Proces provádění veřejnosprávních kontrol v podmínkách ÚSC, 3. část

V předchozích dvou článcích věnovaných procesu provádění veřejnosprávních kontrol jsme se zabývali zejména právními základy a obecnými záležitostmi, procesními pravidly a dokumentací veřejnosprávních kontrol.

V tomto závěrečném článku naší série postihneme velmi diskutovanou problematiku porušení rozpočtové kázně, bezprostředně navazující na veřejnosprávní kontrolu, která v nedávné době prošla mnoha významnými změnami.¹⁾ V současné době je projednávána v zákonodárném procesu další novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), která se mimo jiné také částečně dotýká porušení rozpočtové kázně. I o těchto změnách v dalším textu podáme informace s tím, že na konečný výsledek podoby novely zákona si budeme muset počkat až po skončení legislativního procesu a zveřejnění přijaté novely zákona.

V procesu porušení rozpočtové kázně je důležité uvědomit si nejen změny obsažené v novelizacích zákona, ale také rozdíl v procesních postupech, které se používají u porušení rozpočtové kázně při hospodaření s prostředky státního rozpočtu a u porušení rozpočtové kázně při hospodaření s prostředky územních samosprávných celků. V textu se těchto rozdílů dotkneme z důvodu srovnání zejména tehdy, když územní samosprávný celek stojí na straně kontrolované osoby.

Porušením rozpočtové kázně je podle ust. § 22 zákona č. 250/2000 Sb. každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků z rozpočtu ÚSC. Neoprávněným použitím je každé použití v rozporu se zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím, kterým byly peněžní prostředky poskytnuty. Dalším případem neoprávněného použití je také situace, kdy nelze prokázat, jak byly peněžní prostředky použity.

Při aplikaci této zákonné definice je především nutno uvědomit si, jakým způsobem byly příjemcům prostředky poskytnuty. Orgánem ÚSC, který rozhoduje o poskytnutí veřejné finanční podpory²⁾ je zastupitelstvo obce (resp. rada obce), zastupitelstvo kraje (resp. rada kraje) a výbor regionální rady regionu soudržnosti. Poskytnutí veřejné finanční podpory je většinou vázáno na splnění podmínek, které jsou uvedeny v rozhodnutích (usneseních) příslušných orgánů ÚSC.³⁾ Samotné poskytnutí peněžních prostředků příjemcům je vhodné uskutečnit až po uzavření smluvního vztahu mezi ÚSC a příjemcem. Ve smlouvě by měly být zásadně uvedeny veškeré podmínky, které je příjemce peněžních prostředků povinen splnit. Je to především účel, na který jsou peněžní prostředky poskytnuty, termín použití, příp. povinná publicita, splnění dalších podmínek a termín, do kterého jsou příjemci povinni doložit splnění podmínek a současně s tím předložit vypořádání přijaté veřejné finanční podpory. Peněžní prostředky se vyplácejí po uzavření smluvního vztahu, a to buď jednorázově, nebo ve splátkách. Mohou být také poskytnuty až po splnění účelu a všech stanovených podmínek.

Pokud jsou již peněžní prostředky vyplaceny a příjemce nesplní jakoukoliv podmínku, která je stanovena ve smlouvě o poskytnutí veřejné finanční podpory, dojde k porušení rozpočtové kázně. Znamená to, že k porušení rozpočtové kázně dojde např. i tehdy, jestliže příjemce splní účel, spotřebuje veškeré prostředky v souladu s účelem, ale proplatí fakturu až po termínu, ve kterém měly být poskytnuté prostředky spotřebovány. Jak jsme již výše uvedli, jakékoliv porušení smluvních podmínek, podmínek rozhodnutí a porušení právních předpisů je porušením rozpočtové kázně. I kdyby bylo ve smlouvě o poskytnutí výslovně uvedeno, že určité porušení smlouvy bude postihnuto sankcí (např. smluvní pokutou v určité výši), je vždy nutno toto porušení podmínek posuzovat jako porušení rozpočtové kázně podle ust. § 22 zákona č. 250/2000 Sb.

Porušením rozpočtové kázně je přitom nejen porušení smluvních podmínek spočívajících v samotném použití peněžních prostředků, ale také porušení podmínek nefinančního charakteru.⁴⁾

Jestliže je např. ve smlouvě stanovena podmínka, že příjemce profinancuje z veřejné finanční podpory 60 % celkových nákladů na stanovený účel s tím, že je povinen dofinancovat z vlastních zdrojů zbývajících 40 % nákladů, musí tento poměr dodržet. V opačném případě nedodržel stanovenou podmínku, byť by spotřeboval celou podporu a dopustil se porušení rozpočtové kázně.

