Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti provozujeme také činnost doplňkovou, která plně podléhá dani z příjmů. Pravidelně využíváme možnosti odečítat od základu daně 300 000 Kč (viz § 20 odst. 7 zákona). Ve třech bezprostředně následujících obdobích však musíme prokázat její použití pro hlavní činnost, která není předmětem daně. Ptám se, co všechno se může vykázat na použití prostředků získaných úsporou daně dle § 20 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), z předcházejících období? Jedná se o ten odpočet 300 000 Kč, tzn. u nás ročně 57 000 Kč. Předpokládám, že se tam může použít: 1) Čerpání na provoz z rezervního fondu (myslím, že je to ale mimo darů do rezervního fondu). 2) Čerpání na mzdy z fondu odměn. 3) Dále platba, která není z rezervního fondu, ale je u ní napsáno, že je to náklad z hlavní činnosti, který slouží k prokázání daňové ztráty za zdaňovací období např. 2015, ve výši např. 50 000 = částka na faktuře za opravy. Ale výsledek hospodaření to v podstatě neovlivní. Předpokladem ovšem je, že máme záporný výsledek hospodaření v hlavní činnosti. 4) Dále si nejsem jista, jestli se tam může počítat i převod z rezervního fondu do investičního fondu.
Daň z příjmů právnických osob - odložená daň
Vydáno:
3 minuty čtení
Daň z příjmů právnických osob – odložená daň
Ing.
Zdeněk
Morávek,
ID 18758
Odpověď:
Základní postup je zcela určitě správný, odpočet 300 000 Kč znamená daňovou úsporu 57 000 Kč, a u této úspory potom prokazuje veřejně prospěšný poplatník splnění podmínky použití. Podmínkou je použití těchto prostředků ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. I z toho vyplývá, že prokázání použití daňové úspory je finanční záležitost, nikoliv účetní nebo daňovou. Souvislost je nutné hledat zejména s úpravou § 18a odst. 1 ZDP, která u veřejně prospěšných poplatníků s úzkým základem daně vymezuje příjmy, které nejsou předmětem daně. V praxi příspěvkové organizace se tak bude jednat zejména o příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší. Způsob prokázání splnění podmínky použití daňové úspory ZDP nijak blíže neřeší, je tedy na poplatníkovi, aby prokázal, že tyto podmínky dodržel, a jaké důkazní prostředky zvolí, je pouze na něm. Předpokladem tedy bude, aby nepodnikatelská činnost, případně některý z druhů této činnosti, splňovala podmínky pro vyloučení z předmětu daně, tedy zjednodušeně, aby tato činnost byla ztrátová. Pak je možné stanovit, který z nákladů souvisejících s touto ztrátovou činností je finančně pokryt z prostředků daňové úspory. Úpravu je nutné vnímat tak, že odpočtem od základu daně došlo k ušetření finančních prostředků z důvodu neplacení daně z příjmů, a tyto ušetřené finanční prostředky je nutné odpovídajícím způsobem využít.
Použití prostředků fondů se mi v této souvislosti nejeví jako ideální, protože tyto fondy jsou finančně kryty, a tak dochází k úhradě nákladů právě z prostředků, kterými je kryt stav příslušného fondu. Nelze tak konstatovat, že byly použity prostředky získané daňovou úsporou. Navíc v případě použití (čerpání) fondů jsou ve výši nákladů čerpány výnosy, otázkou tak je, zda je splněna podmínka o vyloučení z předmětu daně. I když je samozřejmé, že použití fondů je nutné i z daňového hlediska vnímat v širších souvislostech dělení hlavní činnosti na jednotlivé druhy této činnosti.
Z výše uvedeného tak vyplývá, že podle mého názoru je správnou variantou postup uvedený pod bodem č. 3. Výsledek hospodaření tato operace skutečně neovlivní, protože se jedná o splnění finanční podmínky, jak je vysvětleno výše.