Změny v právní úpravě přestupků

Vydáno: 5 minut čtení

Změny v právní úpravě přestupků Na začátku srpna byl ve Sbírce zákonů uveřejněn pod č. 250/2016 Sb. zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tento zákon společně se zákonem č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích, nabude účinnosti ke dni 1. 7. 2017. Jedná se o největší změnu právní úpravy přestupků od roku 1990, kdy nabyl účinnosti zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, který je účinný v současné době. Nejedná se však o jedinou významnou změnu právní úpravy přestupků, které je třeba věnovat pozornost. Tento text si klade za cíl seznámit čtenáře nejen s koncepcí nové právní úpravy, ale také s novelou přestupkového zákona č. 204/2015 Sb.

Legislativní novinky s komentářem
JUDr.
Lucie
Matějusová
Petra
Machová
Podívejme se nyní na novelu zákona o přestupcích č. 204/2015 Sb. z loňského roku. Ta nabyla účinnosti v menším rozsahu d 1. 10. 2015, zbývající část zákona pak nabývá účinnosti ke dni 1. 10. 2016. Největší změnou, kterou přinesla, je změna ustanovení § 20 zákona o přestupcích, v jejímž důsledku dochází ke stavení a přerušení běhu promlčecí lhůty pro projednání přestupku v důsledku zahájení řízení o přestupku či vydání rozhodnutí o přestupku. Lhůta, po jejímž uplynutí již není možné přestupek projednat, byla prodloužena o dva roky, a to z toho důvodu, aby nebylo přestupkové řízení neúnosně prodlužováno.1) Se stejnou koncepcí počítá i nový zákon o odpovědnosti za přestupky, jenž nabude účinnosti příští rok, ten jde ještě dál a prodlužuje tuto lhůtu na tři roky a na pět let, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice činí alespoň 100 000 Kč.2)
Od letošního října novela zavádí tzv. centrální evidenci přestupků, přičemž cílem je zavést přísnější postih recidivy vybraných závažnějších druhů přestupků.3) Její vznik byl diskutován již od roku 1999, ale nakonec bylo od centrálního registru upuštěno z důvodu předpokládané finanční náročnosti tohoto kroku. Další pokus o zavedení evidence přestupků přinesl rok 2003, kdy bylo zvažováno zavedení úpravy přestupkové recidivy v rámci nového trestního zákoníku. Nakonec však nedošlo k realizaci ani této koncepce.4)
Do současné doby centrální registr přestupků neexistoval. V České republice fungují dílčí registry přestupků, např. přestupky v silniční dopravě nebo přestupky podle zákona č. 100/2004 Sb. evidované Českou inspekcí životního prostředí. Tento stav byl však nežádoucí, orgány rozhodující o trestu neměly dostatečné informace pro své rozhodování a recidiva pachatele byla zjišťována pouze z tzv. zpráv o pověsti z místa bydliště, tedy velmi nahodile, přestože informace o spáchaných přestupcích jsou klíčové pro posouzení trestu, ale i vyhodnocení osoby pachatele např. v trestním řízení.
Evidence přestupků na centrální úrovni bude vedena Rejstříkem trestů, novela zavádí evidenci pouze některých druhů přestupků, a to takových, jejichž opakované páchání je pociťováno jako nebezpečné pro společnost, nebo takových, které mají vliv na posuzování spolehlivosti dle speciálních zákonů.5)
V evidenci budou zaznamenány i přestupky, kterých se dopustily osoby uvedené v ustanovení § 10 odst. 1 přestupkového zákona, tj. osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci bezpečnostních sborů a osoby během výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací
detence
a nově i ve výkonu vazby, v jejichž případě jsou přestupky projednány podle zvláštních právních předpisů.
Recidiva bude postihována v případě přestupků, k jejichž spáchání dojde v období dvanácti měsíců následujících po dni nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným.6) V evidenci se evidují pravomocná rozhodnutí o přestupcích na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle ustanovení § 30, na úseku zemědělství a myslivosti podle ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) a f), na úseku obrany České republiky podle ustanovení § 43, proti veřejnému pořádku podle ustanovení § 47 odst. 1, proti občanskému soužití podle ustanovení § 49 a proti majetku podle ustanovení § 50.7) Do evidence zapisuje přestupky správní orgán, který rozhodoval v posledním stupni, pomocí elektronického formuláře. Dotčená osoba má možnost podat námitku, pokud se domnívá, že údaje v evidenci neodpovídají skutečnému stavu.
S evidencí přestupků počítá i nový zákon o odpovědnosti za přestupky.8) Významnou změnou, kterou tento zákon přináší, je, že bude upravovat pouze přestupkové řízení, tedy procesní část, a důvody vzniku odpovědnosti za přestupek. Jednotlivé skutkové podstaty přestupků pak budou včleněny do jednotlivých zákonů a předpisů upravujících veřejnou správu. Tam, kde chybí zákonná povinnost na různých úsecích veřejné správy, nastoupí zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který částečně nahradí zvláštní část současného přestupkového zákona.
Další zásadní změnu přináší nový zákon o odpovědnosti za přestupky v tom, že pod jeho úpravu budou spadat i protiprávní jednání v současné době označovaná jako jiné správní delikty, která budou nově nazvána také přestupky. Znamená to tedy, že přestupků se bude moci dopustit už nejen fyzická osoba, ale i právnická osoba, jakož i podnikající fyzická osoba.
1 § 20 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
2 § 32 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
3 Důvodová zpráva k zákonu č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
4 Tamtéž.
5 Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), či zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
7 § 91 tamtéž.
8 § 106 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.