Placení pojistného na zdravotní pojištění podléhají příjmy zaměstnance ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Předmětem odvodu pojistného jsou také příjmy, které dosáhnou určité výše, konkrétně alespoň 2 500 Kč například u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce.
Zdravotní pojištění – kdy zaměstnavatel neodvádí pojistné ze zúčtovaného příjmu?
Ing.
Antonín
Daněk
Příjmy, z kterých zaměstnavatelé neodvádějí pojistné
Mimoto však nalezneme poměrně velký počet příjmů různé povahy, ze kterých povinnost placení pojistného nevzniká. V právních podmínkách platných od 1. 1. 2018 tak zaměstnavatelé
neodvádějí
pojistné na zdravotní pojištění z těchto příjmů (plnění):1.
Příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené
podle § 3 odst. 4 ZDP, § 4 a 4a ZDP, zejména pak § 6 odst. 7 ZDP a § 6 odst. 9 ZDP.2.
Příjmy žáka nebo studenta ze závislé činnosti
pouze za práci z praktického výcviku.3.
Příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce
nepřevyšující 10 000 Kč.4.
Příjem nedosahující 2 500 Kč u:
člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je družstvem odměňován,
osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti,
dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.
Příklad 1
Zaměstnanec pracuje v jednom kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele s příjmem na dohodu o pracovní činnosti 2 000 Kč a na dohodu o provedení práce 9 000 Kč.
Zaměstnavatel neplní za takto zaměstnanou osobu žádné povinnosti z těchto důvodů:
–
jelikož se jedná o různé typy dohod, nelze příjmy pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění sečíst,
–
žádný z příjmů nedosáhl potřebné hodnoty (viz výše).
Pokud tato osoba nemá jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění, není osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) anebo nepatří do některé z kategorií osob, za které hradí pojistné stát, stává se osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do této kategorie a hradit pojistné, což je v roce 2018 měsíčně částka 1 647 Kč.
5.
Odměny členů okrskové volební komise
při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.Jelikož se tyto osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance [jedná se o výjimku specifikovanou v ustanovení § 5 písm. a) bodu 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“)], může být člen okrskové volební komise například již zmíněnou osobou bez zdanitelných příjmů.
6.
Náhrady škody
podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a právních předpisů upravujících služební poměry. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci náhradu škody ve vyšší hodnotě, než v jaké je kupříkladu podle zákoníku práce povinen, rozdíl mezi částkou, kterou je povinen poskytnout, a částkou, kterou zaměstnanci skutečně poskytnul, by zahrnul do vyměřovacího základu zaměstnance. 7.
Odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné
poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Aby se pojistné z odstupného, dalšího odstupného, odchodného a odbytného nezahrnovalo do vyměřovacího základu zaměstnance, musí být zúčtováno v souladu s obecně závaznými právními předpisy, tedy například podle zákoníku práce. Odstupné je poskytováno podle § 67 zákoníku práce a toto plnění není od daně osvobozeno. Jelikož je však taxativně vyjmenováno mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, pojistné se neodvádí, třebaže se toto plnění zdaňuje. Podotýkáme, že pojistné se z odstupného neplatí pouze tehdy, je-li zúčtováno za podmínek stanovených zákoníkem práce. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci plnění podle interního předpisu, které by nazval odstupným, a nejednalo by se o odstupné podle zákoníku práce, pojistné by se v tomto případě platilo.
Naproti tomu odstupným ve smyslu zákoníku práce není plnění poskytnuté zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce (zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost). V takovém případě se pojistné na zdravotní pojištění odvádí.
8.
Věrnostní přídavek horníků.
9.
Jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci
k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. Pro nezahrnutí plnění tohoto charakteru do vyměřovacího základu zaměstnance musí být současně splněny dvě podmínky:–
musí se jednat o plnění jednorázové a
–
mimořádně obtížné poměry zaměstnance vznikly jako bezprostřední následek některé z uvedených událostí.
Kdyby však bylo takové plnění poskytnuto opakovaně nebo pokud by byla z důvodu jedné sociální události postupně poskytnuta dvě různá plnění, nesplňovalo by druhé plnění podmínku jednorázovosti a podléhalo by povinnosti odvodu pojistného.
10.
Plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu
pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Zúčtované plnění se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance tehdy, pokud je poskytnuto poživateli pouze některého z těchto dvou druhů důchodů za podmínky, že bylo z časového hlediska poskytnuto po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. V této souvislosti také platí, že poživatelem důchodu musí být osoba v době, kdy jí bylo plnění poskytnuto, nikoli v době, kdy došlo ke skončení zaměstnání.11.
Příjem poživatele invalidního důchodu nepřevyšující od 1. 1. 2018 částku 7 177 Kč
za podmínky, že jeho zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců dle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).Příklad 2
Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti při příjmu 7 000 Kč.
Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (příjem musí činit minimálně částku 2 500 Kč).
Vyměřovací základ za prosinec roku 2017:
S ohledem na částku odpočtu 6 814 Kč bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 186 Kč (7 000 – 6 814). Celková výše pojistného představuje 26 Kč, zaměstnanci se srazí 9 Kč, zaměstnavatel odvede 17 Kč.
Vyměřovací základ za leden roku 2018: 0 Kč (částka odpočtu 7 177 Kč převyšuje dosažený příjem 7 000 Kč), zaměstnavatel neodvede žádné pojistné.
Kdyby se však jednalo o příjem ve výši 7 000 Kč na základě dohody o provedení práce, nevzniká výší příjmu zaměstnání a zaměstnavatel se problematikou zdravotního pojištění nezabývá.
12.
Náhrady výdajů poskytované procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců.
S účinností od 1. 1. 2013 bylo zákonem č. 11/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, doplněno, že v duchu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se do úhrnu příjmů ze závislé činnosti nezahrnují náhrady výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. 1. 2015 však byly tyto náhrady (jako osvobozené) z citovaného textu § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. vypuštěny, což znamená, že pojistné na zdravotní pojištění se z nich od tohoto data odvádělo, avšak pojistné na sociální zabezpečení se z těchto náhrad nadále neplatilo. Novelou zákona č. 200/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se od září roku 2015 tyto náhrady jako výjimka opětovně
nezahrnují
do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění a vztahuje se tak na ně stejný režim jako při stanovení vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění.Případy, kdy je pojistné odváděno vždy
Na rozdíl od výše uvedených příjmů, zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, se pojistné vždy
odvede
u:–
Funkčních požitků, kterými jsou:
Funkčních požitků, kterými jsou:
–
funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce,
–
odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, ve státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, odborových organizacích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
–
Odměny člena orgánu právnické osoby (například i placeného člena výboru Společenství vlastníků bytových jednotek) či likvidátora.
–
Odměny společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, vykonávajících pro společnost práci bez pracovněprávního vztahu apod.
Vyměřovacím základem je u těchto osob buď částka alespoň na úrovni minimální mzdy 12 200 Kč, nebo nižší, u funkčních požitků se pojistné platí vždy, zde žádná (dolní) hranice neexistuje. Jestliže však zaměstnavatel odvádí pojistné z částky nižší než minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, musí mít k takovému postupu oprávnění, což znamená, že například:
–
má doloženo, že jiným zaměstnavatelem je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně má doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele,
–
má k dispozici doklad o evidenci zaměstnance v některé ze státních kategorií zdravotního pojištění podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.,
–
mu zaměstnanec vystaví Čestné prohlášení o tom, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy atd.
Pokud zaměstnavatel příslušný doklad nemá, provádí při příjmu nedosahujícím zákonného minima dopočet do minimálního vyměřovacího základu, případně do jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč, není v tomto měsíci ve zdravotním pojištění zaměstnancem.
Podívejme se nyní na jednu specifickou situaci.
Příklad 3
Družstvo vyplácí měsíčně 399 Kč jako odměnu za výkon funkce člena představenstva. Jedná se jak o členy, kteří v družstvu pracují, tak i o pouze členy představenstva.
Pokud se jedná o členy představenstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni, pak platí následující:
Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici 2 500 Kč. Příjem (odměna) 399 Kč tak nepodléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
U členů družstva, kteří v družstvu pracují, se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se v tomto případě do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují i příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 odst. 1 písm. c) bodu 1 ZDP. Do vyměřovacího základu zaměstnance se tak k příjmu z pracovního poměru připočte i odměna 399 Kč.
Závěr
Dodáváme, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jestliže však v průběhu zaměstnání na základě dohody (dohod) dojde k poklesu příjmu pod částku zakládající účast na zdravotním pojištění, pak je povinností zaměstnavatele tuto osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, resp. měsíce, odhlásit.