Zadržením peněžních prostředků se rozumí nevrácení poskytnutých peněžních prostředků ve stanoveném termínu. Tento případ může nastat například tehdy, když se při vyúčtování peněžních prostředků prokáže, že část přijatých prostředků není použita a příjemce je povinen tuto určitou část vrátit poskytovateli, který stanoví termín, do kterého mu musí být vratka připsána na účet. Pokud je vratka připsána po tomto termínu, dochází k zadržení peněžních prostředků a tím k porušení rozpočtové kázně.

Jak jsme již zmínili v úvodu, prochází v současné době legislativním procesem novela zákona č. 250/2000 Sb. V rámci této novely je navrhována změna týkající se neoprávněného použití peněžních prostředků, kdy byla porušena povinnost stanovená předpisem Evropské unie. V případě vyplácení peněžních prostředků dle předpisů Evropské unie je aplikován postup vyplácení před splněním účelu a také až následně. K porušení rozpočtové kázně dochází i tehdy, kdy byla porušena povinnost související s poskytnutím prostředků a trvá v době, kdy byly poskytnuty peněžní prostředky, a nedostatek nebyl odstraněn. K porušení rozpočtové kázně nedojde, jestliže příjemce odstraní pochybení do připsání peněžních prostředků na svůj účet nebo jestliže poskytovatel nevyplatí příslušnou část peněžních prostředků, které byly neoprávněným výdajem.

Okamžikem porušení rozpočtové kázně je tzn. den jejich odepsání z peněžního účtu nebo výdej v hotovosti. Pokud došlo k porušení nefinančních podmínek stanovených ve smlouvě nebo v rozhodnutí, pak okamžikem porušení rozpočtové kázně je (neodevzdání závěrečného vyúčtování, nepředložení průběžných zpráv, nedodání jiných podkladů v termínu, neuspořádání akce v daném termínu apod.). Na okamžik vzniku porušení rozpočtové kázně nemá vliv, kdo porušení zjistil, zda poskytovatel (resp. příslušný kontrolní orgán) nebo sám příjemce.

Podle zákona č. 250/2000 Sb. je odvod za porušení rozpočtové kázně stanoven ve výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Znamená to, že (jakékoliv) V praxi pak reálně dochází k poněkud paradoxním situacím, kdy je stanoven odvod v plné výši poskytnuté u věcně diametrálně odlišných porušení rozpočtové kázně. Jako porušení rozpočtové kázně je u jednoho příjemce klasifikováno nedodržení účelu (např. sportovní akce, na kterou byla poskytnuta , se nekonala a místo toho byly prostředky použity na nákup sportovního vybavení), zatímco u jiného příjemce je porušením rozpočtové kázně nedodržení termínu odevzdání závěrečného vyúčtování o dva dny, přičemž všechny ostatní podmínky použití (včetně účelu) byly splněny. V obou těchto případech je výše odvodu za porušení rozpočtové kázně stanovena ve výši 100 % poskytnuté . Stávající právní úprava obsažená v zákoně č. 250/2000 Sb. nicméně skutečně neumožňuje poskytovatelům stanovit v případě porušení povinnosti nefinančního charakteru odvod v nižší než plné výši poskytnuté .⁵⁾

V chystané novele zákona č. 250/2000 Sb. je připravována i změna, která by mohla umožnit poskytovatelům již před poskytnutím peněžní podpory stanovit ve smlouvě (v rozhodnutí), která porušení budou kvalifikována jako méně závažná a stanovit procentní rozmezí, v jehož rámci bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně. Další změnou ve stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně má být možnost „zkrátit“ částku veřejné finanční podpory před jejím vyplacením příjemci. Taková situace může nastat tehdy, kdy jsou peněžní prostředky vypláceny v několika platbách, a před každou platbou je provedena kontrola předložených dokladů prokazujících použití dle stanovených účelů a podmínek. Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, mohl by poskytovatel snížit další část poskytovaných peněžních prostředků o částku předpokládaného odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Rozlišení méně závažného porušení rozpočtové kázně se stanovením je v současné době umožněno v případě veřejné finanční podpory poskytnuté ze státního rozpočtu, kdy se proces porušení rozpočtové kázně řídí ust. § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. S tímto postupem se může ÚSC setkat v případě, kdy obdržel dotaci od státu a je sám na straně kontrolované osoby. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je povinnost zaplatit ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení. Vypočtená částka penále nesmí přesáhnout výši odvodu za porušení rozpočtové kázně a neukládá se penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč. Penále se počítá ode dne, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně do dne, kdy byly prostředky odvedeny, tedy odepsány z účtu příjemce.

