Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.
Zveřejňování smluv podle zákona o registru smluv
JUDr.
Eva
Janečková
Mezi povinné subjekty patří:
a)
Česká republika,
b)
územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c)
státní příspěvková organizace,
d)
státní fond,
e)
veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f)
dobrovolný svazek obcí,
g)
regionální rada regionu soudržnosti,
h)
příspěvková organizace územního samosprávného celku,
i)
ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
j)
obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
k)
státní podnik nebo národní podnik,
l)
zdravotní pojišťovna,
m)
Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
n)
právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
I fyzické a právnické osoby, které sice nejsou povinnými subjekty, ale jsou druhou smluvní stranou, musí vzít na vědomí, že smlouva bude zveřejněna a s ní i celá řada informací o uzavřeném smluvním vztahu a o smluvních stranách. Zároveň chybný postup neodpovídající zákonu o registru smluv může mít pro smluvní vztah závažné důsledky, kterých by si měly být vědomy obě strany.
Podle zákona o registru smluv se zveřejňují všechny soukromoprávní smlouvy (objednávky) a smlouvy o poskytnutí
dotace
nebo návratné finanční výpomoci, které povinný subjekt uzavřel ode dne 1. 7. 2016 a jejichž hodnota je vyšší než 50 000 Kč bez DPH. Z této povinnosti existují výjimky, které jsou uvedeny v § 3 zákona o registru smluv1).Součástí uveřejnění smlouvy je i vyplnění tzv. metadat. Jedná se o identifikaci smluvní strany (jen protistrany), předmět smlouvy, datum uzavření smlouvy, cenu, lze-li ji určit, a přílohu záznamu. Tyto položky jsou povinné a bez jejich vyplnění nelze pokračovat dále. Smlouva, jejíž metadata neobsahují povinné náležitosti, se nepovažuje za uveřejněnou podle zákona o registru smluv, tedy od 1. 7. 2017 vůbec taková smlouva nenabude účinnosti a po 3 měsících od uzavření smlouvy bude tato smlouva neplatná. Neúplná metadata lze po jejich uveřejnění upravit. Pokud se tak stane do 3 měsíců od uzavření, nabude smlouva účinnosti a nebude hrozit zneplatnění smlouvy.
Obchodní tajemství
Díky k tomu, že ustanovení § 3 odst. 1 zákona o registru smluv odkazuje na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, když říká, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím, mezi informace, které není nutné poskytovat, patří mimo jiné obchodní tajemství (§ 9 zákona o svobodném přístupu k informacím).
Obchodní tajemství je definováno v ustanovení § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), který říká, že obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Jedná se tedy o skutečnost, která je tržně využitelná a jejíž vyzrazení je způsobilé přinést zlepšení podnikatelského postavení třetích osob (konkurentů). Jde o informaci, která není běžně dostupná. Nejde o obchodní tajemství, pokud jde o skutečnosti, které si může kdokoli zjistit např. z obchodního rejstříku či jiného veřejně dostupného registru. Mezi ocenitelné informace, které mohou způsobit ztrátu podílu na trhu, patří celá řada důležitých informací od obchodních až po technické, např. nákupní a prodejní ceny, plány budov, průmyslové vzory, plány, výkresy, ale také seznamy zákazníků či kalkulace cen.
Obchodním tajemstvím ve vztahu k smlouvám tak může být téměř cokoliv, pokud jsou splněny podmínky dané občanským zákoníkem, včetně ceny či hodnoty, ale i identifikace samotných smluvních stran. Ve smlouvě samotné díky § 3 zákona o registru smluv mohou být informace označené kteroukoli ze smluvních stran za obchodní tajemství vymazány a nebudou následně zveřejňovány.
Problém nicméně nastává u metadat. Jak již bylo uvedeno výše, mezi povinně zveřejňované údaje, bez nichž nemůže smlouva nabýt účinnosti, patří i identifikace smluvních stran a cena či hodnota smlouvy. Z tohoto pravidla existuje jedna výjimka. Tato výjimka je obsažena v § 5 odst. 6 zákona o registru smluv, podle něhož z uveřejnění prostřednictvím registru smluv lze vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a)2) nebo c)3), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň. Osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n) jsou:
-
veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
-
státní podnik nebo národní podnik,
-
zdravotní pojišťovna,
-
právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
Pouze tyto subjekty tedy mohou označit smluvního partnera a cenu za obchodní tajemství. Ve všech ostatních případech budou muset být zmíněné informace zveřejněny, i kdyby je smluvní partner označil za obchodní tajemství.
Sankce za neuveřejnění
Povinnost zveřejňovat smlouvy je stanovena od 1. 7. 2016. Smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. K plnění ze smlouvy by proto nemělo docházet dříve. Pro zveřejnění stanoví zákon lhůtu 30 dní od podpisu. Nedodržení této lhůty však není sankcionováno.
