V roce 2013 byl novelou upraven zákon č. 46/2000 Sb. , o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tiskový zákon“). Cílem novely podle důvodové zprávy bylo „zavedení opatření, která by směřovala k úpravě vydávání periodického tisku orgány územních samosprávných celků, ve smyslu poskytování objektivních a vyvážených informací. Cílem byla objektivní informovanost občanů územních samosprávných celků o činnosti a průběhu jednání jimi volených zástupců“.
Právo na zveřejnění doplňující informace podle tiskového zákona
JUDr.
Eva
Janečková
Novela stanovila vydavatelům periodického tisku územního samosprávného celku povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.
Tento přiměřený prostor má být poskytnut jak „vládnoucím zastupitelům“, tak těm „opozičním“. Cílem je, aby nedocházelo k situacím, kdy nebyly veřejnosti předestřeny nesouhlasné názory, protinávrhy při řešení různých záležitostí či polemika nad zvoleným postupem. Veřejnost by měla být informována o tom, že na zasedáních volených a jejich poradních orgánů zaznívají také názory jiných členů či návrhy jiných řešení daných záležitostí, nad nimiž se vede polemika.1)
Navzdory výše uvedené povinnosti, i kvůli nejasnostem ve výkladu zákona, dochází k tomu, že především „opozičním zastupitelům“ není poskytován přiměřený prostor, ať už není jejich vyjádření zveřejněno vůbec, nebo je výrazně zkráceno, či jsou v textu provedeny takové zásahy, které mění význam textu. V takovém případě dává tiskový zákon zastupiteli možnost uplatnění jakéhosi opravného prostředku, a to práva na zveřejnění doplňující informace.
V § 11a tiskového zákona je uvedeno, že dotčený člen zastupitelstva územního samosprávného celku může požadovat na vydavateli uveřejnění doplňující informace, pokud vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku:
a)
neuveřejní sdělení po dobu tří měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli,
b)
neuveřejní sdělení v nejbližším následujícím vydání periodického tisku územního samosprávného celku, pokud ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli není vydán, nebo
c)
uveřejní sdělení, avšak člen zastupitelstva bude mít za to, že vydavatel mu neposkytl přiměřený prostor.
Z výše uvedeného vyplývá, že mohou nastat dvě situace, které mají odlišný režim. V prvním případně nebylo sdělení zastupitele zveřejněno vůbec. Podle tiskového zákona má vydavatel lhůtu tři měsíce, aby předmětné sdělení zveřejnil. V případě, že periodický tisk územního samosprávného celku vychází v nižší periodicitě, mělo by ke zveřejnění dojít v nejbližším následujícím vydání. Zastupitel je povinen vyčkat tyto tři měsíce. Teprve v případě, že v této lhůtě vydavatel dobrovolně svou povinnost nesplní, může se zastupitel obrátit na vydavatele a uplatnit své právo na uveřejnění tzv. doplňující informace. Toto právo musí uplatnit u vydavatele nejpozději do tří měsíců od uplynutí lhůty pro dobrovolné uveřejnění příspěvku zastupitele. Zastupitel tedy musí reagovat ve správné lhůtě – ani moc brzy, ani moc pozdě.
Ve druhém případě ke zveřejnění příspěvku došlo, nicméně byl dle názoru autora příliš zkrácen, a nedošlo tak k poskytnutí přiměřeného prostoru. V tomto případě musí být žádost o uveřejnění doplňující informace doručena vydavateli nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy bylo sdělení v periodickém tisku územního samosprávného celku uveřejněno. Překročením této lhůty právo zaniká.
Žádost o uveřejnění doplňující informace musí být nejen podána ve správné lhůtě, ale musí být také dodržena správná forma, která je stanovena v § 15a tiskového zákona. Žádost o uveřejnění doplňující informace musí mít písemnou formu a musí obsahovat návrh znění doplňující informace, jež má být uveřejněna.
Pro uveřejnění doplňující informace se použijí obdobně ustanovení § 13 až 15 tiskového zákona. Vydavatel je tak povinen uveřejnit doplňující informaci ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části, s výslovným označením „doplňující informace“, na vlastní náklady, v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení, s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění doplňující informace žádá.
Člen zastupitelstva územního samosprávného celku, na jehož žádost byla vydavatelem uveřejněna doplňující informace podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další doplňující informace k této doplňující informaci.