V praxi se může postupovat tak, že zároveň se stanovením odvodu bude stanoveno penále do dne, kdy byl vystaven platební výměr a po skutečném zaplacení odvodu bude penále dopočteno do konečné výše. Může se také stanovit pouze odvod a až po jeho zaplacení by bylo vypočteno a předepsáno penále.

Významná změna právní úpravy se v roce 2009 dotkla i procesu ukládání odvodu za porušení rozpočtové kázně.⁶⁾ Až do 31. 3. 2009 ukládal odvod za porušení rozpočtové kázně ten orgán, který poskytl veřejnou finanční podporu, tedy zastupitelstvo obce (resp. rada obce), zastupitelstvo kraje (resp. rada kraje) a výbor regionální rady regionu soudržnosti.

Od 1. 4. 2009 o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně rozhoduje u obcí obecní úřad, u kraje krajský úřad, u regionální rady regionu soudržnosti úřad regionální rady, a to vždy v samostatné působnosti. Bude záležet na vnitřní organizaci každého jednotlivého úřadu, jakým způsobem a kdo rozhodne. Znamená to, že organizačním řádem či jiným vnitřním aktem je svěřena pravomoc konkrétnímu pracovníkovi, aby vydal rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, tedy vyhotovil platební výměr podle daňového řádu.⁷⁾ Vzory platebních výměrů na odvod a penále při porušení rozpočtové kázně předkládáme čtenářům v přílohách tohoto článku (na str. 34-36). Krajský úřad v přenesené působnosti přezkoumává rozhodnutí v případě, že je vydáno obecním úřadem, Ministerstvo financí přezkoumává rozhodnutí, které vydal Magistrát hlavního města Prahy nebo krajský úřad. Rozhodnutí je přitom přezkoumáváno vždy pouze z hlediska dodržování zákonnosti.

V praxi se osvědčil model, kdy příslušný útvar v rámci úřadu provádí předběžnou veřejnosprávní kontrolu, tedy připraví podklady pro rozhodnutí orgánů obce (kraje) o poskytnutí veřejné finanční podpory. Po rozhodnutí orgánů obce (kraje) pak stejný útvar úřadu, který připravil podklady pro rozhodnutí, připraví také smlouvu s příjemcem veřejné finanční podpory. Před vyplacením, popřípadě v průběhu splátkového vyplácení provádí stále stejný útvar (odbor, oddělení) průběžnou veřejnosprávní kontrolu. Pokud v rámci této kontroly zjistil podezření na porušení rozpočtové kázně, předá věc kontrolnímu útvaru, který vykoná následnou veřejnosprávní kontrolu. Z této kontroly je vyhotoven protokol s konstatováním, že se příjemce dopustil porušení rozpočtové kázně. Po splnění všech náležitých procesních úkonů (námitkování) je tento protokol předán útvaru, který je odpovědný za předepsání a vymáhání odvodu za porušení rozpočtové kázně (v kopii je samozřejmě protokol předán útvaru, který podal podnět).

Platí, že

Poskytovatel může zmírnit sankce za porušení rozpočtové kázně a to z důvodů hodných zvláštního zřetele. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále povoluje ten orgán, který poskytl veřejnou finanční podporu. Tedy zjednodušeně řečeno - ten orgán, který dotaci poskytl, může za určitých podmínek odvod či penále prominout, i když příjemce stanovené podmínky nesplnil a porušil rozpočtovou kázeň. Příjemce musí o prominutí požádat písemně.

V chystané novele zákona č. 250/2000 Sb. se nově objevuje časové omezení podání žádosti o prominutí tak, že žádost bude možno podat nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále vyměřen. Lhůta 1 roku přitom nemá běžet ode dne

Vždy bude záležet na rozhodnutí orgánů ÚSC, jak komu a kolik prominou z povinnosti odvodu a penále. Měla by při tom být zvážena míra závažnosti porušení i vzhledem k tomu, že povinnost odvodu u porušení nefinančních povinností je vždy v celé částce poskytnuté bez ohledu na to, že nebyl dodržen účel stejně tak, jako když např. nebyl dodržen termín předložení podkladů pro vyúčtování. Pokud se některá porušení objevují častěji a poskytovatel musí řešit opakovaně obdobné žádosti o prominutí, je vhodné vytvořit a poskytovatelem schválit jednotný přístup k výši prominutí například formou sazebníku za nejčastější porušení rozpočtové kázně se stanovením procenta úlevy.

