Jednoduché účetnictví - rekapitulace

Vydáno: 16 minut čtení

Novelou ZÚ 1) se od 1.1.2016 stalo jednoduché účetnictví opět rovnocennou účetní soustavou pro vybrané účetní jednotky. Z původně přechodné úpravy, která však nebyla novelizována a měla velmi problematickou prováděcí právní úpravu, se základní obrysy jednoduchého účetnictví dostaly znovu do paragrafů ZÚ . Ministerstvo financí ČR vyšlo vstříc současnému stavu, kdy nestátní neziskové organizace hojně využívaly přechodné ustanovení a od roku 2003 dosud vedly jednoduché účetnictví. V tomto příspěvku chceme rekapitulovat povinnosti účetních jednotek, které mohou používat jednoduché účetnictví.

Jednoduché účetnictví - rekapitulace
doc. Ing.
Jan
Stejskal,
Ph. D.
 
Vybraný okruh účetních jednotek
Účetní jednotka (výhradně právnická osoba nebo zahraniční právnická osoba) může vést jednoduché účetnictví, pokud
a)
není plátcem daně z přidané hodnoty,
b)
její celkové příjmy2) za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč,
c)
hodnota jejího majetku3) nepřesáhne 3 mil. Kč a
d)
je současně
1.
spolkem a pobočným spolkem,
2.
odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
3.
organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
4.
církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
5.
honebním společenstvem.
Je třeba opět zopakovat, že žádná z právních forem nestátních neziskových organizací nemůže vést tzv. daňovou evidenci podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Tato evidence není účetnictvím v souladu se a mohou ji vést výhradně fyzické osoby.
Jednoduché účetnictví mohou vést i nově vzniklé účetní jednotky, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky výše k rozvahovému dni prvního účetního období.
Úprava jednoduchého účetnictví v
Základní právní úprava je obsažena v , zejména § 13b a následujících paragrafech. Vzhledem k odlišnostem od podvojného účetnictví byl vymezen odlišně i předmět jednoduchého účetnictví v § 2 odst. 1 ZÚ. Ten udává, že předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky.
Paragraf 13b upravuje účetní knihy, které účetní jednotky účtující v jednoduchém účetnictví, jsou povinny vést. Jde o:
a)
peněžní deník,
b)
knihu pohledávek a knihu závazků,
c)
pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
Peněžní deník obsahuje alespoň informace o:
a)
peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
b)
příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
c)
průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem podle písmene b).
dále zbavuje účetní jednotky účtující v jednoduchém účetnictví určitých povinností. Jsou jimi zejména:
-
nesmí k účtování používat hospodářský rok,
-
nevztahuje se na ně kategorizace účetních jednotek podle § 1b až 1e ZÚ,
-
nesestavují výkazy účetní závěrky - rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu v účetní závěrce (§ 18 odst. 1 a 2), a to ani v plném či zkráceném rozsahu (odst. 4),
-
nepřepočítávají majetek a závazky vyjádřené v cizí měně na českou měnu kurzem devizového trhu k rozvahovému dni, resp. k jinému dni, ke kterému sestavují přehledy; výjimkou je přepočet valut v pokladně a devíz na účtech u bank, kde se přepočet realizuje [§ 24, odst. 6, písm. b)],
-
časové rozlišení nákladů a výnosů, tvorba opravných položek (§ 25, odst. 3 a § 26),
-
použití reálné hodnoty při ocenění např. cenných papírů a derivátů (přesný výčet viz § 27 ZÚ),
-
nesestavují odpisový plán, neboť účetně svůj majetek neodepisují (§ 28 odst. 6 ZÚ).
Ostatní ustanovení se v jednoduchém účetnictví použijí přiměřeně tak, aby vedené účetnictví bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví.
Pro účetní jednotky účtující v jednoduchém účetnictví neplatí povinnost sestavovat výkazy účetní závěrky. Namísto nich sestavují
-
přehledy o majetku a závazcích a
-
přehled o příjmech a výdajích.
Přehledy sestavené podle pravidel popsaných v musí poskytovat ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky.
Přehledy sestaví účetní jednotka nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období.
Pro sestavení přehledů využijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení § 18 odst. 3 (tedy obsah základních údajů o účetní jednotce). Přehledy musí být sestaveny ke dni uzavření účetnictví (obdoba rozvahového dne; § 19 odst. 1 a 2). Před sestavením přehledů je nezbytné, aby účetní jednotky provedly inventarizaci podle pravidel z § 29 a 30 ZÚ.
Úschova přehledů platí pro účetní jednotky účtující v jednoduchém účetnictví obdobně jako u účetní závěrky, tedy
přehledy musí být uschovány po dobu 10 let
počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
K provedení jednotlivých ustanovení je určena vyhláška č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 325/2015 Sb.“).
 
Úprava jednoduchého účetnictví prováděcí vyhláškou
Ministerstvo financí ČR vydalo vyhlášku č. 325/2015 Sb. Vyhláška stanoví obsahové vymezení účetních knih v jednoduchém účetnictví k zajištění sestavení přehledů podle § 13b ZÚ.
Vyhláška podrobně pojednává o náležitostech jednotlivých účetních knih, o přehledech a udává pravidla přechodu na jednoduché účetnictví.
 
