Jednoduché účetnictví

Do konce roku 2015 byla možnost vedení jednoduchého účetnictví upravena v § 38a ZoÚ, podle kterého mohly vybrané účetní jednotky, a to , vést jednoduché účetnictví podle dřívějších právních předpisů, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč; přitom se na ně vztahovala ustanovení zákona o účetnictví a jeho prováděcích předpisů, která upravovala účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2013. To znamená, že do 31. prosince 2015 se uvedené účetní jednotky musely při vedení jednoduchého účetnictví řídit již dávno zrušenými prováděcími předpisy, a to:

Do zdaňovacího období roku 2003 vedly povinně jednoduché účetnictví podle uvedených předpisů i fyzické osoby, které podnikaly nebo provozovaly jinou samostatnou výdělečnou činnost a prokazovaly své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro zjištění základu daně, pokud se na ně nevztahovala povinnost vést podvojné účetnictví.

Od 1. 1. 2016 platí podle § 1f odst. 1 ZoÚ, že účetní jednotka, která je tuzemskou nebo zahraniční právnickou osobou, může vést jednoduché účetnictví, pokud:

Odborová organizace vede od svého vzniku v roce 2002 jednoduché účetnictví. V roce 2016 přesáhne hodnota majetku odborové organizace 3 000 000 Kč, čímž odborová organizace přestane splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví. Od 1. 1. 2017 bude odborová organizace vést podvojné účetnictví. A i když bude například od roku 2018 odborová organizace opět splňovat všechny stanovené podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, bude povinna vést podvojné účetnictví minimálně až do konce roku 2021 a teprve od 1. 1. 2022 by mohla opět vést účetnictví jednoduché.

konec příkladu

Metoda přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu je stanovena (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb.“).

Postup při přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu je stanoven v , ve kterém byly s účinností od 1. 1. 2016 provedeny změny oznámením Ministerstva financí České republiky čj. MF-55739/2015/28 (uvedené oznámení bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 3/2016).

Metodu přechodu z účetnictví vedeného v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu na jednoduché účetnictví stanoví § 7 vyhlášky č. 325/2015 Sb.

Podle ustanovení § 2 odst. 2 ZoÚ jsou předmětem jednoduchého účetnictví:

Předmět jednoduchého účetnictví je tedy vymezen obdobně, jako je tomu u daňové evidence pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, které nejsou účetními jednotkami (viz § 7b zákona o daních z příjmů), ačkoliv jinak nemá jednoduché účetnictví s touto daňovou evidencí nic společného.

Podle § 13b ZoÚ vedou účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tyto účetní knihy:

V § 13b odst. 3 ZoÚ je stanoveno, že účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období tzv. přehled, který tvoří:

Ten obsahuje alespoň informace o:

Podle § 2 vyhlášky č. 325/2015 Sb. musí být účetní zápisy v peněžním deníku uspořádány v daném účetním období z hlediska časového chronologicky, přičemž peněžní deník musí obsahovat tyto položky příjmů a výdajů:

Peněžní deník musí obsahovat také rozdíly mezi příjmy a výdaji za účetní období, a to:

Podle § 5a vyhlášky č. 504/2002 Sb. se pro účely této vyhlášky rozumí:

Podle § 17a odst. 1 ZDP je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním, veřejně prospěšným poplatníkem.

Uvedené ustanovení se vztahuje i na právnické osoby uvedené v § 1f odst. 1 písm. d) ZoÚ, které tudíž při zjišťování základu daně z příjmů právnických osob postupují jako veřejně prospěšní poplatníci. Není ale příliš jasné, zda jsou veřejně prospěšní poplatníci, kteří v souladu s účetními předpisy vedou jednoduché účetnictví, povinni postupovat i podle § 17a odst. 4 ZDP, podle kterého je veřejně prospěšný poplatník povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny (obdobně to platí i pro vedení výdajů nebo nákladů). Obdobně problematická je ale v současné době i řada jiných ustanovení ZDP, z jejichž formulace není úplně jasné, zda a popřípadě v jakém rozsahu se vztahují i na poplatníky, kteří vedou jednoduché účetnictví [například § 23 odst. 3 písm. a) bod 7., § 23 odst. 8 písm. a), § 24 odst. 2 písm. y), § 24 odst. 2 písm. zx)].

Při otevírání a uzavírání účetního období musí peněžní deník obsahovat zůstatky:

Podle § 3 vyhlášky č. 325/2015 Sb. se v knize pohledávek a závazků evidují pohledávky podle jednotlivých dlužníků a závazky včetně dluhů podle jednotlivých věřitelů, přičemž pohledávky a závazky včetně dluhů musí být v knize pohledávek a závazků uspořádány z hlediska časového chronologicky. V knize pohledávek a závazků musí být evidovány i závazky, včetně dluhů, z pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).

Kniha pohledávek a závazků obsahuje dále stavy neinkasovaných pohledávek a neuhrazených závazků včetně dluhů zjištěných při uzavírání této knihy k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje přehled o majetku a závazcích (konečné zůstatky).

Kniha pohledávek a závazků obsahuje též stavy rezerv vytvářených podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „zákon o rezervách“), ve znění pozdějších předpisů, může tvorbu rezerv jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit také poplatník, který vede jednoduché účetnictví, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv, a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí.

