Daňové souvislosti vyplácení podílu na zisku fyzickým osobám, které nejsou společníky
U zaměstnanců se výplata podílu na zisku považuje za příjem ze závislé činnosti, u ostatních fyzických osob se příjem v podobě podílu na zisku považuje za kapitálový příjem, který se zdaňuje srážkovou daní. V obou případech nevzniká fyzickým osobám povinnost podat daňové přiznání.
Není žádnou novinkou, že v České republice dochází při výplatě a zdanění podílů na zisku (dividend) k dvojímu zdanění zisku – na straně obchodní
korporace
je zdaněn zisk 19% daní z příjmů právnických osob a při výplatě fyzické osobě dalšími 15% z již zdaněného zisku.
Tuzemská fyzická osoba jako příjemce podílu na zisku/dividendy
Nejprve se zastavme u zaměstnanců – jako příklad si uveďme jednatele, který majetkový podíl na společnosti nevlastní, a proto se na jeho podíl na zisku hledí jako na příjem ze závislé činnosti. Příjem v podobě podílu na zisku jednatele (zaměstnance) se zahrne do hrubé mzdy za příslušný měsíc a kromě daně z příjmu ze závislé činnosti ve výši 15% odvede i pojistné na sociální a zdravotní pojištění (11%). Pojistné na sociální a zdravotní pojištění samozřejmě odvede i zaměstnavatel (34%). Náklad na sociální a zdravotní pojištění bude u zaměstnavatele daňovým nákladem v souladu s ustanovením
§ 24 odst. 2 písm. f) ZDP, mzdový náklad odpovídající výši dividendy bude ovšem nákladem nedaňovým podle
§ 25 odst. 1 písm. e) ZDP. Z výše uvedeného je zřejmé, že tato forma výplaty podílu na zisku je za současných daňových podmínek velmi nevýhodná, a pro zaměstnavatele je proto výhodnější motivovat své zaměstnance prostřednictvím klasických odměn/prémií.
Pokud bude podíl na zisku vyplacen manželce jednatele – tedy osobě, která stojí vně společnosti, bude zisk zdaněn jako příjem z kapitálového majetku. Podle současného znění
§ 8 odst. 1 písm. a) ZDP se za příjmy z kapitálového majetku – pokud nejde o příjmy podle
§ 6 odst. 1 ZDP (příjmy ze závislé činnosti) nebo
§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP (příjmy ze samostatné činnosti – podíl na zisku společníka v. o. s. a komplementáře k. s.) – považují podíly na zisku z obchodní
korporace
.
Zdanění podílů na zisku upravuje
§ 36 ZDP. Z podílu na zisku je dle
§ 36 odst. 1 písm. b) bodu 1 třeba odvést srážkovou daň ve výši 15% u fyzické osoby (daňového rezidenta), tzn. že částka je vyplacena v čisté výši. Jedná se o tzv. daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby (
§ 38d ZDP).
Porovnání zdanění podílů na zisku u zaměstnanců a u ostatních fyzických osob si ukážeme na následujícím příkladu.
Příklad 1
Zdanění podílu na zisku u zaměstnance
Valná hromada obchodní
korporace
schválila dne 15.5.2015 účetní závěrku roku 2014 s výsledkem hospodaření ve výši 5 mil. Kč a současně v souladu se společenskou smlouvou rozhodla o výplatě podílu na zisku jednateli, české fyzické osobě s bydlištěm v České republice, ve výši 500 000 Kč, a to ve mzdě za květen.
I---------------------------------------------I------------------------------I I Zaměstnanec/jednatel I 500 000 Kč I I---------------------------------------------I------------------------------I I SP a ZP podíl zaměstnance (11% ) I 55 000 Kč I I---------------------------------------------I------------------------------I I Daň z příjmů fyzických osob (15% ) - I 128 049 Kč* I I superhrubá mzda I I I---------------------------------------------I------------------------------I I Netto příjem I 316 951 Kč I I---------------------------------------------I------------------------------I I Náklady zaměstnavatele na SP a ZP (34% ) I 170 000 Kč daňový náklad I I---------------------------------------------I------------------------------I I Hrubá mzda (podíl na zisku) I 500 000 Kč nedaňový náklad** I I---------------------------------------------I------------------------------I * Daň je navýšena o solidární zvýšení daně. Abstrahujeme od všech slev na dani z příjmů fyzických osob. ** Z této částky odvede zaměstnavatel daň z příjmů právnických osob ve výši 19% .
