Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 117/1995 Sb. “).
Studenti – zaměstnání a zdravotní pojištění v roce 2017
Ing.
Antonín
Daněk
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:
a)
se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.), nebo
b)
se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c)
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Jako nezaopatřené dítě, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, se osoba považuje po uvedené období a při splnění následujících podmínek.
Studenti a jejich výdělečná činnost
Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný – viz příklad č. 1.
Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací. V následujícím textu si zejména probereme nejdůležitější obecné principy platné u studentů ve zdravotním pojištění při řešení jejich zdravotního pojištění a dále v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti.
Formy pracovněprávního vztahu
Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na „klasický“ pracovní poměr.
Pracovní smlouva
Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ – minimální mzdu. U pracovní smlouvy (a obdobně například i u odměn členů statutárních orgánů) nehraje rozhodná částka 2 500 Kč žádnou roli a pojistné se odvádí vždy.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Do konce roku 2014 neexistovala ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání příjmů z více dohod u jednoho zaměstnavatele. Avšak od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Dohoda o pracovní činnosti – vazba na výši zúčtovaného příjmu
Osoba činná na základě dohody (dohod) o pracovní činnosti není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, neboli nebylo dosaženo tzv. „započitatelného příjmu“, který v roce 2017 představuje částka 2 500 Kč.
Dohoda o provedení práce
Od ledna 2012 se musejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zabývat i dohodami o provedení práce. Podmínkou pro přihlášení osoby jako zaměstnance a následnou úhradu pojistného podle zákona je výše příjmu přesahujícího v kalendářním měsíci u této dohody (dohod) 10 000 Kč. Pokud tato podmínka není splněna, zaměstnavatel dohody o provedení práce „neřeší“.
Přihlašování a odhlašování studentů – zaměstnanců
Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování již nejsou s účinností od 1. 1. 2008 vázána na jejich účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.
Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje jej kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:
–
u dohody (dohod) o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč,
–
u dohody (dohod) o provedení práce více než 10 000 Kč.
Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání.
Pokud student např. končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by fakticky ukončil evidenci studenta - pojištěnce - v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti s tzv. posledními prázdninami (viz dále).
Vyměřovací základ
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (výjimku představuje např. zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole).
Registrace brigádníků ve „státní kategorii“ u zdravotní pojišťovny
Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku, s potřebou doložení potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách plynule pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost, či nikoli. Naopak studenti, kteří ukončí studium na střední škole a po prázdninách již v dalším studiu nebudou pokračovat, jsou v období tzv. posledních prázdnin nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani po celý kalendářní měsíc nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. U studentů řádně končících vysokou školu je nárok na nezaopatřenost ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém toto studium ukončili, taktéž za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc nevykonávají výdělečnou činnost anebo nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Nezaopatřenost
Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Za studium na střední škole se naopak nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákon č. 117/1995 Sb. nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Příklad č. 1
Proberme si nyní situaci, kdy úspěšný absolvent střední školy již nebude v dalším studiu pokračovat, a nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy.
1.
Začne pracovat v červnu:
Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání a zároveň použije kód „F“ s datem 30. 6., kterým oznámí zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti. Do data 30. 6. je pojištěnec pořád studentem – osobou, za kterou platí pojistné stát – bez ohledu na skutečnost, že již začal pracovat.
2.
Začne pracovat 1. 7.:
Přihlášení zaměstnance proběhne k 1. 7. souběžně s kódem „F“ k datu 30. 6.
3.
Začne pracovat 2. 7.:
Jelikož zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc červenec, použije zaměstnavatel kód „P“ s datem 2. 7. a kód „F“ s datem 31. 7., což znamená, že v měsíci červenci je bývalý student ještě nezaopatřeným dítětem.
4.
Bude pracovat od 1. 7. do 30. 7.:
Zaměstnavatel prostřednictvím kódů „P“ a „O“ vymezí období trvání zaměstnání v měsíci červenci, kód „F“ v této fázi nepoužije.
5.
Bude pracovat od 1. 7. do 31. 7.:
Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k 1. 7. a odhlásí k 31. 7. včetně kódu „F“ k 30. 6. V měsíci srpnu bude tento bývalý student nezaopatřeným dítětem, což sám oznámí zdravotní pojišťovně.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel zaměstnal formou dohody o pracovní činnosti na brigádu studenta vysoké školy v období 10. 7.-9. 8. V měsíci červenci mu zúčtoval hrubý příjem 10 000 Kč, v měsíci srpnu pak 2 400 Kč.
Zaměstnavatel řeší situaci, kdy z pohledu zdravotního pojištění vzniklo v návaznosti na výši dosaženého příjmu zaměstnání pouze v měsíci červenci. To znamená, že:
–
nejpozději do 18. 7. se přihlásí u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (kódem „P“ k datu 10. 7.) k platbě pojistného za zaměstnaného studenta;
–
současně s kódem „P“ oznámí zdravotní pojišťovně kódem „G“ k datu 10. 7. nástup nezaopatřeného dítěte do zaměstnání v průběhu studia;
–
zaměstnaného studenta odhlásí kódem „O“ k datu 31.7. ;
–
za měsíc červenec vypočítá a odvede pojistné sazbou 13,5 % z částky 10 000 Kč;
–
měsíc srpen „neřeší“, protože vyměřovací základ nedosáhl alespoň 2 500 Kč.
