Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „PřesZ 2016“), který vnáší podstatné změny do správního práva trestního. Zrušil dosavadní zákon České národní rady č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, a na rozdíl od něj již neobsahuje skutkové podstaty přestupků, které se tímto přesunuly do rovněž nově účinného zákona č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích, nebo zůstávají upraveny ve zvláštních zákonech. PřesZ 2016 přináší novou úpravu správního trestání z hmotněprávního i procesního hlediska a jeho východiskem je zejména snaha sjednotit regulaci přestupků s poměrně nepřehlednou úpravou správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob, které budou nyní systematicky zařazeny pod přestupky.
Legislativní novinky s komentářem - Nová úprava správního trestání účinná od 1. 7. 2017
Mgr.
Veronika
Šaurová
Přestupek podle ust. § 5 PřesZ 2016 nově zahrnuje stávající přestupky, jiné správní delikty fyzických osob, správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, a může tak být spáchán i právnickou osobou. Tato změna by měla přispět k větší přehlednosti a sjednocení právní úpravy, neboť na rozdíl od pojmu „přestupek“ nebyl dosud pojem „správní delikt“ legálně definován a pro správní delikty se rovněž neuplatnila obecná právní úprava obsažená v přestupkovém zákoně. Právní úprava správních deliktů byla značně roztříštěna v řadě zvláštních zákonů a pro řízení o nich se až na výjimky postupovalo podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Odpovědnost nepodnikající fyzické osoby za přestupek je i nadále založena na principu zavinění, zatímco odpovědnost podnikajících fyzických osob a právnických osob je postavena na objektivním principu a zavinění se zde nezkoumá. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním v zákoně vyjmenovaných fyzických osob, jejichž jednání je právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě přičitatelné. Jednání přičitatelné právnické osobě podle PřesZ 2016 je dle důvodové zprávy nutno odlišovat od přičitatelnosti ve smyslu zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, kde se jí rozumí uplatnění subjektivní odpovědnosti právnické osoby za trestný čin, která se dovozuje ze zaviněného jednání fyzických osob, zatímco v případě odpovědnosti právnické osoby za přestupek je nepodstatné, která fyzická osoba jednala nebo zda jednala zaviněně. Pro odstranění případné tvrdosti zákon poskytuje možnost zproštění odpovědnosti v případě, že právnická, resp. podnikající fyzická osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
Významnou změnu zavádí zákon též sjednocením promlčecí lhůty pro všechny přestupky, tedy i pro dosavadní jiné správní delikty, které se nyní budou projednávat podle tohoto zákona, a jejichž promlčecí lhůty byly doposud upraveny rozdílně v rámci jednotlivých zákonů. Podle ust. § 30 PřesZ 2016 činí promlčecí doba jeden rok nebo tři roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč. V případě přerušení promlčecí doby zaniká odpovědnost u přestupku nejpozději tři roky od jeho spáchání, a jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději pět let od jeho spáchání. Ke zjednodušení právní úpravy by měla přispět i skutečnost, že se jedná o objektivní lhůty, které počínají běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku, a zákon zde nestanoví subjektivní lhůty, u kterých je nutné zjišťovat, kdy se správní orgán o přestupku dozvěděl.
Mezi další instituty, které zákon zavádí, patří např. pokus přestupku v ust. § 6 PřesZ 2016, kde se zákonodárce zjevně inspiroval příslušným ustanovením zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s konstrukcí odpovědnosti fyzických osob se i u pokusu přestupku vyžaduje zavinění, zatímco u právnické a podnikající fyzické osoby tato podmínka chybí, neboť se jedná o objektivní odpovědnost. Novinkou je rovněž zavedení institutu nepřímého pachatele, právní úprava skutkových a právních omylů nebo rozšíření okolností vylučujících protiprávnost z nutné obrany a krajní nouze v dosavadním přestupkovém zákoně o svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávněné použití zbraně. Zákonodárce rovněž nahradil pojem „sankce“ označením „správní tresty“ a trest zákazu pobytu byl vystřídán trestem zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
V procesně-právní rovině pak zákonodárce zavádí další institut převzatý z trestního práva, kterým je dohoda o narovnání jako tzv. odklon, tedy způsob vyřešení projednávaného přestupku bez vyslovení viny a s tím spojených negativních následků (zápis do evidence přestupků vedené rejstříkem trestů). Blokové řízení podle dosavadní právní úpravy bylo nahrazeno vydáním příkazu na místě a vedle peněžité pokuty bude nyní možné uložit i peněžitou záruku za splnění povinnosti a podle důvodové zprávy též povinnosti k nepeněžitému plnění (například zabrání věci).
PřesZ 2016 přináší regulaci správního práva trestního a to jak v oblasti hmotněprávní, tak v oblasti procesněprávní. Snaží se o sjednocení právní úpravy, mění terminologii, systematiku a v mnoha ohledech přibližuje správní trestání úpravě trestního práva. O tom, jak se osvědčí v praxi a zda přispěje k zefektivnění fungování správního řízení, se můžeme přesvědčit od 1. 7. 2017.