Několik poznámek k jednoduchému účetnictví

Jednoduché účetnictví přitom z právního řádu České republiky nikdy zcela nevymizelo. Po vstupu České republiky do EU³⁾ existovala urputná snaha o jeho zrušení. Ta však nebyla úspěšná, neboť do tehdy platného zákona o účetnictví byl vsunut § 38a, který připouští vedení jednoduchého účetnictví pro vybraný okruh nestátních neziskových organizací. Konkrétně jde o tehdejší občanská sdružení a jejich organizační jednotky, dále církve a náboženské společnosti a církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, a také honební společenstva. Tyto vyjmenované subjekty mohly vést jednoduché účetnictví za podmínky, že nedosáhly v posledním uzavřeném účetním období obratu vyššího než 3 mil. Kč.

S „trvalou výjimkou“, která je v zákoně o účetnictví dodnes, jsou však spojeny i různé trvalé problémy. Mezi ty nejzásadnější patří fakt, že účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, postupují podle zákona o účetnictví účinného k 31.12.2003 a návazných, dodnes neaktualizovaných, podzákonných prováděcích předpisů. Druhým je skutečnost, že prováděcí předpisy byly tehdy konstruovány jako dočasné, a proto neobsahují podrobnosti, nýbrž se zabývají jen fundamentálními základy, jako je např. výčet a obsahová náplň účetních knih. Celá vyhláška č. 507/2002 Sb.⁴⁾ obsahuje jen 9 paragrafů. Třetím problémem je způsob vymezení majetku, který je ve zmíněné vyhlášce proveden odkazem na: „příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.“

Účetním jednotkám, které vedou jednoduché účetnictví, vadí i absence postupů účtování, kterým se nevěnuje žádný předpis. Za pomoci „lidové slovesnosti a tvorby“ se předávají postupy účtování a jeho logika mezi jednotlivými účetními. Z toho logicky vyplývá velká variabilita účetních postupů a nepřehlednost u jednotlivých účetních jednotek. To stejné platí i o výkazech (přehledech), které účetní jednotky přikládají například k daňovým přiznáním. Citovaná vyhláška je upravuje pouze konstatováním, že přehledy účetní jednotky sestavují a informace uvádějí v korunách českých. Obsahové vymezení je sice logické, avšak absence zmínky o podrobnosti těchto přehledů opět umožňuje účetním jednotkám poskytovat informace velmi rozdílně.

Zcela mylné vnímání jednoduchého účetnictví přetrvává ve společnosti dodnes, často je přiživováno i různými účetními a softwarovými společnostmi. Jednoduché účetnictví je totiž zcela samozřejmě zaměňováno za daňovou evidenci. Proto není výjimečné, že účetní dnešních spolků tvrdí, že vedou daňovou evidenci. Proto je třeba zdůraznit, že daňová evidence je evidencí vyplývají z ustanovení § 7b ZDP⁵⁾. Jde o evidenci vedenou pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů fyzických osob. Žádné právnické osoby tedy nemohou vést daňovou evidenci.

Je třeba zdůraznit, že jednoduché účetnictví vede účetní jednotka v souladu se zákonem o účetnictví a musí přitom respektovat všechny principy a postupy, které tento zákon ukládá, dále se musí řídit vybranými účetními metodami, účtovat na základě účetních dokladů a záznamů do účetních knih. Musí také povinně provádět mj. inventarizaci. V praxi se často setkáváme s tím, že nevýdělečná organizace vede své účetnictví v softwaru, který však jeho tvůrci nevybavili všemi potřebnými součástmi, velmi často povinnými účetními knihami jednoduchého účetnictví (alespoň v tiskových sestavách je nezbytné peněžní deník, knihu pohledávek a závazků a pomocnou knihu). Takových je na našem trhu velké množství. I přes dobrou víru a maximální snahu takových účetní se často stává, že takto vedené účetnictví neodpovídá platným právním předpisům a účetním jednotkám hrozí nemalá sankce.

xxx⁶⁾ NOZ přinesl řadu změn v právních formách nevýdělečných organizací. Jedná se zejména o spolky a ústavy. Podle Sdělení Ministerstva financí ČR k výkladu ustanovení § 38a zákona o účetnictví je přípustné, aby i spolky a pobočné spolky vedly i v účetních obdobích 2014 a 2015 jednoduché účetnictví, a to za podmínky uvedené v § 38a.

Podle návrhu novely zákona o účetnictví budou, v případě jejího schválení v předpokládaném znění, spolky i v účetním období počínaje 1.1.2016 vést jednoduché účetnictví, a to pokud splní podmínky dané účinným zákonem. To bude platit mj. i pro církve, náboženské společnosti, církevní instituce, honební společenstva. Tedy nedojde k rozšíření rozsahu organizací vedoucích jednoduché účetnictví.

U nové právní formy - ústavů - je jednoduché účetnictví vyloučeno. Ústavy musí vést vždy podvojné účetnictví.

Doufejme, že nová právní úprava účetnictví a následně vydané prováděcí předpisy k jednoduchému účetnictví pomohou vyřešit stávající problémy, jasně deklarují možnost vedení jednoduchého účetnictví a pevně jej ukotví v právním řádu České republiky.