Na rozdíl od právní úpravy platné před 1. 4. 2009 je nyní posuzování porušení rozpočtové kázně příspěvkovými organizacemi upraveno nově a rozdílně oproti porušení rozpočtové kázně (jinými) příjemci veřejné finanční podpory. Může tak nastat situace, kdy z jednoho dotačního titulu jsou poskytovány jak příspěvkovým organizacím zřizovaným ÚSC (poskytovatelem), tak jiným právním subjektům, přičemž při stejném pochybení u příspěvkové organizace o porušení rozpočtové kázně nepůjde, ale u jiného právního subjektu o porušení rozpočtové kázně půjde, a to včetně odvodu v plné výši poskytnuté . Na tuto situaci reaguje i novela zákona, o které jsme se již výše zmiňovali, s cílem zajistit stejný (rovný) postup vůči všem subjektům, které veřejné prostředky obdrží, aby příspěvkové organizace zřízené poskytovatelem těchto prostředků nebyly zvýhodněny např. tím, že by nebyly povinny hradit penále a naopak znevýhodněny nemožností podat odvolání.

Dle současné právní úpravy se příspěvková organizace ÚSC dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že

Znamená to, že zákonem je taxativně vymezeno, kdy dochází k porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací. Připomeňme, že ostatní příjemci veřejné finanční podpory se dopouští porušení rozpočtové kázně vždy, když poruší jakoukoliv předem smluvně stanovenou podmínku.

Odvod za porušení rozpočtové kázně u příspěvkové organizace je ukládán zřizovatelem ve výši neoprávněně použitých prostředků. Tady je nutno si uvědomit, kdo vykonává funkci zřizovatele - je to vždy rada obce, resp. rada kraje. V protokole z veřejnosprávní kontroly bude uvedeno zjištění, označeno, v jakém případě byla porušena rozpočtová kázeň a výše dotčených prostředků. Rada obce, resp. rada, kraje pak svým usnesením stanoví příspěvkové organizaci závazný ukazatel - odvod do rozpočtu zřizovatele.¹¹⁾ Není tedy vydáván žádný platební výměr, nepostupuje se podle DŘ. Příspěvková organizace neplatí penále za případné prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Uložit příspěvkové organizaci odvod za porušení rozpočtové kázně může zřizovatel nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy porušení zjistil, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo. Pokud tedy zřizovatel provádí následné veřejnosprávní kontroly u svých příspěvkových organizací v určitých delších lhůtách, pak postih za porušení rozpočtové kázně mnohdy nemusí nastat z důvodu .

Stejně jako v případě porušení rozpočtové kázně (jinými) příjemci veřejné finanční podpory může zřizovatel z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace. Také v tomto případě je v připravované novele zákona č. 250/2000 Sb. navrhována lhůta jednoho roku, do které bude moci být podána žádost o prominutí odvodu.

Porušení rozpočtové kázně je institut, který velmi úzce souvisí s problematikou veřejnosprávní kontroly. Procesní postupy používané dle zákona č. 250/2000 Sb. při porušení rozpočtové kázně navazují na zjištění nesrovnalostí při výkonu veřejnosprávní kontroly orgány ÚSC. Jedná se o problematiku, která je poměrně složitá a je nutno podotknout, že platná právní úprava nedává příslušným orgánům obcí a krajů zcela jasné vodítko, jak v případě zjištění porušení rozpočtové kázně postupovat. Pokusili jsme se podat v předloženém článku srozumitelný výklad zaměřený jednak na porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory a jednak příspěvkovými organizacemi obcí a krajů. Upozornili jsme na některé zřetelné nedostatky v zákoně č. 250/2000 Sb. a podali jsme rovněž základní informaci o připravované novelizaci tohoto zákona, která by snad tyto nedostatky měla odstranit.

K případnému praktickému využití jsme i k tomuto tématu pro čtenáře připravili vzorové dokumenty, které jsou k dispozici jako příloha tohoto článku. Konkrétně v příloze naleznete vzor platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně, platebního výměru na penále a rozhodnutí o prominutí povinnosti odvodu (na str. 34-36).

