Majetkové účasti státu v obchodních společnostech

K založení akciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády. Vláda současně stanoví, zda akcie budou vedeny na jméno nebo na majitele.

Do obchodních společností lze majetek vkládat a s majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády.

Jménem státu funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo. O těchto skutečnostech ministerstvo účtuje a příslušné informace vykazuje v účetní závěrce.

V souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví"), tzn. ministerstva, stát není účetní jednotkou. Vykazování majetkových účastí státu v obchodních společnostech je pro organizační složky státu stanoveno vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 410/2009 Sb.").

Vyhláška č. 410/2009 Sb. v platném znění od roku 2010 v § 17 stanovuje, že se vykazují ve výkazu rozvaha v položce A.III.1. Dle přílohy č. 1 kvyhlášce č. 410/2009 Sb. by měl být v této položce vykázán konečný zůstatek účtu 061-Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem. Pro rozhodující vliv je uveden odkaz na § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obchodní zákoník").

Dále je stanoveno, že se vykazují ve výkazu rozvaha v položce A. 111.2. Zde by měl být vykázán konečný zůstatek účtu 062-Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem. Pro podstatný vliv je uveden odkaz na § 22 odst. 5 zákona o účetnictví.

Aplikace těchto ustanovení je však dlouhodobě problematická.¹ Ve vztahu k organizační složce státu nelze hovořit o ovládající osobě. Proto odkaz v § 17 vyhlášky č. 410/2009 Sb. na § 66a obchodního zákoníku, pokud jde o vymezení rozhodujícího vlivu, není správný. Stejně jako další odkaz na § 22 zákona o účetnictví, který také používá pojmy ovládající osoba a ovládaná osoba. Odkaz nemá normativní charakter a nelze jím založit souvislost mezi právními předpisy, která ve své podstatě neexistuje. Ve smyslu zákona o majetku ČR je organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkovou účastí státu, jejímž vlastníkem je stát. Přitom některá rozhodnutí v souvislosti s akciemi jsou ponechána na vládě.

Nejasné je i aktuální ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb. o tom, že v obou výše uvedených případech, tzn. případech majetkových účastí, které by měly být obsahem účtů 061-Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem a 062-Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem, by mělo jít o majetkové účasti, které účetní jednotka určila k držení a k výkonu majetkových práv. Tato úprava není jednoznačná ani určitá v tom, co se jí má na mysli. Není jasné, o jaký určovací akt má konkrétně jít. Z již uvedeného je zřejmé, že účetní jednotka jakožto organizační složka státu nemá oprávnění ve vztahu k držbě majetkových účastí něco určovat.

Pokud by měl být vykázán vliv státu, není to možné, protože jiné organizační složky státu mohou mít ve stejné společnosti příslušnost hospodařit s dalšími majetkovými účastmi, které vykazují ve svých účetních závěrkách, a vliv státu je tak možné určit až na základě součtu majetkových účastí u všech organizačních složek státu.

Pokud má být vykazován vliv organizační složky státu, je vždy omezen v rozsahu ustanovení zákona o majetku ČR. Práva akcionáře vykonává jménem státu vládou písemně pověřený zaměstnanec ministerstva. V rozsahu nakládání s právy akcionáře má povinnost postupovat podle právních předpisů a podle písemných pokynů ministra. Některá práva však zákon o majetku ČR nedelegoval ani na organizační složku státu ani na vládou pověřeného zaměstnance, ale pověřil jimi vládu. O některých úkonech tak rozhoduje vládou pověřený zaměstnanec pouze s předchozím souhlasem vlády. Zádně ministerstvo tedy nemůže svůj vliv uplatňovat ve smyslu § 66a obchodního zákoníku, tzn. vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na právní důvody a bez ovlivňování.

