Obecní zřízení rozlišuje dvě skupiny členů zastupitelstva obce - první skupinu představují ti, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, zatímco druhou skupinu reprezentují zastupitelé, kteří pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněni nejsou. Zkráceně lze tedy hovořit o uvolněných a neuvolněných členech zastupitelstva obce.
Uvolnění zaměstnance pro výkon veřejné funkce
JUDr.
Eva
Janečková
Uvolněným členem zastupitelstva obce je takový zastupitel, který:
-
je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn ze svého pracovního poměru na základě pracovněprávních předpisů, anebo
-
před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva obce sice nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkci ve stejném rozsahu jako kterýkoliv jiný dlouhodobě uvolněný zastupitel.
Z výše uvedeného vyplývá, že někteří z uvolněných zastupitelů pracovali v době zvolení v pracovním poměru. Zaměstnavatelé často váhají, jak vyřešit vztah k takovému zaměstnanci, zda je nutné pracovní poměr ukončit, jak je to s placením mzdy nebo platu a jak s placením zdravotního a sociálního pojištění.
Podle § 200 zákoníku práce1) zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech zaměstnanci nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zaměstnanec bude v případě výkonu veřejné funkce čerpat pracovní volno bez náhrady mzdy, bude tedy uvolněn k výkonu veřejné funkce a pracovní poměr bude zpravidla zachován. Zaměstnanec, který byl zvolen členem zastupitelstva obce a který byl pro výkon této veřejné funkce dlouhodobě uvolněn, však nemůže vykonávat práci u zaměstnavatele pro překážky na straně zaměstnance.
Odměna osoby veřejně činné
Výkon veřejné funkce je obvykle vykonáván mimo pracovní poměr, nicméně uvolněný člen zastupitelstva většinou funkci vykonává tzv. „na plný úvazek“ jako své „hlavní zaměstnání“. Ani v případě uvolněných členů zastupitelstva však nejde o žádný pracovněprávní vztah k obci; žádný zastupitel není zaměstnancem obce a ani obec není ve vztahu k nim zaměstnavatelem. V některých ohledech se ale výkon veřejné funkce pracovnímu poměru podobá. Původní zaměstnavatel uvolněnému zaměstnanci nevyplácí mzdu/plat ani náhradu mzdy/platu.
Za výkon funkce má uvolněný člen zastupitelstva právní nárok na měsíční odměnu (jde svým způsobem o plat, který však obecní zřízení nazývá odměnou). Výše měsíční odměny je závislá na druhu vykonávané funkce (starosta, místostarosta, člen rady obce atd.) a na počtu obyvatel obce, kteří jsou hlášeni v obci k trvalému pobytu (rozhodující je vždy stav k 1. lednu příslušného kalendářního roku, přičemž počet obyvatel obce se pro tyto účely zaokrouhluje na celé stovky nahoru). Konkrétní výše této odměny je stanovena v nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Měsíční odměna se poskytuje ode dne, kdy byli uvolnění členové zastupitelstva zvoleni nebo jmenováni do funkce, za kterou odměna náleží.
Mandát
člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, tzn. dnem, ve kterém je ukončeno hlasování, bez ohledu na to, že se nejedná o pracovní den. U uvolněných zastupitelů je dnem nástupu do zaměstnání den, od něhož jim náleží odměna za výkon funkce. Pokud však nevykonává člen zastupitelstva obce funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží.Dnem, ve kterém zaniká
mandát
členů zastupitelstva, je první den konání nových voleb. Jiná situace může nastat u starosty, plní-li úkoly i po uplynutí volebního období (a to až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva) a je mu vyplácena odměna za výkon funkce. V takovém případě se starosta považuje za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna. U neuvolněných zastupitelů, kteří vykonávají funkci starosty nebo místostarostů, končí mandát
dnem voleb2).Stav, kdy by tuto výši odměny pobíraly osoby, kterým současně náleží příjem plynoucí z jejich pracovního poměru, by nebyl v souladu se zákonem. Smyslem nárokové odměny uvolněných členů zastupitelstev je poskytnout finanční zajištění osobám, které nemohou vzhledem k rozsahu výkonu veřejné funkce nadále plnit pracovní povinnosti ve vztahu k dosavadnímu zaměstnavateli - obec jinými slovy poskytuje odměnu namísto mzdy či platu od uvolňujícího zaměstnavatele.
