Od prvního dne roku 2018 vstupuje v účinnost zákon č. 303/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti. Vláda předložila návrh tohoto zákona dne 10. 1. 2016 jako speciální zákon posilující roli statusu veřejné prospěšnosti v oblasti neziskových subjektů.
Změny ve statusu veřejné prospěšnosti
doc. Ing.
Jan
Stejskal,
Ph.D.
Vládní návrh zákona
Původní návrh zákona obsahoval podmínky, při jejichž splnění má veřejně prospěšná právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku. Návrh zákona měl naplnit očekávání, která byla již v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zakotvena. V důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona se uvádí, že:
„Současný stav neumožňuje zřetelně, veřejně a jednoduše identifikovat veřejně prospěšné právnické osoby. Neexistují obecně závazné nástroje a postupy, které by deklarovaly a kontrolovaly transparentnost a kvalitu naplňování účelu právnických osob. Vzniká tak dluh na jedné straně vůči právnickým osobám s potenciálem zápisu statusu, na druhé straně vůči celé společnosti ve vztahu k transparentnosti neziskového sektoru. Veřejně prospěšné subjekty se totiž povětšinou kryjí s množinou neziskových právnických osob.“
Předkladatel zákona si v důvodové zprávě uvědomuje, že samotné vymezení veřejné prospěšnosti je specifickým problémem. Zároveň upozorňuje, že existuje odchylné vnímání veřejné prospěšnosti například zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Vláda ve svém návrhu definovala mnohé podmínky, po jejichž splnění bude veřejně právnické osobě vznikat právo na zápis statutu veřejné prospěšnosti do rejstříku. Byly to jak obecné podmínky, spíše hospodářské či ekonomické povahy, ale také výčet činností, jež podle navrhovatele přispívají k dosahování obecného blaha. Z výčtu je patrné, že jde o valnou většinu myslitelných činností vykonávaných organizacemi veřejného sektoru.
Komplexní pozměňovací návrh
Zásadní změnou prošel vládní návrh zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Garanční Ústavně právní výbor sněmovny připravil komplexní pozměňovací návrh, který zcela mění smysl daného zákona. Důvodem byl podle poslanců nárůst administrativy pro neziskové organizace žádající o statut a téměř žádný praktický přínos zákona – například v oblasti daní z příjmů nebo účetnictví či dotační politiky.
Účinný zákon mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), tak, že zrušuje § 147 až 150 občanského zákoníku a § 231 občanského zákoníku. V občanském zákoníku zůstává definována veřejná prospěšnost, ovšem ruší se právo veřejně prospěšných právnických osob na zápis tohoto statusu do veřejného rejstříku.
Zdá se tedy, že současný „příběh“ o statutu veřejné prospěšnosti se zacyklil a vrací se zpátky na začátek. Otázkou je, zda budoucí Sněmovna či vláda budou mít zájem do této problematiky znovu proniknout a přijít s dalším návrhem, když všechny předchozí byly smeteny ze stolu.