Zásadnější informací je, že od 1. 7. 2017 platí, že pokud smlouvy uzavřené po tomto datu a podléhající zveřejnění v registru smluv nebudou v registru smluv uveřejněny do tří měsíců ode dne uzavření, platí, že jsou zrušeny od počátku, tj. jako by nikdy neexistovaly (následky jako absolutní neplatnost).
Přestože většina druhých smluvních stran nebudou povinné subjekty, je i v jejich zájmu, aby smlouva byla uveřejněna. Vzhledem k tomu, že zákon neříká striktně, že smlouvu může uveřejnit pouze povinný subjekt, může tak učinit i smluvní partner, který povinným subjektem není. Je proto vhodné dohodnout se, nejlépe přímo ve smlouvě zakotvit, kdo smlouvu do registru smluv zašle.
Jak již bylo uvedeno, v případě, že smlouva nebude zveřejněna do tří měsíců po uzavření, stane se neplatnou. Otázkou však zůstává, kdo může neplatnost smlouvy napadnout. Zákon o registru smluv tuto otázku neřeší. Při výkladu zákona se proto přihlíží k analogii jiných zákonů – především k § 39 a následujícím zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a k § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Přihlíženo je i k judikatuře týkající se neplatnosti smluv.
Lze tedy říci, že výsledek výkladových snah je, že tzv. určovací žalobu týkající se neplatnosti smlouvy může podat osoba, jíž se věc přímo týká4). Zároveň tato osoba musí prokázat naléhavý právní zájem. Takovou osobou by mohl například být neúspěšný účastník výběrového řízení. Nelze tedy odvodit právo kohokoli napadnout neplatnost jakékoli nezveřejněné nebo chybně zveřejněné smlouvy v registru smluv. Kdokoli však může podat podnět ke státnímu zastupitelství. Podle § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, může státní zastupitelství podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejích účastníků.
V případě, že bude potvrzena neplatnost smlouvy, bude nutné vypořádat vzniklé vztahy. Může dojít k situaci, kdy bude ze zneplatněné smlouvy již plněno. V takovém případě bude nutné vzájemné pohledávky vypořádat podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení, která jsou uvedena v § 2991 a násl. občanského zákoníku. V případě smlouvy neplatné z důvodu neuveřejnění v registru smluv se nepochybně bude jednat o bezdůvodné obohacení v dobré víře. V takovém případě poctivý příjemce vydává bezdůvodné obohacení pouze v rozsahu, který trvá při uplatnění práva na jeho vydání ze strany ochuzeného. V případě neplatnosti úplatné smlouvy poctivý příjemce poskytne ochuzenému náhradu za užívání věci, avšak pouze do výše prospěchu, který tím získal. Pokud v mezidobí došlo k tomu, že poctivý příjemce předmět bezdůvodného obohacení již zcizil, má na výběr, co bude ochuzenému vydávat. Buď peněžitou náhradu anebo to, co za ni utržil. Jestliže předmět bezdůvodného obohacení zcizil bezúplatně, může ochuzený požadovat náhradu pouze po nabyvateli, který nebyl v dobré víře. Tím nicméně není dotčeno právo ochuzeného, aby se domáhal vydání předmětu bezdůvodného obohacení postupem dle § 1040 a násl. občanského zákoníku. Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat (např. poskytnutí služby), není obohacený, který předmět bezdůvodného obohacení získal v dobré víře, povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.
Pro všechny případy vydávání bezdůvodného obohacení potom platí, že ten, kdo bezdůvodné obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci.5)
Přestože zákon o registru smluv vypočítává osoby povinné podle tohoto zákona, sankce za nedodržení povinností se mohou velmi citelně dotknout i smluvního partnera, který povinným subjektem není.
1) (1) Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.(2) Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje naa) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci, b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet,c) smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky,d) smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky,e) smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách,f) smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol,g) smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva,h) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby,i) smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší,j) smlouvu, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem,k) smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, l) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.
2) Identifikace smluvních stran.
3) Cena, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnota předmětu smlouvy, lze-li ji určit.
4) Aktivní legitimace svědčí tomu, kdo tvrdí a současně je schopen prokázat, že je nositelem určitého subjektivního práva v hmotněprávní rovině (HENDRYCH, Dušan a kol.
Právnický slovník.
2. rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2003 – „Aktivní legitimace“).5) Gajdoš, Ján. Bezdůvodné obohacení v NOZ. In:
epravo.cz
[online]. [cit. 2016-11-03]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/bezduvodne-obohaceni-v-noz-93471.html