Účetní závěrka u veřejně prospěšných poplatníků

Vydáno: 11 minut čtení

Právní úprava sestavování účetní závěrky u veřejně prospěšných poplatníků (např. spolků, ústavů, obecně prospěšných společností) se za poslední období výrazněji nezměnila. Lze tedy postupovat podle obvyklých postupů a zvyklostí těchto právnických osob realizovaných v minulých letech. Tento příspěvek má pomoci zopakovat jednotlivé fáze a činnosti a připomenout některé souvislosti.

Účetní závěrka u veřejně prospěšných poplatníků
doc. Ing.
Jan
Stejskal,
Ph.D.
Je třeba připomenout, že se mírně odlišují postupy vedoucí k sestavení účetních výkazů v jednoduchém a podvojném účetnictví.
 
Účetní závěrka u účetních jednotek vedoucích podvojné účetnictví
Předtím, než může být provedeno uzavření účetních knih, je nezbytné, aby účetní jednotka provedla několik činností, jež povedou k naplnění všech principů a zásad podvojného účetnictví. Jsou jimi především přípravné práce spojené se zajištěním principu správného a poctivého zobrazení skutečnosti účetnictvím a dále úplnosti účetnictví. Součástí těchto prací je i zjištění základu daně z příjmů a splatné daňové povinnosti účetní jednotky za účetní období, včetně jejího zaúčtování.
Příprava na uzavření účetních knih je časově náročná a je třeba jí věnovat zvýšenou pozornost. Ne všechny níže vyjmenované účetní práce se týkají všech účetních jednotek. Každá účetní jednotka sama podle své úvahy posoudí, zda se jí provedení dané účetní práce týká a má pro ni věcnou náplň.
Mezi typické přípravné práce patří účtování o:
a)
časovém rozlišení nákladů a výnosů a dohadných položkách,
b)
zásobách dle způsobu jejich účtování,
c)
opravných položkách,
d)
rezervách,
e)
tzv. reálných hodnotách u majetku a závazků a účtování o kurzových rozdílech,
f)
vzájemném zúčtování a
g)
zůstatku v účtové skupině 93 – Výsledek hospodaření.
Předpokladem pro účtování o většině vyjmenovaných aktiv či pasiv je
provedení inventarizace majetku a závazků
. Jde o povinnost, která je uložena § 6 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Ten uvádí, že účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30 citovaného zákona. Význam inventarizace podtrhuje § 8 odst. 4 ZÚ, jež uvádí, že účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci.
V § 29 ZÚ je uloženo, že účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 3 ZÚ. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou.
Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu pěti let po jejím provedení. To se provádí pomocí účetních záznamů, jež pojmenovává jako inventurní soupisy, v nichž jsou zaznamenány výsledky fyzické nebo dokladové inventury.
Účetní jednotky mají často stanoveny další dílčí povinnosti či popsány procesy v prováděcím vnitřním předpisu účetní jednotky. Zde jsou určeny postupy týkající se jmenování inventarizačních komisí, postupy provádění inventur, osoby odpovědné za provedení inventur a většinou i způsoby účtování o zjištěných inventurních rozdílech, včetně definice inventurního rozdílu a normy přirozených úbytků (např. u vybraných druhů materiálu).
Významnou účetní prací vedoucí k sestavení účetní závěrky je kontrola zaúčtování veškerých účetních případů do účetního období, se kterým věcně a časově souvisejí (provádí se tzv.
časové rozlišení výnosů a nákladů,
resp.
je účtováno o dohadných položkách
). Vnitřním předpisem účetní jednotky je třeba mít definována pravidla účtování o časovém rozlišení a dohadných položkách, neboť existují i případy, kdy jde o nevýznamné částky či pravidelně se opakující operace, jimiž není ovlivněna časová a věcná souvislost nákladů a výnosů a o nichž není třeba v rámci těchto přípravných operací účtovat.
Na základě výsledků inventarizace je
nezbytné zúčtovat inventurní rozdíly
zjištěné
u
jednotlivých druhů
zásob,
resp. při použití metody B účtování o zásobách účtovat o konečném stavu zásob.
Součástí prací směřujících k uzavření účetnictví je úprava ocenění majetku o položky vyjadřující rizika, ztráty a znehodnocení1).
Opravnými položkami
se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku. Účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání, mají tvorbu opravných položek velmi omezenou. Mohou vytvářet opravné položky pouze v rámci činností, které jsou předmětem daně z příjmů, a pouze v rozsahu stanoveném zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Provádění opravných položek je významné zejména z hlediska daně z příjmů.
Dalším krokem je účtováním
o rezervách
. Ty jsou určeny ke krytí budoucích závazků nebo výdajů, u kterých účetní jednotka zná účel a je pravděpodobné, že nastanou, avšak není známa přesná částka nebo přesný okamžik, kdy nastanou. U organizací, jejichž hlavním předmětem není podnikání, je možnost tvořit rezervy velmi omezena1. Je možné je vytvářet pouze v rámci činnosti, která je předmětem daně z příjmů, a pouze v rozsahu stanoveném zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (§ 7, 9, 10). Účetní jednotky, které tvoří rezervy, musí mít vytvořen vnitřní předpis, který upraví pravidla pro jejich tvorbu a zúčtování.
Součástí prací je dále i účtování
o reálných hodnotách majetku a závazků
. Ze vyplývá povinnost účetních jednotek sestavit účetní závěrku ke konci rozvahového dne, a to ze složek majetku a závazků, které jsou oceněny reálnou hodnotou. Tato hodnota musí být zaznamenána v účetních knihách.
Majetkem a závazky, které se dle § 27 zákona o účetnictví oceňují reálnou hodnotou, jsou např.
cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti,
cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti,
deriváty,
deriváty,
část majetku a závazků zajištěná deriváty,
část majetku a závazků zajištěná deriváty,
pohledávky určené k obchodování.
pohledávky určené k obchodování.
Z výše uvedeného výčtu je patrné, že nestátní neziskové organizace se s těmito druhy majetku a závazků setkají velmi ojediněle.
Specifickým druhem účetních prací související s výše uvedenými pracemi vedoucími k uzavření účetnictví je tzv.
vzájemné zúčtování
. V § 6 ZÚ vzájemné zúčtování zapovídá, resp. umožňuje jej pouze ve vybraném spektru případů, které jsou upraveny vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“), konkrétně v § 58. Zde se uvádí, že za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:
a)
dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b)
doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4 ZÚ,
c)
rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,
d)
rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období.
V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků. Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.
Předposlední operací v účetním období je
výpočet a zaúčtování daně z příjmů právnických osob
. Zde je nutné podotknout, že určení základu daně, výpočet daně a sestavení daňového přiznání není činností vykonávanou v rámci účetnictví. Výpočet daně sice vychází z podkladů účetnictví, ale dále je nutné zohlednit mnohé daňové aspekty obsažené zejména v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Po zaúčtování daně z příjmů právnických je možné provést účetní uzávěrku, kdy je zjištěn výsledek hospodaření a dojde k jeho zaúčtování. Nyní lze dle § 18 a násl. ZÚ a ustanovení výše citované vyhlášky č. 500/2002 Sb. sestavit
výkazy
nekonsolidované
účetní závěrky.
Těmi jsou:
a)
rozvaha,
b)
výkaz zisku a ztráty,
c)
příloha v účetní závěrce.
Uspořádání rozvahy a výkazu zisku a ztráty upravuje prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 3a. Určuje také jejich rozsah. Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 k vyhlášce a sestavuje ji účetní jednotka, která je:
a)
velkou účetní jednotkou,
b)
střední účetní jednotkou,
c)
malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
d)
mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k vyhlášce a sestavuje ji:
a)
účetní jednotka, která je obchodní společností, a
b)
z ostatních účetních jednotek ta, která je:
velkou účetní jednotkou,
střední účetní jednotkou,
malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Rozvaha ve zkráceném rozsahu neobsahuje položky uvedené v § 3a odst. 2 citované vyhlášky č. 500/2002 Sb. Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu obsahuje pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která není obchodní společností a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Stejně tak Přílohu v účetní závěrce je možné vyhotovit v plném i zkráceném rozsahu. Nevýdělečných poplatků se bude týkat především její zkrácený rozsah. Zahrnuje informace podle § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
 