Zaměstnavatel nejen že neplatí mzdu či plat, ale nedochází ani k platbám na sociální a zdravotní pojištění. Pokud starosta, místostarosta, členové zastupitelstva, případně členové výborů nebo komise pobírají za svou činnost příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP3) jsou pro účely zdravotního pojištění považováni za zaměstnance a je třeba splnit vůči příslušné zdravotní pojišťovně oznamovací povinnost a platit pojistné. Vznik a zánik zaměstnání je dán § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak příslušná obec platí sociální pojištění.
Nevyčerpaná dovolená
Zaměstnavatelé také často řeší, jak naložit s nevyčerpanou dovolenou. Pokud jde o nevyčerpanou dovolenou, § 212 odst. 4 zákoníku práce uvádí, že byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinna mu dovolenou nebo její část poskytnout právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný; tato právnická nebo fyzická osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění. Nevyčerpaná dovolená se tak převede na „nového zaměstnavatele“ - obec, jejímž starostou se zaměstnanec stal. Dovolenou proplatit nelze. Podle ustanovení § 222 odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
Výpověď ze zaměstnání u osob veřejně činných
Na závěr je nutné uvést, že v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, mu nesmí zaměstnavatel podle § 53 odst. 1 písm. c) zákoníku práce dát výpověď z pracovního poměru. Ochrana funkcionářů vykonávajících veřejné funkce však není bezbřehá, ze zákazu výpovědi jsou stanoveny v § 54 zákoníku práce určité výjimky.
Zákaz výpovědi se nevztahuje zejména na výpověď danou zaměstnanci pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b) zákoníku práce (tj. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část), to neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. b) zákoníku práce, jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána, pak zákaz výpovědi platí. Při výpovědi pro nadbytečnost podle § 52 písm. c) zákoníku práce zákaz výpovědi rovněž platí. Dále se nevztahuje na výpověď z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr a pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
Rozvázání pracovního poměru v ochranné lhůtě je důvodem neplatnosti výpovědi. Není při tom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď chráněnému zaměstnanci nebo že ochranná lhůta již začala běžet, zákaz výpovědi v ochranné lhůtě působí objektivně a právní následky tohoto zákazu nastávají bez ohledu na to, že ho zaměstnavatel porušil nezaviněně. Výpověď podaná v ochranné lhůtě je neplatná, i kdyby výpovědní doba měla skončit až po uplynutí ochranné lhůty.
1) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
2) Dostupné na: http://www.vzp.cz/otazky-a-odpovedi/otazky-tydne/470/kdy-odhlasit-starostu. Vedle měsíční odměny náleží uvolněnému zastupiteli rovněž odměna při skončení funkčního období (jakési „odstupné“), a to za splnění dvou podmínek - jestliže mu ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna (tj. až ke dni voleb do zastupitelstva byl pro výkon své funkce stále uvolněný) a pokud mu zároveň nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu (nebyl-li tedy po volbách opětovně zvolen do některé funkce uvolněného zastupitele). Tato odměna tedy souvisí až s konáním dalších voleb do zastupitelstva obce (ať již řádných v pravidelném čtyřletém intervalu, nebo mimořádných v dřívějším termínu). Nárok na odměnu při skončení funkčního období vzniká ovšem i v případě, kdy v průběhu funkčního období zastupitelstva obce zanikl uvolněnému členovi zastupitelstva obce
mandát
, anebo byl ze své funkce odvolán nebo se jí vzdal. Rozdíl mezi popsanými situacemi má posléze dopad na konkrétní výši odměny při skončení funkčního období.3) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů