Vedlejší hospodářská činnost - školství

Jenom zrekapitulujme, že v případě základní školy se bude pravděpodobně jednat o příspěvkovou organizaci, a tedy o veřejně prospěšného poplatníka ve smyslu § 17a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Co je hlavní a co je doplňkovou činností by mělo být jednoznačně stanoveno ve zřizovací listině této příspěvkové organizace. Předpokládejme tedy, že tyto kurzy nejsou součástí hlavní činnosti, ale zřizovatel povolil jejich provádění v rámci doplňkové činnosti.

Jak vyplývá z § 27 odst. 2 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), zřizovací listina musí obsahovat také okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně. Současně § 28 odst. 8 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanoví, že pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Z uvedeného vyplývá, že tento zákon automaticky nepředpokládá, že jediným možným výsledkem doplňkové činnosti je zisk, takže pokud by tyto činnosti byly uskutečňovány za cenu ve výši vynaložených nákladů, není to v rozporu s právními předpisy. Nicméně je vhodné doplnit, že v konečném důsledku bude tato činnost ztrátová, protože odměny pedagogickým pracovníkům nejsou zcela určitě jediným nákladem, který byl na realizaci těchto kurzů vynaložen, měly by být zohledněny i další, zejména nepřímé náklady související s touto činností (např. energie, poměrná část mzdy nepedagogických pracovníků podílejících se na fakturaci, výběru kurzovného, výpočtu mezd atd.). Pokud by v konečném důsledku byla doplňková činnost či její část, ztrátová, pak je na posouzení zřizovatele, zda tuto situaci bude akceptovat, protože on stanovuje pravidla, za kterých by měla být doplňková činnost prováděna, a následně schvaluje její výsledek v rámci celého výsledku hospodaření.

Na závěr ještě poznámku z hlediska nákladovosti. Stojí za úvahu, zda je vhodné realizovat kurzy prostřednictvím dohody o pracovní činnosti, která s sebou zpravidla nese povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění, zda nezvolit raději formu dohody o provedení práce, kdy se z částky do 10 000 Kč měsíčně pojištění neodvádí. V zásadě lze konstatovat, že s výjimkou jiného časového rozsahu není mezi těmito pracovněprávními vztahy žádný rozdíl, a pokud není překročen rozsah 300 hodin v kalendářním roce u jednotlivého zaměstnance, není podle mého názoru důvod, proč volit dohodu o pracovní činnosti.