Peněžní deník
Účetní jednotka účtuje v peněžním deníku, v němž účetní zápisy uspořádá v daném účetním období z hlediska časového (chronologicky), a jimiž prokazuje zaúčtování:
a)
příjmů a výdajů peněžních prostředků v hotovosti,
b)
příjmů a výdajů peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev,
c)
průběžných položek vzájemných převodů peněžních prostředků v hotovosti a bankovními účty a převodů mezi bankovními účty a
d)
kursových rozdílů peněžních prostředků zjištěných přepočtem zůstatků v hotovosti a na bankovních účtech vedených v cizí měně k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se peněžní deník uzavírá.
Všechny uvedené informace jsou součástí přehledu o příjmech a výdajích.
Oproti uvedenému obsahuje peněžní deník ještě rozdíly mezi příjmy a výdaji za účetní období v členění na hlavní a hospodářskou činnost (vymezení činností je uvedeno v § 5a vyhlášky č. 504/2002 Sb. Dalším povinnými členěními jsou:
-
členění nezbytné pro zjištění základu daní z příjmů a
-
členění nezbytné pro splnění povinností účetní jednotky, které pro ni vyplývají z jiných právních předpisů (např. informace k výkonu státní statistické služby; dělení pro potřeby čerpání dotačních prostředků či prokazování využití účelových darů atd.) a pro vlastní potřeby (potřeby managementu organizace nutné k efektivnímu řízení).
Peněžní deník obsahuje při otevírání a uzavírání účetního období zůstatky peněžních prostředků v hotovosti, peněžních prostředků na bankovních účtech a průběžných položek.
 
Kniha pohledávek a závazků
V knize pohledávek a závazků účetní jednotka eviduje pohledávky podle jednotlivých dlužníků a dluhy podle jednotlivých věřitelů. Pohledávky a dluhy v knize pohledávek a závazků uspořádá z hlediska časového (chronologicky). Kniha pohledávek a závazků obsahuje rovněž dluhy z pracovněprávních vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Kniha pohledávek a závazků obsahuje stavy neinkasovaných pohledávek a neuhrazených dluhů zjištěné při uzavírání této knihy k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje přehled o majetku a závazcích (konečné zůstatky). Kniha pohledávek a závazků obsahuje též stavy rezerv vytvářených podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“). Tyto informace z knihy pohledávek a závazků se uvádějí v přehledu o majetku a závazcích.
Při otevírání knihy pohledávek a závazků v následujícím období se konečné zůstatky minulého období stávají počátečními zůstatky.
 
Pomocné knihy ostatních složek majetku
V pomocných knihách ostatních složek majetku účetní jednotka eviduje zejména:
a)
dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek,
b)
finanční majetek,
c)
zásoby a
d)
ceniny.
Pomocné knihy ostatních složek majetku obsahují stavy ostatních složek majetku zjištěné při uzavírání této knihy k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje přehled o majetku a závazcích (konečné zůstatky). Při otevírání knih ostatních složek majetku v následujícím období se konečné zůstatky minulého období stávají počátečními zůstatky.
 
