelné, protože jeho aplikace byla podmíněna splněním nereálných podmínek zákona. Nově bude využitelné například pro dobrovolné svazky obcí nebo jiné právnické osoby, které budou služby poskytované svým členům za určitých podmínek osvobozovat od daně. Služby musejí být nezbytné pro provoz člena, musejí být poskytovány za nákladovou cenu a nesmí být v důsledku jejich osvobozování narušena hospodářská soutěž.

Ustanovení, které řeší krácení odpočtu podle § 76 odst. 10 při nákupu dlouhodobého majetku, jestliže je záloha zaplacena v jednom kalendářním roce a majetek dodán spolu s fakturou na doplatek v roce následujícím, doposud chybělo v § 75, dle něhož plátce krátí odpočet daně poměrným koeficientem. Novela proto zavádí obdobný postup i pro krácení podle § 75. Domnívám se však, že by měl být prvně provedený odpočet (tj. odpočet ze zálohy) korigován při jakémkoli rozdílu, a nikoli jen v případě, že rozdíl přesahuje 10 procentních bodů. Jinak budou u jedné majetkové položky i po novele použity dva různé koeficienty, což mělo nové ustanovení vyloučit.

Nový § 78da zavádí pro účely případného osvobozeného prodeje této nemovitosti. Odpočet uplatněný při každé významné opravě nemovitosti (nad hodnotu opravy 200 000 Kč bez daně) bude vrácen, jestliže dojde k jejímu osvobozenému dodání v průběhu desetiletého opravného období. Za každý rok, který bude v roce prodeje ještě zbývat do konce opravného období, bude vrácena desetina odpočtu.

Nově zaregistrovaný plátce bude mít možnost uplatnit a to za předpokladu, že budou splně­ny zákonné podmínky: majetek byl uveden do užívání v období 12 měsíců před registrací, přijatá zdanitelná plnění se stala jeho součástí před uvedením do provozu a majetek je k datu registrace součástí obchodního majetku plátce.

pokud byl nakoupen v předchozích 12 měsících a nárok na odpočet byl uplatněn alespoň ve výši 2 100 Kč. Odpočet se sníží o poměrnou část vypočítanou podle počtu měsíců, v nichž plátce daný majetek ve dvanáctiměsíčním období předcházejícím zrušení registrace nevlastnil.

Právní názor GFŘ zveřejněný v dle něhož se , se dostává do § 92a zákona o DPH. K datu zaplacení zálohy nebo k datu uskutečnění plnění bude odběratel povinen na základě informací, které má k danému datu k dispozici, závazně oznámit dodavateli, v jakém postavení nakupuje jeho zboží/služby. Jestliže se v budoucnu změní okolnosti (například odběratel sdělí dodavateli, že vystupuje v postavení osoby povinné k dani, ale později službu k ekonomické činnosti nepoužije), způsob zdanění se již zpětně opravovat nebude.

U tří nových ustanovení je navržena účinnost až od roku 2021.

Jedná se o:

Vzhledem k posunuté účinnosti a také k tomu, že návrh novely bude pravděpodobně ještě změněn pozměňovacími návrhy, o nichž bude hlasováno ve druhém čtení, bude dost času na vysvětlení těchto změn v některém z příštích vydání za předpokladu, že budou schváleny. Z téhož důvodu upozorňuji plátce, že výše uvedený text může sloužit pouze k orientačnímu přehledu o budoucích změnách.