Souběhy ve zdravotním pojištění

Vydáno: 16 minut čtení

Registrace pojištěnce ve více kategoriích současně není ve zdravotním pojištění žádnou zvláštností. V následujícím textu se zabývám analýzou situací, vznikajících v souvislosti se zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností nebo registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, včetně kombinace různých variant v právních podmínkách platných v roce 2017, eventuálně po 1. 1. 2018. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění si musí jak plátci pojistného (zaměstnavatelé, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů), tak pojištěnci uvědomit, že z každého druhu evidence u zdravotní pojišťovny vyplývají určité povinnosti, které musí dotyčný subjekt splnit, aby se vyhnul případnému sankčnímu postihu.

Souběhy ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
 
Situace č. 1
Souběh zaměstnání na základě pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti.
Příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti zakládá účast na zdravotním pojištění za předpokladu, že za rozhodné období kalendářního měsíce činí v roce 2017 alespoň 2 500 Kč. V této souvislosti platí, že pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele současně na základě pracovní smlouvy a na dohodu o pracovní činnosti, odvádí se pojistné z obou příjmů tehdy, zakládá-li každý z těchto příjmů účast na zdravotním pojištění - neboli každý z těchto pracovněprávních vztahů se posuzuje samostatně. To znamená, že u pracovního poměru se pojistné odvádí z jakékoli částky příjmu, tedy i nižší než 2 500 Kč. Při souběhu s dohodou o pracovní činnosti se připočte pouze takový příjem, který v daném kalendářním měsíci činí alespoň 2 500 Kč.
Je-li při souběhu dvou či více zaměstnání odváděno v „hlavním“ zaměstnání pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), potvrdí „hlavní“ zaměstnavatel dalšímu zaměstnavateli, resp. zaměstnavatelům, tuto skutečnost a tito zaměstnavatelé pak nemusejí při placení pojistného respektovat zákonné minimum.
Pokud zaměstnanec patří mezi osoby, na které se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“]), je vyměřovacím základem dosažený příjem.
Příklad č. 1
Hrubý příjem zaměstnance činil v kalendářním měsíci 15 000 Kč. Současně tento zaměstnanec pracoval v témže měsíci u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si vydělal 4 600 Kč.
Z příjmu 15 000 Kč bude pojistné odvedeno ve výši 13,5 %, tj. v úhrnné částce 2 025 Kč. Hrubý příjem v dalším zaměstnání sice nedosahuje minimální mzdy, ovšem s ohledem na skutečnost, že v „hlavním“ zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nevztahuje se v tomto případě na plátce zaměstnávajícího pracovníka s příjmem nižším než minimální mzda povinnost odvést pojistné v minimální zákonné výši, ale vyměřovacím základem je skutečný příjem 4 600 Kč. Z tohoto příjmu pak zaměstnanec zaplatí 207 Kč a zaměstnavatel odvede 414 Kč. Celý odvod pojistného bude u tohoto zaměstnavatele činit 621 Kč. Pro účely kontroly ze zdravotní pojišťovny je v tomto případě ze strany zaměstnavatele zapotřebí přiložit doklad o skutečnosti, že u jiného („hlavního“) zaměstnavatele je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
 
Situace č. 2
Souběh zaměstnání, resp. samostatné výdělečné činnosti, anebo „státní kategorie“ se zaměstnáním na základě dohody o provedení práce.
Osoby pracující na dohodu o provedení práce se považují ve zdravotním pojištění za zaměstnance pouze tehdy, je-li jim zúčtován příjem převyšující 10 000 Kč. Pokud tato podmínka není splněna, pak zaměstnavatelé neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti, to znamená, že nepřihlašují tuto osobu u zdravotní pojišťovny a ze zúčtovaného příjmu neodvádějí pojistné. Na druhou stranu však osoba pracující pouze na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč nemá v příslušném kalendářním měsíci ve zdravotním pojištění takovým zaměstnáním vyřešen svůj pojistný vztah.
V souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění pak musí být tato osoba v daném kalendářním měsíci evidována u své zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:
zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), nebo
osoba samostatně výdělečně činná nebo
osoba, za kterou je plátcem pojistného stát,
kdy postačí registrace v některé z těchto skupin i po část kalendářního měsíce. Není-li splněna žádná z těchto tří kategorií, stává se pojištěnec na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platit v roce 2017 měsíční pojistné ve výši 1 485 Kč. Od 1. ledna 2018 se tato platba zvyšuje na 1 647 Kč jako 13,5 % z nové hodnoty minimální mzdy 12 200 Kč.
Poznámka:
Doplňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Příklad č. 2
Pojištěnec je zaměstnán na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč, současně má příjmy z nájmu ve výši 35 000 Kč ročně a rovněž příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), tzv. ostatní příjmy. Nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát.
Za této situace nemá osoba vyřešen svůj pojistný vztah, neboť žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá. To znamená, že si pojištěnec platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů aktuálně ve výši 1 485 Kč měsíčně.
 