Příklad č. 3
Zaměstnanec bude studovat dálkově vysokou školu a žádá zaměstnavatele o poskytování neplaceného volna (cca 3 pracovní dny v měsíci). Je zaměstnavatel povinen doměřovat zdravotní pojistné za jednotlivá neplacená volna a zdravotní pojistné se platí ze skutečného příjmu?
Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i dálkově) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb. Z pohledu zdravotního pojištění je za takovou osobu po celou dobu studia plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. Skutečnost, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného i stát, oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódu „G“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.
Je-li takovému zaměstnanci poskytnuto neplacené volno, nemá tato okolnost vliv na placení pojistného a vyměřovacím základem zaměstnance je skutečně dosažený příjem. Pokud by příjem (vyměřovací základ) zaměstnance nedosáhl zákonného minima 11 000 Kč, žádný dopočet a doplatek pojistného se neprovádí.
Příklad č. 4
Jak má zaměstnavatel řešit situaci, když se firma formou smluvního vztahu zaváže v budoucnu zaměstnat studenta a do té doby jej během studia finančně podporovat, přičemž tento budoucí zaměstnanec současně deklaruje zájem nastoupit po ukončení studia do pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele?
Při analýze dané problematiky je zapotřebí primárně posoudit, zda vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání. Aby byl subjekt ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, musí být ve vazbě na ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. současně splněny následující podmínky:
–
zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti, zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“);
–
subjekt zaměstnává zaměstnance; a
–
má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
Z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. dále vyplývá, že zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance podle § 5 písm. a) cit. zákona, ze které mu od zaměstnavatele plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně podle již citovaného § 6 ZDP.
Lze konstatovat, že studentovi nepochybně plynou příjmy v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, avšak:
–
zákon č. 48/1997 Sb. na rozdíl od ZDP o „budoucím zaměstnavateli (resp. zaměstnání)“ nehovoří a
–
na základě uzavřené smlouvy o budoucím zaměstnání student aktuálně pro budoucího zaměstnavatele žádnou činnost nevykonává.
Z uvedeného vyplývá, že u příjmů studentů souvisejících s budoucím zaměstnáním se nejedná o zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění (není pro zaměstnavatele vykonávána činnost), proto nebude toto plnění podléhat povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Příklad č. 5
Student vysoké školy dovršil 26 let 2. 2. 2017. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc únor a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku, bude-li nad 2 500 Kč na základě dohody o pracovní činnosti, nebo se provede dopočet do minimálního vyměřovacího základu?
Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že dovršením věku 26 let přestává stát pojistné platit. Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 2 500 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit v únoru odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 26 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako (26:28) x 11 000, a činí tedy 10 214,28 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci únoru této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 10 214,28 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být i nižší než minimální vyměřovací základ 11 000 Kč.
Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci únoru příjmu alespoň 2 500 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah - pro celý tento kalendářní měsíc - by vyřešily dva dny registrace ve „státní kategorii“.
de facto
Příklad č. 6
Studentka v červnu 2017 neudělala státní závěrečnou zkoušku na vysoké škole. Dne 1. 8. 2017 dovrší věku 26 let. Je zaměstnána od 1. 1. 2017 na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem 6 000 Kč měsíčně. Dokdy je za ni plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát?
V zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Není zde stanoveno, v jakém termínu musí být státní zkouška vykonána, zda v termínu řádném nebo „náhradním“. Podmínkou je, že studium musí být ukončeno vykonáním stanovené zkoušky. Do dne takového ukončení studia (anebo do dovršení 26 let věku) zůstává osoba studentem, a tím i nezaopatřeným dítětem s platbou pojistného státem.
Z uvedeného vyplývá, že za tuto osobu bude stát plátcem pojistného do data 1. 8. 2017 včetně. To znamená, že v měsíci červenci ještě může zaměstnavatel odvést pojistné z vyměřovacího základu 6 000 Kč bez dopočtu do zákonného minima. Ovšem za měsíc srpen musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu 10 645,16 Kč [(30:31) x 11 000], tedy za 30 kalendářních dnů, kdy již nebyl u zdravotní pojišťovny nárok na „státní kategorii“. Při příjmu 6 000 Kč tak bude za srpen proveden dopočet pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 10 645,16 Kč podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) a § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. Zaměstnavatel současně oznámí zdravotní pojišťovně kódem „F“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele ukončení nezaopatřenosti k datu 1. 8. 2017. Od měsíce září se již bude provádět dopočet do minima 11 000 Kč.