Z uvedeného je zřejmé, že organizační složka státu je v disponování s těmito cennými papíry omezena, přičemž toto omezení nelze dostatečně přesně kvantifikovat. Pro majetkové účasti státu, které nejsou vymezeny výše, stanovuje vyhláška č. 410/2009 Sb. vykazování ve výkazu rozvaha v položce A.III.6. -Ostatní dlouhodobý finanční majetek. Zde by měl být vykázán konečný zůstatek účtu 069-Ostatní dlouhodobý finanční majetek.

S vykazováním souvisí také problematika oceňování majetkových účastí státu v účetní závěrce organizačních složek státu. Konečné zůstatky účtů 061-Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem a 062-Majetko-vé účasti v osobách s podstatným vlivem je možné v souladu s § 27 odst. 7 zákona o účetnictví ocenit ekvivalencí (protihodnotou). Pokud účetní jednotka nezvolí tuto metodu, je povinna při inventarizaci zkoumat, zda není důvod pro tvorbu opravné položky k finančnímu majetku.

Oproti tomu majetkové účasti vykazované na účtu k rozvahovému dni mají oceňovat reálnou hodnotou, a to postupem v souladu s § 27 zákona o účetnictví. Vykazování míry vlivu státu v obchodních společnostech je proto možné jen na úrovni státu. V oblasti majetkových účastí státu musí jít o jejich vykazování za Českou republiku, a tím o určení míry vlivu státu v součtu za všechny účetní jednotky, jejichž prostřednictvím stát tento vliv vykonává.

Teprve na této úrovni může také dojít ke správnému ocenění v souladu se zákonem o účetnictví. Pokud by jednotlivé organizační složky státu vykazovaly majetkové účasti na účtu 069-Ostatní dlouhodobý finanční majetek a oceňovaly je reálnou hodnotou, pak při výsledném určení míry vlivu za stát může dojít k přetřídění na účet 062-Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem nebo 061-Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem. Pak by bylo nutné ocenění reálnou hodnotou zrušit a stanovit ocenění v souladu s pravidly stanovenými pro tyto účty.

Původní předpoklad, že tomu tak bude už za rok 2010, se postupně v čase odkládal. Na základě usnesení vlády ze dne 28. listopadu 2012 č. 868² je stanoveno, že jejich první sestavení by mělo být za účetní období 2014.

Pro úplnost je nutné uvést, že který v souladu s § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 218/2000 Sb."). Sestavují správci jednotlivých kapitol o výsledcích rozpočtového hospodaření kapitoly a následně jej projednávají v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáním návrhu státního závěrečného účtu České republiky.

Ve státním závěrečném účtu České republiky, který má v souladu s § 29 zákona č. 218/2000 Sb. obsahovat údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku, jsou informace o majetkových účastech státu uváděny v rámci zprávy o stavu a vývoji státních finančních aktiv. A to jako stav majetkových účastí a jeho meziroční změny ve vztahu ke kapitálu společností, v nichž má stát účast. Součástí státního závěrečného účtu jsou mimo jiné i závěrečné účty kapitol státního rozpočtu.

Z uvedeného je zřejmé, že souhrnná informace o celkové míře vlivu státu v obchodních společnostech a jejím ocenění v souladu se zákonem o účetnictví zatím podávána není. Předpoklad, že by Ministerstvem financí měly být na základě připravovaného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zveřejňovány údaje o držených majetkových účastech v obchodních společnostech a podílech držených sektorem veřejných institucí, jejichž hodnota je vyšší, než stanovené procento hrubého domácího produktu, bude zřejmě možné zajistit jednak prostřednictvím tzv. pomocného analytického přehledu, a jednak na základě údajů předávaných pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu.

V této souvislosti proto nelze odhlédnout od skutečnosti, že do údajů pomocného analytického přehledu, které jsou organizačními složkami státu v souladu s § 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů, předávány pro účely monitorování a řízení veřejných financí, se přenášejí aplikační problémy s účtováním a vykazováním majetkových účastí státu v obchodních společnostech na úrovni ministerstev.

Pro možnost efektivního využívání takových informací z účetních závěrek i pomocného analytického přehledu je proto důležité, aby byla správně nastavena pravidla účtování, vykazování a oceňování.