Uzavření účetních knih a sestavení přehledů
Obvykle k poslednímu dni účetního období (= rozvahový den) uzavírá účetní jednotka všechny účetní knihy. Před zjištěním konečných zůstatků musí provést inventarizaci, vyúčtovat příslušné zjištěné rozdíly a zaúčtovat konečnou hodnotu deviz a valut (zaúčtovat kursové rozdíly). Po provedených „závěrkových“ operacích účetní jednotka zjistí konečné stavy jednotlivých druhů majetku a závazků, vypočte celkové součty příjmů a výdajů z peněžního deníku.
Do šesti měsíců od rozvahového dne je účetní jednotka povinna sestavit přehledy o příjmech a výdajích a o majetku a závazcích. Dle přechodných ustanovení zavedených zákonem č. 221/2015 Sb. čl. II je uloženo účetním jednotkám, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, ať zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do Sbírky listin nejpozději do 31. března 2016. A za rok 2015 nejpozději do 30. listopadu 2017. Vzhledem k tomu, že účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví nepostupují podle ustanovení upravujících účetní závěrku, nemají povinnost sestavovat jednotlivé výkazy účetní závěrky, nevztahuje se na ně ani uvedená povinnost. Tento názor podporuje i ustanovení v bodu 4 téhož přechodného ustanovení, které ukládá, že v účetním období, jež započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro příslušnou kategorii účetních jednotek. Kategorizace účetních jednotek se ale na účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví nevztahuje. Smysl ustanovení pro účetní jednotky vedoucí podvojné účetnictví je ale zřejmý a vede ke zvýšení transparentnosti. Dá se tedy očekávat brzká úprava právního stavu tak, aby se tato povinnost vztahovala i na účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví.
V přehledu o příjmech a výdajích
jsou příjmy a výdaje uspořádány v členění na hlavní a hospodářskou činnost včetně součtových položek a jejich rozdíl je vykázán k rozvahovému dni běžného účetního období a k rozvahovému dni minulého účetního období nebo k jinému okamžiku, ke kterému se přehled o příjmech a výdajích sestavuje. Uspořádání a označování položek v přehledu o příjmech a výdajích je uvedeno v příloze č. 1 vyhlášky č. 325/2015 Sb. Přehled se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a
jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč.
V přehledu o majetku a závazcích
jsou uspořádány položky majetku a závazků včetně součtových položek a jejich rozdíl k rozvahovému dni běžného účetního období a k rozvahovému dni minulého účetního období nebo k jinému okamžiku, ke kterému se přehled o majetku a závazcích sestavuje. Uspořádání a označování položek přehledu o majetku a závazcích je uvedeno v příloze č. 2 vyhlášky č. 325/2015 Sb. Přehled se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a
jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč.
 I----------------------------------------------------------------------------I I                       Přehled o příjmech a výdajích                        I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 
A. Příjmy
I
B. Výdaje
I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 01 I Prodej zboží I 01 I Dlouhodobý nehmotný a hmotný I I I I I majetek I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 02 I Prodej výrobků a služeb I 02 I Materiál I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 03 I Příjmy z veřejných sbírek I 03 I Zboží I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 04 I Přijaté peněžní dary mimo I 04 I Služby I I I veřejné sbírky I I I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 05 I Přijaté členské příspěvky I 05 I Mzdy I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 06 I
Dotace
a příspěvky přijaté z I 06 I Pojistné za zaměstnance a I I I veřejných rozpočtů I I zaměstnavatele I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 07 I Ostatní I 07 I Ostatní osobní výdaje I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 08 I Průběžné položky I 08 I Ostatní I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 09 I Kursové rozdíly I 09 I Průběžné položky I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I
10
I
Příjmy celkem
I 10 I Kursové rozdíly I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I I I
11
I
Výdaje celkem
I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I I I
99
I
Rozdíl příjmů a výdajů
I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I----------------------------------------------------------------------------I I Přehled o majetku a závazcích I I-------------------------------------I--------------------------------------I I
A. Majetek
I
B. Závazky
I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 01 I Dlouhodobý nehmotný majetek I 01 I Závazky I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 02 I Dlouhodobý hmotný majetek I 02 I Úvěry a zápůjčky přijaté I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 03 I Finanční majetek I
03
I
Závazky celkem
I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 04 I Peněžní prostředky v hotovosti I I I I I a ceniny I I I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 05 I Peněžní prostředky na I
99
I
Rozdíl majetku a závazků
I I I bankovních účtech I I I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 06 I Zásoby I I I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 07 I Pohledávky I I I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 08 I Úvěry a zápůjčky poskytnuté I I I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I 09 I Ostatní majetek I I I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I I
10
I
Majetek celkem
I I I I----I--------------------------------I----I---------------------------------I
 
Přechod z podvojného účetnictví na jednoduché účetnictví
Vyhláška se v § 7 také věnuje metodě, kterou je třeba uplatnit při přechodu z podvojného účetnictví vedeného v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu na jednoduché účetnictví. Dle § 1f odst. 3 ZÚ (s výjimkou ukončení činnosti) může účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí pěti po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu.
Přechod lze uskutečnit pouze k rozvahovému dni
po provedení inventarizace podle části páté . K rozvahovému dni účetní jednotka zaúčtuje:
a)
zůstatky účtů opravných položek a rezerv, s výjimkou zůstatků účtů opravných položek a rezerv vytvářených podle jiných právních předpisů (např. zákon o rezervách) na příslušný účet nákladů,
b)
zůstatky přechodných účtů aktiv a pasiv v případě příjmů a výdajů hrazených v běžném účetním období, jejichž náklady a výnosy patří do nákladů a výnosů následujícího účetního období, na příslušný účet nákladů nebo výnosů a
c)
zůstatky přechodných účtů aktiv a pasiv v případě kursových rozdílů na příslušný účet nákladů nebo výnosů.
Zůstatky peněžních prostředků převede účetní jednotka k prvnímu dni následujícího účetního období do peněžního deníku jako počáteční zůstatky. Zůstatek účtu
Peníze na cestě
převede účetní jednotka k prvnímu dni následujícího účetního období do peněžního deníku jako počáteční zůstatek průběžných položek.
Zůstatky účtů majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv převede účetní jednotka k prvnímu dni následujícího účetního období do knihy pohledávek a závazků a do pomocných knih ostatních složek majetku. Dlouhodobý majetek převede do pomocných knih ostatních složek majetku ve výši jeho ocenění v účetnictví vedeného v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu.
Zůstatky rezerv vytvářených podle zákona o rezervách převede účetní jednotka k prvnímu dni následujícího účetního období do knihy pohledávek a závazků.
 
Přechod z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví
Dle § 1f ZÚ platí, že přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví stanovené v § 1, odst. 1 ZÚ, vede účetnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a ZÚ, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila.
1 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
2 Celkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.
3 Hodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.