Údaje o konečných zůstatcích pohledávek a závazků a o stavu vytvořených rezerv k poslednímu dni účetního období se uvádějí v přehledu o majetku a závazcích, jak bude dále uvedeno. Při otevírání knihy pohledávek a závazků v následujícím období se konečné zůstatky minulého období stávají počátečními zůstatky.

Podle § 4 vyhlášky č. 325/2015 Sb. se v pomocných knihách ostatních složek majetku evidují údaje alespoň o:

Pro obsahové vymezení uvedených složek majetku se použije vyhláška č. 504/2002 Sb. Pomocné knihy ostatních složek majetku musí obsahovat stavy ostatních složek majetku zjištěné při uzavírání této knihy k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje přehled o majetku a závazcích (konečné zůstatky). Údaje o konečných zůstatcích ostatních složek majetku k poslednímu dni účetního období se uvádějí v přehledu o majetku a závazcích, jak bude dále uvedeno. Při otevírání knih ostatních složek majetku v následujícím období se konečné zůstatky minulého období stávají počátečními zůstatky.

Ustanovení § 5 vyhlášky č. 325/2015 Sb. je stanoveno, že v přehledu o příjmech a výdajích jsou příjmy a výdaje uspořádány v členění na hlavní a hospodářskou činnost včetně součtových položek a jejich rozdíl je vykázán k rozvahovému dni běžného účetního období a k rozvahovému dni minulého účetního období nebo k jinému okamžiku, ke kterému se přehled o příjmech a výdajích sestavuje.

Obsahové vymezení přehledu o příjmech a výdajích stanoví Příloha č. 1 k vyhlášce č. 325/2015 Sb.

V § 6 vyhlášky č. 325/2015 Sb. je stanoveno, že v přehledu o majetku a závazcích jsou uspořádány položky majetku a závazků včetně dluhů a jejich součtové položky k rozvahovému dni běžného účetního období a k rozvahovému dni minulého účetního období nebo k jinému okamžiku, ke kterému se přehled o majetku a závazcích sestavuje.

Obsahové vymezení přehledu o majetku a závazcích stanoví Příloha č. 2 k vyhlášce č. 325/2015 Sb.

Podle vyhlášky č. 325/2015 Sb. se přehled o příjmech a výdajích a přehled o majetku a závazcích sestavuje v českých korunách a jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč.

V § 13b odst. 3 ZoÚ je dále stanoveno, že na přehled sestavovaný účetní jednotkou v jednoduchém účetnictví se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně. Z toho například vyplývá, že účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, jsou povinny:

Podle ustanovení § 13b odst. 4 ZoÚ účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok. Z toho vyplývá, že u těchto účetních jednotek se účetní období vždy shoduje s kalendářním rokem (i na tyto účetní jednotky se ale obdobně vztahují ustanovení § 3 odst. 4 ZoÚ, podle kterých může být účetní období ve stanovených případech delší než 12 měsíců).

V § 13b odst. 4 ZoÚ je dále stanoveno, že účetní jednotky v jednoduchém účetnictví nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26 a 27 a § 28 odst. 6 ZoÚ, zatímco ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví a aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky.

Z § 13b odst. 4 ZoÚ například vyplývá, že účetní jednotky v jednoduchém účetnictví:

Účetních jednotek, které vedou jednoduché účetnictví, se ale týkají například ustanovení upravující inventarizaci majetku a závazků (viz § 29 a 30 ZoÚ), úschovu účetních záznamů (viz § 31 a 32 ZoÚ) a také některá ustanovení upravující způsoby zveřejňování (viz § 21a ZoÚ).

Podle § 21a odst. 1 ZoÚ jsou z účetních jednotek, které vedou jednoduché účetnictví, povinny zveřejnit přehled o majetku a závazcích ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Z dalších ustanovení § 21a ZoÚ ale není jasné, v jaké lhůtě musí být přehled o majetku a závazcích zveřejněn; přitom nezveřejnění přehledu o majetku a závazcích je správním deliktem, za který hrozí účetní jednotce vysoká pokuta, jak bude ještě dále uvedeno.

Podle § 37a odst. 3 ZoÚ se účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, dopustí tím, že:

Za správní delikt se účetní jednotce, která vede jednoduché účetnictví, uloží podle § 37a odst. 4 písm. e) a f) ZoÚ do výše:

1. Týká se možnost vedení jednoduchého účetnictví za podmínek vymezených zákonem o účetnictví i obecně prospěšných společností? ANO/NE

2. Týká se možnost vedení jednoduchého účetnictví za podmínek vymezených zákonem o účetnictví i společenství vlastníků jednotek? ANO/NE

3. Musí účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, provést ke konci účetního období přepočet pohledávek a závazků v cizí měně na českou měnu? ANO/NE

4. Mohou účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, vytvářet daňově účinné opravné položky k pohledávkám podle zákona o rezervách? ANO/NE

5. Může být účetní jednotce, která vede jednoduché účetnictví, uložena v případě, že na zpracovaných přehledech o příjmech a výdajích a o majetku a závazcích neuvede okamžik sestavení přehledu, pokuta až do výše 100 000 Kč? ANO/NE