Vydavatel je povinen uveřejnit doplňující informace do osmi dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
Vzhledem k tomu, že periodický tisk územního samosprávného celku vychází obvykle jednou za měsíc (nebo méně), je dodržení tak krátké lhůty nemožné. Vydavatel se pak bude řídit náhradním řešením. Doplňující informace musí být zveřejněna v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku. Vydavatel je povinen o tomto postupu do osmi dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění doplňující informace písemně informovat osobu, která žádost podala, a v této informaci označit vydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
Pokud zastupitel nenalezne doplňující informaci ani ve vydavatelem určeném vydání, může své právo uplatnit u soudu, a to do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění doplňující informace, jinak právo domáhat se uveřejnění takové informace u soudu zaniká.
Zákonodárce v důvodové zprávě vyslovil naději, „že zavedení tohoto institutu bude působit preventivně, případně umožní vyřešit spor mimosoudní cestou a k soudnímu přezkumu práva na doplňující informaci bude docházet výjimečně. Jde o limitní možnost prosadit právo soudní cestou a předpokládá se, že pouhá existence tohoto institutu v právním řádu zajistí, že ve většině případů dojde k nápravě nesprávného stavu bez jeho plného využití“.2) Jak ukazuje praxe, tyto předpoklady se nenaplnily.
Tiskový zákon také stanoví výjimky, kdy vydavatel nemusí doplňující informaci uveřejnit. Jedná se o případy, kdy:
–
by uveřejněním navrženého textu byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,
–
by uveřejnění navrženého textu bylo v rozporu s dobrými mravy,
–
je napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno,
–
žádost o její uveřejnění směřuje vůči sdělení uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala,
–
před tím, než byla vydavateli žádost o uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající doplňující informaci z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
Nejčastěji využívané jsou první dvě výjimky, kdy vydavatelé argumentují tím, že uveřejněním sdělení nebo doplňující informace by došlo ke spáchání trestných činů poškozování cizích práv a pomluvy.
Tiskový zákon sice poměrně podrobně stanoví proces, jakým se může zastupitel domoci uveřejnění doplňující informace, nicméně v žádném ustanovení nedefinuje, co se doplňující informací rozumí. Není proto zřejmé, zda se jedná o sdělení obsahově totožné s původním sdělením zastupitele či o zkrácenější verzi původního sdělení zastupitele anebo jsou přípustné obě verze. Jasno do situace nevnesla ani důvodová zpráva, která pouze uvádí, že „
termín ,Doplňující informace` byl zvolen proto, že se pomocí tohoto institutu žádá buď o uveřejnění toho, co chtěl žadatel sdělit v původním rozsahu (případně bez podstatných obsahových úprav), nebo toho, co vydavatel nezveřejnil
“.3)Obvodní soud pro Prahu 6 ve svém rozhodnutí sp. zn. 28 C 102/2015-55, ze dne 15. března 2016, uvedl, že soud je toho názoru, že i na lokální úrovni nemůže být omezována svobodná soutěž politických sil, nemohou být v těchto prostředcích prosazovány pouze názory rady obce resp. politických sil v ní zasedajících a tvrdě zamezujících přístupu jiných stanovisek než „vládnoucích zastupitelů“. Není možné, aby nepohodlné příspěvky zastupitelů a čtenářů redakcí těchto tiskovin byly odmítány, resp. nebyly vůbec publikovány. Vydavatel je povinen uveřejňovat alternativní názory, a to včetně kontroverzí a emocionality, a vydavatel nemá poskytovat pouze bezbarvý a opatrnický obsah.
Z výše uvedeného by bylo možné dovodit, že daný názor je třeba vztáhnout i na doplňující informaci. Bude-li zastupitel vyžadovat zveřejnění doplňující informace bez zkrácení, mělo by mu být vyhověno. Nicméně redaktor má s ohledem na obsah a formu periodika právo rozhodnout o potřebě zkrácení textu. Je však vhodné na nutnost zkrácení upozornit autora, nikoli krátit text samostatně, a domluvit se na možnostech úpravy textu.
1) Důvodová zpráva k zákonu č. 305/2013 Sb., Sněmovní tisk č. 603/0.
2) Důvodová zpráva k zákonu č. 305/2013 Sb., Sněmovní tisk č. 603/0.
3) Důvodová zpráva k zákonu č. 305/2013 Sb., Sněmovní tisk č. 603/0.