Spolek, který vede jednoduché účetnictví, daroval v roce 2015 postiženému výtěžek z charitativního plesu ve výši 20 000 Kč. Z hlediska daně z příjmu ale členové spolku nevěděli, že napřed musí dar zdanit a následně ho můžou darovat. Využili proto za rok 2015 v daňovém přiznání § 20 daně z příjmu a HV snížili o výši poskytnutého daru, a tím ušetřili 19 %, tj. 38 00 Kč, a nemuseli platit daň. Dosaženou úsporu však musí v následujících třech letech využít ke krytí nákladů souvisejících s činností spolku. Spolek však má pouze příjmy z darů a dobrovolného vstupného a ty skoro v plné výši využije na úhradu svých nákladů. Úsporu na dani by museli členové spolku uhradit z členských příspěvků v následujících letech. Existuje i jiné řešení, je nějaká publikace, která se zabývá konkrétními případy příjmů a výdajů spolků?
Dar poskytnutý spolkem
Vydáno:
4 minuty čtení
Dar poskytnutý spolkem
Ing.
Zdeněk
Morávek,
ID 18983
Odpověď:
Nejdříve k problematice zdanění daru. V tomto případě se ale nejedná o zdanění daru, ale o zdanění získaného příjmu, který je následně poskytnut jako dar na charitativní účely. Lze předpokládat, že pořádání charitativního plesu bude představovat v souladu se stanovami spolku hlavní nepodnikatelskou činnost spolku, jak vyplývá z § 18a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), příjmy z této činnosti nejsou předmětem daně za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší. Splnění této podmínky se posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Je tak otázkou, zda pořádání tohoto plesu je v souladu se stanovami spolku jednotlivým druhem činnosti, a je tak nutné posuzovat je z pohledu zdanění samostatně, nebo zda je součástí celkové nepodnikatelské činnosti, případně další varianty v souladu s konkrétním zněním stanov spolku.
Pro správné posouzení případu je tedy nutné znát nejen znění stanov, ale také výši a strukturu ostatních příjmů a výdajů, protože je možné, že tyto příjmy budou součástí celkové „ztrátové“ hlavní činnosti, a jako takové budou ze základu daně vyloučeny.
Nicméně pokud bychom i tak předpokládali, že výtěžek plesu ve výši 20 000 Kč bude představovat součást základu daně, nelze nahlížet na situaci tak, že výtěžek je nutné nejdříve zdanit. Uplatnění snížení základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP je zcela legálním postupem, který vede k tomu, že daňová povinnost nevznikne, a následně je nutné daňovou úsporu, v tomto případě tedy částku 3 800 Kč, odpovídajícím způsobem použít, tj. ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Nelze tedy dopředu předpokládat, že úspora na dani nebude odpovídajícím způsobem použita, nezáleží to ani na podobě příjmů spolku, ale na vztahu příjmů a souvisejících výdajů spolku na příslušné činnosti nebo druhy činností. Použití této úspory je finanční operací, nikoliv účetní nebo daňovou, pokud tedy s touto situací a podmínkou bude dopředu počítáno, lze ji nepochybně v období tří následujících zdaňovacích obdobích vyřešit.
Nicméně konstatujme, že pokud by skutečně došlo k tomu, že by daňová úspora odpovídajícím způsobem použita nebyla, byl by spolek povinen postupovat v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bodem 9. ZDP a rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšit o částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7 ZDP, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období nebo období za které se podává daňové přiznání, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory na dani nebo k ukončení činnosti.
Závěrem, opět bez znalostí souvislostí pořádání akce a konkrétních okolností, doplňme, že v souladu s § 19b odst. 2 písm. c) ZDP jsou od daně z příjmů právnických osob osvobozeny bezúplatné příjmy plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel. Tato úprava by tak mohla být, třeba i do budoucna, možným daňovým řešením této situace.