Situace č. 3
Zaměstnanec je členem statutárního orgánu s pravidelným měsíčním příjmem 4 000 Kč (zaměstnavatel A). Současně pracuje na dohodu o pracovní činnosti s různě vysokými příjmy (zaměstnavatel B). Dopočtem a doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu pověřil zaměstnanec zaměstnavatele, u kterého má příjem z titulu výkonu funkce ve statutárním orgánu, tedy zaměstnavatele A.
Jestliže je za rozhodné období kalendářního měsíce dosaženo v úhrnu příjmů alespoň 11 000 Kč (od ledna 2018 pak alespoň 12 200 Kč), odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu, zaměstnavatelé si navzájem potvrdí výši příjmů. Pro účel dopočtu musí zaměstnavatel B vždy dokladovat zaměstnavateli A výši příjmu v příslušném kalendářním měsíci tak, aby tento mohl řádně provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Může se stát, že v některých měsících nedosáhne příjem zaměstnance u zaměstnavatele B alespoň 2 500 Kč – taková částka nebude podléhat placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel A potvrdí zaměstnavateli B, že zajišťuje odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Na základě této skutečnosti pak zaměstnavatel B odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, případně neodvádí žádné pojistné (z příjmu nižšího než 2 500 Kč, kdy zaměstnavatel B na daný měsíc rovněž odhlašuje osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny).
 
Situace č. 4
Souběh zaměstnání se zařazením pojištěnce v kategorii osob, za které hradí pojistné stát.
Osoby, za které platí pojistné stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání apod. Pokud jsou tyto osoby zaměstnány, odvádí za ně zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti zdůrazňuji, že pokud zaměstnavatel takovou osobu zaměstnává, oznamuje zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, jsou-li mu známy. Nárok na odpočet od dosaženého příjmu je možný pouze v případě, kdy jsou splněny u zaměstnavatele i u zaměstnance podmínky stanovené v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. – musí se jednat o zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců a nárok na odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to i v případě, kdy pobírání některého z těchto důchodů netrvá po celý kalendářní měsíc.
Specifickou skupinu „státních pojištěnců“ představují zejména osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Aby za tyto osoby platil pojistné stát, nesmějí mít žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, takže v případě zaměstnání dojde k takové situaci například při nemoci nebo neplaceném volnu, kdy tyto skutečnosti trvají nejméně jeden celý kalendářní měsíc.
Příklad č. 3
Osoba samostatně výdělečně činná (žena na rodičovské dovolené, za kterou platí pojistné stát) začala podnikat v dubnu 2017 jako spolupracující osoba a současně je zaměstnána na základě pracovní smlouvy s hrubým měsíčním příjmem 6 200 Kč.
V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
I když se v rámci podnikání jedná o spolupráci, vztahují se na zaměstnanou ženu podmínky platné pro OSVČ. V rámci samostatné výdělečné činnosti taktéž nemusí tato osoba při zúčtování roku 2017 respektovat minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ. Pokud nebude v daném souběhu její samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy a pojistné za rok 2017 uhradí v roce 2018 jednorázově do osmi dnů po podání přehledu.
Obdobný postup platí i pro ostatní osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro poživatele jiných druhů důchodů, studenty, příjemce rodičovského příspěvku a další.
 
Situace č. 5
Zaměstnanec je současně uchazečem o zaměstnání.
Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je (od 1. 10. 2004) u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:
a)
výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b)
výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti,
pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.
Pojistné se odvádí ze skutečně zúčtovaného příjmu (v roce 2017 tedy maximálně 5 500 Kč, od 1. 1. 2018 pak nanejvýš 6 100 Kč) bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Pokud příjmy takové osoby přesáhnou stanovenou hranici, pohlíží se na ni jako na ostatní zaměstnance, tedy zejména včetně povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy (případně z její poměrné části).
 