Uzavření účetnictví u účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví
Jednoduché účetnictví je samostatně vymezený druh účetnictví daný § 13b ZÚ. Účetní jednotky, jimž je dle § 1f odst. 1 ZÚ umožněno vést jednoduché účetnictví, uzavírají účetnictví k poslednímu dni účetního období (přeneseně k rozvahovému dni). Z výše uvedených povinností musí účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví provést inventarizaci majetku a závazků, případně definovat reálné hodnoty u majetku a závazků. Jiné z účetních prací z výše uvedených tyto jednotky realizovat nemusí.
Poslední dva procesy před uzavřením účetnictví jsou shodné, tedy i účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví musí zaúčtovat daň z příjmů právnických osob (do Knihy pohledávek a závazků) a zjistit hospodářský výsledek, resp. rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Namísto účetní závěrky sestavují účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví podle § 13b odst. 3 ZÚ a návazné vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (dále jen „vyhláška č. 325/2015 Sb.“), konkrétně § 5 a 6 vlastní výkazy – Přehled o příjmech a výdajích a Přehled o majetku a závazcích. Jejich obsahovou náplň definují přílohy č. 1 a 2 citované vyhlášky č. 325/2015 Sb.
Na přehledy se dle ustanovení § 13b odst. 3 ZÚ použijí přiměřeně vybraná ustanovení [např. § 18 odst. 3 ZÚ, § 19 odst. 1 a 2 ZÚ, § 29 odst. 1 ZÚ a § 31 odst. 2 písm. a) ZÚ]. Konkrétně jde o označení účetní jednotky a uvedení dalších informací o účetní jednotce na přehledech, dále způsob určení tzv. rozvahového dne, tj. dne, ke kterému jsou přehledy vyhotoveny a povinnost inventarizovat majetek a závazky.
1) Nepoužijí ty účetní jednotky, které účtují ve zjednodušeném rozsahu účetnictví dle § 13a odst. 1 písm. d) ZÚ.