Označení subjektu, který odvod ukládá (Obec .., Obecní úřad ..)

Číslo jednací

Datum

Obec .., Obecní úřad ... podle ustanovení § xx zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, [u kraje podle § 94 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů], ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

na základě zjištění v protokole o kontrole č. xxx ze dne xxx povinnost odvodu neoprávněně použitých (zadržených) peněžních prostředků ve výši xxx Kč (slovy xxx), poskytnutých vám xxxx.

Uvedenou částku jste povinni odvést na účet obce xxx číslo účtu xxx, konstantní symbol xxx, variabilní symbol xxx, vedený u xxx, a to nejpozději do 30 dnů ode dne doručení tohoto platebního výměru.

Kontrolou bylo zjištěno xxx. Tím bylo porušeno xxx

Příjemce se proti tomuto platebnímu výměru může odvolat podle ustanovení § 109 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Odvolání lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto platebního výměru, a to u obce xxx, obecního úřadu xxx, a to i před doručením tohoto platebního výměru. Odvolání nemá odkladný účinek.

Orgán obce, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, může na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, prominout nebo částečně prominout povinnost odvodu podle ustanovení § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, z důvodů hodných zvláštního zřetele.

Otisk úředního razítka

Podpis, jméno a funkce osoby vydávající platební výměr

Označení subjektu, který odvod ukládá (Obec .., Obecní úřad ..)

Číslo jednací

Datum

Obec .., Obecní úřad .. podle ustanovení § xx zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, [u kraje podle § 94 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů], ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,

povinnost odvést do rozpočtu obce xxx penále z odvodu za porušení rozpočtové kázně uloženého platebním výměrem na odvod za porušení rozpočtové kázně číslo jednací xxx v celkové výši xxx Kč (slovy xxx). Výpočet penále:

částka porušení rozpočtové kázně: ... Kč

datum porušení rozpočtové kázně:

penále ke dni: ... Kč

počet dnů prodlení:

sazba penále za den: 0,1%

vypočtené penále: ... Kč

Vypočtení penále z odvodu za porušení rozpočtové kázně bylo zaokrouhleno podle ustanovení § 146 zákona č. 282/2009 Sb., daňový řád.

Uvedenou částku jste povinni odvést na účet obce xxx číslo účtu xxx, konstantní symbol xxx, variabilní symbol xxx, vedený u xxx, a to nejpozději do 30 dnů ode dne doručení tohoto platebního výměru.

Kontrolou bylo zjištěno xxx. Tím bylo porušeno xxx. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.

Příjemce se proti tomuto platebnímu výměru může odvolat podle ustanovení § 109 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Odvolání lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto platebního výměru, a to u obce xxx, obecního úřadu xxx, a to i před doručením tohoto platebního výměru. Odvolání nemá odkladný účinek.

Orgán obce, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, může na základě písemné žádost toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, prominout nebo částečně prominout povinnost odvodu podle ustanovení § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, z důvodů hodných zvláštního zřetele.

Otisk úředního razítka

Podpis, jméno a funkce osoby vydávající platební výměr

Označení subjektu, který odvod ukládá (Obec .., Obecní úřad ...)

Číslo jednací

Datum

Obec .., Obecní úřad .. na základě žádosti o prominutí odvodu a penále příjemce xxx podle ustanovení § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád,

v souladu s usnesením rady/zastupitelstva obce (kraje) č. xxx ze dne xxx povinnost odvodu uloženého platebním výměrem ze dne xxx xxx Kč, (slovy xxx).

Uvedenou částku jste povinni odvést na účet obce xxx číslo účtu xxx, konstantní symbol xxx, variabilní symbol xxx, vedený u xxx, a to nejpozději do 30 dnů ode dne doručení tohoto platebního výměru.

Kontrolou bylo zjištěno xxx. Tím bylo porušeno xxx. Příjemce požádal obce (kraj) o prominutí povinnost odvodu a penále. Rada/zastupitelstvo obce (kraje) usnesením č. xxx ze dne xxx rozhodl prominout - částečně prominout - neprominout povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 22 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů ve výši xx % ze stanoveného odvodu xxx Kč za porušení rozpočtové kázně u poskytnuté příjemci na xxx, to je ve výši xxx Kč.

Proti rozhodnutí ve věci prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále z odvodu za porušení rozpočtové kázně nelze podle § 259 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, uplatnit opravné prostředky.

Otisk úředního razítka

Podpis, jméno a funkce osoby vydávající platební výměr