Pokud by zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci/jednateli klasickou prémii, budou odvody stejné, ale veškeré mzdové náklady zaměstnavatele budou daňově účinné.
Příklad 2
Zdanění podílu na zisku u ostatních osob
I-----------------------------I----------------------------I I Ostatní fyzické osoby I 500 000 Kč I I-----------------------------I----------------------------I I 15% srážková daň I 75 000 Kč I I-----------------------------I----------------------------I I Netto příjem I 425 000 Kč I I-----------------------------I----------------------------I
Zahraniční fyzická osoba jako příjemce podílu na zisku/dividendy
Pokud podíl na zisku obdrží daňový nerezident, je třeba postupovat v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění. V případě, že se bude jednat o příjem ze závislé činnosti, bude postup zpravidla obdobný, jak je uvedeno ve výše uvedeném případě. I pokud zaměstnanec (daňový nerezident) nebude v České republice účasten povinného pojištění, bude potřeba zvýšit základ daně o „fiktivní pojistné“, které by byl zaměstnavatel povinen hradit, pokud by zaměstnanec českého pojištění byl účasten.
V případě, že se bude jednat o podíl na zisku, bude se postupovat dle čl. 10 – Dividendy příslušné smlouvy. V určitých situacích tedy může docházet k tomu, že se v důsledku aplikace smlouvy o zamezení dvojímu zdanění sníží sazby srážkové daně na 10, 5 nebo 0%, a to hlavně u právnických osob držících alespoň 10% nebo 25% základního kapitálu.
Co se týče nerezidentů, kteří nejsou z jiného členského státu EU nebo ze státu, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, může příjem z podílu na zisku české obchodní
korporace
podléhat zdanění v České republice ve výši 35%.
Okamžik sražení srážkové daně
Pravidla pro uplatňování srážkové daně jsou vymezena v
§ 38d ZDP. Srážkovou daň sráží obchodní
korporace
při výplatě, poukázání či připsání ve prospěch osoby, jíž je podíl na zisku vyplácen. U příjmů plynoucích z podílů na zisku je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty.
Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.
Plátce daně je povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku – jedná se o obecnou lhůtu pro vyúčtování upravenou daňovým řádem. Pokud byl tedy podíl na zisku vyplacen v průběhu roku 2015, musí být vyúčtování podáno do 1.4.2016. Pozor, lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit.
Splatnost podílu na zisku
Podíl na zisku je splatný 3 měsíce od rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, neurčí-li společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady jinak (
§ 34 odst. 2 ZOK). Vyplácí se v penězích, ale společenská smlouva může určit i nepeněžitou formu, např. majetek.
Lze z účetní závěrky zjistit, zda byly vyplaceny podíly na zisku?
Povinností účetní jednotky (obchodní
korporace
) je zasílání účetní závěrky do sbírky listin. Zda byly nějaké podíly vyplaceny, lze zjistit z výkazu Rozvaha v plném rozsahu v pasivech na řádku č. 84 nebo 82, v případě zálohy na podíl na zisku na řádku č. 124. Pokud je rozvaha sestavována ve zjednodušeném rozsahu, najdeme podíly na zisku v řádku č. 18, případně 19 a 26. Je nutné porovnávat údaje z běžného a minulého účetního období.
Závěr
Výplata podílu na zisku je u většiny společností každoroční rutinou, nejedná se o příliš velkou administrativní zátěž. Při motivování zaměstnanců a jednatelů, kteří nevlastní podíl na obchodní korporaci, je však potřeba brát v úvahu i negativní daňové dopady.