Situace č. 6
Žena ukončí rodičovskou dovolenou nebo pobírání rodičovského příspěvku, zaměstnavatel pro ni momentálně nemá práci a do té doby, než po dohodě začne pracovat, je jí poskytnuto neplacené volno.
Zaměstnankyně se ocitla v situaci, kdy za ni přestal být plátcem pojistného stát. Obecně platí, že po dobu vykazovaného neplaceného volna musí zaměstnavatel přihlédnout k nutnosti dodržení minimálního vyměřovacího základu, případně jeho poměrné části. Zcela zákonným způsobem se však lze této povinnosti vyhnout. Bude-li zaměstnankyně splňovat podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, vystaví zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení, a ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, takže za období neplaceného volna se nebude platit pojistné.
Protože tato zaměstnaná osoba nebude mít po uvedené období žádné příjmy, bude za ni nadále plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. Tento nárok na platbu pojistného státem vymezí zaměstnavatel prostřednictvím kódů „L“ (po skončení rodičovské dovolené nebo po skončení pobírání rodičovského příspěvku) a „T“ (ke dni předcházejícímu zahájení výkonu práce). V daných souvislostech zaměstnavatel nepoužívá kód „P“, neboť zaměstnankyně již byla takto přihlášena dříve.
 
Situace č. 7
Pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů je členem okrskové volební komise.
Tento souběh nebyl možný v období od 1. 1. 2008 do 30. 11. 2011, protože po toto období byli členové okrskových volebních komisí považováni ve zdravotním pojištění za zaměstnance z titulu příjmů zdaňovaných podle § 6 ZDP. Avšak od 1. prosince 2011 platí, že člen okrskové volební komise může být při všech volbách, které se u nás konají, současně osobou bez zdanitelných příjmů. Od tohoto data se členové okrskových volebních komisí - jako výjimky - nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodu 7 zákona č. 48/1997 Sb.
K řešené problematice dodávám, že pojištěnec může být registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů tehdy, pokud v rámci příslušného kalendářního měsíce není (ani jeden den) zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za kterou platí pojistné stát.
 
Situace č. 8
Souběh zaměstnání (hlavní zdroj příjmů) se samostatnou výdělečnou činností (vedlejší zdroj příjmů).
Je-li zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, odvádí zaměstnavatel pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), což je v roce 2017 částka 11 000 Kč a od 1. 1. 2018 pak 12 200 Kč, při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec platit pojistné ze zákonného minima, nýbrž ze skutečně dosažených výsledků své podnikatelské činnosti (sazbou 13,5 % z 50 % dosažených příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku) a současně není povinen platit pravidelné měsíční zálohy. Pojistné pak doplatí jednorázově do osmi dnů po podání přehledu za předcházející kalendářní rok. Pokud by naopak byla hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, platí taková osoba v roce 2017 měsíční zálohy na pojistné nejméně v částce 1 906 Kč a v zaměstnání se při příjmu nižším než 11 000 Kč odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minimální mzdy (zaměstnanec vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, že si jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy). Pro účely dodržení minimálního vyměřovacího základu nelze v rámci kalendářního měsíce sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti.
Příklad č. 4
Zaměstnanec společnosti s ručením omezeným začal dne 6. června 2017 vykonávat jako vedlejší činnost drobné stolařské práce. Řádně oznámil zdravotní pojišťovně zahájení této své činnosti a rozhodl se pro pravidelné placení měsíčních záloh ve výši 300 Kč, což právní úprava zdravotního pojištění nezakazuje. Za rok 2017 vykáže příjmy 98 660 Kč a výdaje 51 580 Kč. Výši pojistného za rok 2017 vypočteme následovně:
Pojistné = 0,135 x 0,5 x (98 660 – 51 580) = 3 178 Kč
Vzhledem k úhrnu zaplacených záloh 2 100 Kč (7 x 300) činí doplatek pojistného 1 078 Kč.
Pokud je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce dlouhodobě (tedy i několik let), nemusí zálohy po celé toto období platit a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou do osmi dnů po podání přehledu. Zákonná úprava zdravotního pojištění však výslovně nezakazuje podnikateli určité (přiměřené) zálohy platit, což je popisovaná situace.
 
Situace č. 9
Evidence v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů a jednodenní zaměstnání na dohodu o provedení práce.
Pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů platil po celý rok 2017 pojistné v částce 1 485 Kč měsíčně. Na den 20. 12. 2017 uzavřel se zaměstnavatelem jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč.
I když zaměstnání trvalo v měsíci prosinci jen jeden kalendářní den, nemůže být pojištěnec v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů, takže se musí z této kategorie k datu 30. 11. 2017 odhlásit. Kdyby za měsíc prosinec zaplatil pojistné v částce 1 485 Kč, vznikl by mu u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Na základě žádosti bude tato částka pojistného vrácena, alternativně lze přeplatku použít na úhradu pojistného osobou bez zdanitelných příjmů v některém z dalších měsíců, bude-li osoba v této kategorii registrována, ovšem již s přihlédnutím ke skutečnosti, že od 1. 1. 2018 se platba osoby bez zdanitelných příjmů zvyšuje na 1 647 Kč. Placení pojistného 1 485 Kč měsíčně v období leden–listopad 2017 je v pořádku.